Brožová-Polednová viní Nejvyšší soud podjatosti

Tu odsouzená podala proti celému senátu NS vedenému Petrem Hrachovcem.

Žena, jež si má odpykat šest let za podíl na justiční vraždě Milady Horákové, požaduje, aby její případ řešil jiný senát.

Důvodem námitky je to, že Hrachovec s kolegy loni vyhověl dovolání nejvyšší státní zástupkyně a nařídil pokračovat v procesu s Brožovou-Polednovou. Soudy jej předtím zastavily s vysvětlením, že role Brožové-Polednové v případu Horákové nebyla tak zásadní, aby ji šlo kvalifikovat jako vraždu, a proto je skutek promlčen. NS tehdy uvedl, že podobný čin promlčet nelze.

Brožová-Polednová si myslí, že by Hrachovcův senát tentokrát nerozhodl nestranně. Námitku podjatosti posoudí místopředseda NS Pavel Kučera. Teprve poté se soud může začít zabývat samotným dovoláním, které dostal již v lednu. Bývalá prokurátorka požaduje zrušení rozsudku a zastavení trestního stíhání.

Brožová-Polednová byla k šesti rokům vězení pravomocně odsouzena v 86 letech a za chatrného zdraví. V dovolání, které nemá odkladný účinek, zpochybňuje smysl a správnost uvěznění v tak vysokém věku. Zároveň tvrdí, že byla pouze jednou součástí politického a justičního mechanismu, který stál za vykonstruovaným obviněním, odsouzením a popravou demokratické političky Horákové.

Vrchní soud v Praze potrestal Brožovou-Polednovou loni v září. Žena pak požádala o odklad trestu ze zdravotních důvodů, především kvůli špatnému zraku. Povolaný znalec ale v prosinci zjistil, že by Brožová-Polednová mohla pobyt ve vězení při dobré zdravotní péči zvládnout. Nyní musí o odkladu rozhodnut jeden ze senátů vrchního soudu.

Právnička a demokratická politička Horáková byla v roce 1949 zatčena a v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími "zrádci režimu" a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti.