Šumava v ohrožení: Půlku lesů už sežral kůrovec!

„O víkendu nás bude určitě víc,“ ujistil Blesk mluvčí aktivistů Mojmír Vlašín. „A klidně tu vydržíme až do září. To už kůrovec ze stromů vyletí a nebude proč je kácet.“ Bezděky tak vyjádřil podstatu snažení Hnutí Duha. To prosazuje, aby si ve velké části NPŠ a zejména v jeho bezzásahových zónách příroda s kůrovcem poradila sama. Bez jakékoliv účasti člověka, přestože kůrovce bez kácení zničit nelze. A tak na Šumavě lesy hynou dál, mrtvých smrků přibývá.

Začalo to štvanicí

Národní park Šumava, to je zhruba 68 000 hektarů převážně lesů. Dnes je z nich odhadem 40 procent zničeno, sežral je kůrovec. Ještě v roce 2003 to ale vypadalo, že jeho šíření je zastaveno. Tehdejší ředitel NPŠ Ivan Žlábek totiž ignoroval požadavky samozvaných ekologů a ochranářů z Hnutí Duha a kombinací různých kroků zejména ale kácením napadených stromů stav kůrovce snížil na minimum. Zneuznaní aktivisté, požadující ponechání přírody jejímu osudu, mu jeho postoj nezapomněli. Obvinili ho z rabování šumavských lesů, ze záměrného vytváření holin a nakonec i z krádeže dřeva. Přestože nikdo nic nedokázal, ministr životního prostředí Ambrozek Žlábka odvolal.

S jeho nástupcem, novým ředitelem Pavličkem, se v NPŠ začalo prosazovat i Hnutí Duha. Jaromír Bláha, profesí veterinář a zároveň ředitel jeho lesního programu byl takřka na všech poradách NPŠ, radil a také přikazoval. Kůrovec dostal pod záminkou ochrany přírody zelenou a Duha si také přišla na své. Formou dotací i grantů na činnost v NPŠ. To za Žlábka opravdu nebylo…

Kůrovče, pojď dál!

K nejhoršímu došlo za dalšího ministra životního prostředí Bursíka. Tento »kůrovcův kmotr« – jak mu říkají lesáci na Šumavě – totiž přikázal, aby po orkánu Kyrill v lednu 2007 zůstalo nejen v prvních (tedy bezzásahových), ale i ve druhých zónách (tam se proti kůrovci zasahovalo) NPŠ ležet netknutých víc než 200 000 kubíků polomů. Stůl pro kůrovce prostřel ministr ve spolupráci s aktivisty Hnutí Duha, kteří ho k jeho rozhodnutí ponoukat nemuseli.

Výsledkem je kůrovcem takřka úplně zničená část NPŠ od Kvildy na jihozápad. „Do tří let tam nezůstane ani jeden zdravý smrk starší osmdesáti let. Kůrovec je už zničil, nebo zničí,“ říká bývalý ředitel NPŠ Ivan Žlábek. Ztotožnilo se s ním všech dvaadvacet starostů Svazu obcí NPŠ, kteří podali na Martina Bursíka už v březnu 2008 žalobu. „Dosud ji žádný soud ale ještě ani neprojednal," krčí rameny předseda Svazu, starosta Horní Plané Jiří Hůlka.

Hlas zdola

Hajný Vojtěch Toušek bydlí v hájovně na Kvildě, ve druhém stavení na začátku obce, vlevo od silnice. Po dvaačtyřiceti letech služby v lese užívá důchod. Když je hezky, je na zahrádce a každému poví, jak to z jeho pohledu s kůrovcem bylo a je.

„Teď, když je ředitelem parku Stráský, se to už snad může, za Pavlička a jeho nástupce Krejčího se tady každý bál otevřít zobák,“ říká.

S Hnutím Duha a aktivistou Bláhou se poprvé setkal v létě 1994. „Němci v Bavorském parku tehdy zkusmo nechali kůrovce na pokoji, Hranici na jejich straně lemovaly zaschlé a rezavé smrky. U nás jsme napadené smrky káceli pod Černou horou. A Bláha nám tam začal ještě s pár spratky vykládat, jak to děláme špatně a jak to dělat máme. Měli s sebou i televizi, ale mně to bylo jedno. Chytil jsem ho pod krkem a vyhnal,“ vzpomíná bývalý hajný.

