Učitelé: Žáci říkají, že komunismus byl 'fajn'!

To jsou zkušenosti skupiny vzdělávání, která působí na Ústavu pro studium totalitních režimů. Její členové o nich hovořili na dnešní tiskové konferenci k dosavadním výsledkům metodické práce a k jejím vyhlídkám v roce 2010.

"Je to věc, se kterou jsme se setkali na seminářích v regionech. Je to jev, který se bude objevovat stále častěji, protože konsenzus o minulosti se zvolna rozpadá," řekl vedoucí skupiny Jaroslav Pinkas, který současné učí na klasickém gymnáziu v Praze Modřanech.

Učitelům, které žádají o pomoc, jak takové situace řešit, je podle něj těžké poradit. "Můžeme doporučit, aby rozdělovali vztah ke komunismu v rovině odborné a občanské," uvedl Pinkas. I učitel má ale právo zastávat vlastní názor jako občan a pokud se necítí být kompetentní takto vystupovat před žáky, tak není možné ho k tomu nutit, dodal.

Děti podle Pinkase reprodukují rodinné paměti, rodinnou historii. "Spekulovat o tom, co je příčinou této varianty paměti, si netroufám. Je to ale téma, nad kterým se musíme do budoucna zamyslet," uvedl pedagog. Proti rodinným pamětem ale podle něj nelze vystupovat represivně. Zásadní chybou by bylo říkat dětem, že rodiče nemají pravdu. Cestu vidí v úsilí uvádět "malé" a "velké" dějiny do souladu a modifikovat to, co by mohlo mít negativní společenské důsledky.