Jak Američané volí svého prezidenta

Samotné volby amerického prezidenta začínají o řadu měsíců dříve, když si strany vybírají své kandidáty. Obě nejsilnější strany (Demokraté a Republikáni) ve formě primárních voleb liší. Stejně tak se však liší i v jednotlivých státech. Cílem primárek, které probíhají od ledna do poloviny léta je zvolit delegáty, kteří pak budou na celonárodním stranickém sjezdu zastupovat daný stát a hlasovat pro konkrétního kandidáta, který získal ve státě největší podporu. Prezidentský kandidát si posléze sám vybere kandidáta na viceprezidenta.

Počet delegátů je odvozen podle velikosti státu. Výsledek volby určí kandidáta, který je posléze nominován do boje o Bílý dům. Celonárodní sjezdy probíhají obvykle v létě po ukončení primárek. Podle tradice má svůj sjezd první opoziční strana. Voleb se však účastní i nezávislí kandidáti a zástupci menších stran. Ti však jsou bez šance na větší úspěch.

Nejvýznamějším dnem je úterý po prvním listopadovém pondělí, které letos připadá na 4. listopadu, kdy občané volí Sbor volitelů. Počet volitelů za jednotlivý stát záleží na jeho velikostí a odpovídá množství jeho reprezentantů a senátorů v Kongresu. Nejvíce jich mají Kalifornie (54), New York (33) a Texas (32). Nejméně, tři, mají Aljaška, Delaware, Montana, Severní a Jižní Dakota, Vermont a Wyoming a hlavní město Washington D. C., které v Kongresu zastoupeno není. Volitelů je celkem 538 a budoucí prezident musí obdržet alespoň 270 volitelských hlasů. Při volbách volitelů se uplatňuje většinový systém. Vítěz bere vše a vítězství i sebemenším rozdílem hlasů tak dává kandidátovi právo získat všechny hlasy volitelů daného státu. Výjimkou státy státy Maine a Nebraska, které hlasy rozdělují podle volebních okrsků.

Přestože bude 44. prezident USA zvolen až na schůzi sboru volitelů 15. prosince a výsledky budou oznámené na zasedání Kongresu 5. ledna, bude o jménu nového amerického prezidenta bude jasno již nyní. Pokud nebudou volby provázet tahanice jako v roce 2000, kdy výsledky kvůli zmatečnému sčítání na Floridě nebyly známé pět týdnů, dá se očekávat, že poražený krátce po hlasování uzná výhru soupeře. Už před tím zřejmě vítěze vyhlásí americká média. Funkce se nová hlava státu ujme 20. ledna 2009. Do té doby bude stále prezidentem George Bush.

Volba prezidenta České republiky

Prezidenta České republiky volí Parlament České republiky na společné schůzi obou komor. Kandidátem musí být občan, který má právo volit, je starší 40 let a nikdy nebyl potrestán za velezradu. Nikdo nesmí být zvolen více než dvakrát za sebou. Navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně deset poslanců nebo deset senátorů. Šanci navrhnout kandidáta tak dostává každá politická strana, zvolená do Poslanecké sněmovny.

Volba se koná v posledních třiceti dnech funkčního období úřadujícího prezidenta nebo uvolní-li se úřad prezidenta, tak do 30 dnů.

V prvním kole je zvolen prezident, pokud kandidát získá nadpoloviční většinu všech poslanců a nadpoloviční většinu všech senátorů. Nezíská-li žádný z kandidátů napoloviční většinu všech poslanců a nadpoloviční většinu všech senátorů, koná se do čtrnácti dnů druhé kolo volby.

Do druhého kola postupuje kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Poslanecké sněmovně a kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Senátu. Zvolen je kandidát, který získá nadpoloviční většinu přítomných poslanců i nadpoloviční většinu přítomných senátorů.

Nebyl-li zvolen prezident ani tentokrát, koná se do čtrnácti dnů třetí kolo volby, v němž je zvolen kandidát z druhého kola, který získá nadpoloviční většinu přítomných poslanců a senátorů.

Pokud nový prezident nevzejde ani ze třetího kola voleb, konají se nové volby.

Ústava ani příslušné zákony nijak neupravují, zda má být volba veřejná či tajná.