„Tehdy jsme ten les zachránili a Němci začali kácet taky. Jenomže Žlábek odešel, přišli noví ředitelé a ti to domrvili tak, že dneska už do lesa nejdu. Plakal bych tam.“

Popis práce kůrovce

Kůrovec, nebo také po šumavsku brouk, se rojí dvakrát, ale i třikrát ročně. Zavrtá se pod kůru a sežere lýko smrku, zbaví ho výživy a strom zahyne.

Když orkán Kyrill povalil na Šumavě zhruba 800 000 smrků, z každého nezpracovaného (tj. alespoň neodkorněného) vylétlo nejméně 150 000 kůrovců. Vědci spočítali, že zdravý strom stačí zahubit pouhých pět set brouků, škody tedy rostou geometrickou řadou.

„Napadený strom se pozná podle jemných pilin zachycených za šupinkami kůry. To je od toho, jak se kůrovec zavrtával,“ vysvětlil Vojtěch Toušek. „Zdravý strom kůrovce zalije pryskyřicí, ale donekonečna to nevydrží, při takové kalamitě, jako je teď, určitě ne.“

Topolánek na scéně

V říjnu 2007 si tehdejší premiér Mirek Topolánek svolal do Klatov představitele NPŠ a šumavských měst a obcí. „Strašlivě seřval tehdejšího ředitele parku Krejčího. Jeho hospodaření nazval bordelem a nám slíbil vytvoření funkce vládního pověřence pro NPŠ,“ vzpomíná starosta Modravy Antonín Schubert. „Vypadalo to, že v likvidaci kůrovcové kalamity rozumí nám i našim argumentům a že aktivisty, ředitele Krejčího a Duhu odmítá. Viděl totiž na vlastní oči, jak jsou lesy na Šumavě kvůli kůrovci zničené.“

Jenomže premiér potřeboval souhlas koaličních partnerů. Lidovci mu ho dali. Ministra životního prostředí Bursíka (Strana zelených) volal z Klatov na Bali, kde byl na konferenci o klimatu. „Na vlastní uši jsem slyšel, jak mu Bursík řekl, že si musí vybrat mezi pověřencem a koalicí. Buď to, nebo ono, požadoval ministr,“ řekl Blesku Schubert. „A tak zůstalo všechno při starém.“

Konec v nedohlednu

Ironií zůstává, že za tzv. ekologických ředitelů NPŠ Pavlička a Krejčího, kteří měli plnou a bezvýhradnou podporu Hnutí Duha, ekologů i některých přírodovědců, se na Šumavě kácelo mnohem víc než kdykoliv předtím. V posledním roce působnosti Krejčího (2010) se v NPŠ vytěžilo téměř 350 000 kubíků dřeva!

Bývalý tiskový mluvčí NPŠ Radovan Holub, který prohlédl lži kolem kůrovce, a než aby se na nich podílel, raději odešel, si o aktivistech Duhy a ochranářích iluze nedělá. „Jednání tzv. přátel Šumavy, kteří blokují kácení stromů Na ztraceném u Modravy, nechápu. Hnutí Duha ani jednou aktivně nevystoupilo, když za ekologického vedení správy parku a pod ministrem Bursíkem opakovaně docházelo v letech 2008–2010 k drancování Šumavy, kácení zdravých stromů a k vytváření obrovských holin. Tehdy ovšem mělo Hnutí Duha přímou horkou linku do ministrovy kanceláře, takže rádo vyměnilo politický vliv za pravdivé informování veřejnosti,“ řekl Nedělnímu Blesku bývalý mluvčí NPŠ Holub.

Kašperky v ohrožení

Kůrovec namnožený v NPŠ, hrozí i jinde. „Patří nám 6075 hektarů lesa,“ říká ředitel městských lesů Kašperských Hor Miroslav Mäntl. „Asi dva tisíce z nich je ohroženo, brouk k nám nalétává z parku. Budeme určitě chtít náhradu škody.“

A Na ztraceném zatím sedí dál pár desítek lidí, kteří možná upřímně věří, že blokádou kácení chrání šumavské lesy. Kvůli jejich neznalosti a zejména kvůli těm, kteří je tam přivedli, může kůrovec dál ničit to, co ještě jeho apokalyptické řádění přečkalo.