Musk udělá díru do dalšího světa. Raketa Falcon se srazí s Měsícem, vytvoří nový kráter

První raketa, kterou firma SpaceX Elona Muska vyslala dál od Země, se neztratí ve sluneční soustavě, jako bývá obvyklé, nýbrž o sobě po letech dává vědět: Začátkem března narazí do Měsíce.

Až do února 2015 mířily všechny Muskovy rakety Falcon 9 na oběžnou dráhu Země, zpravidla do pár set kilometrů. Mise Deep Space Climate Observatory (DSCOvr) byla prvním krokem dál – tento satelit pozoruje Zemi i Slunce ze vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země (neboli jedna setina vzdálenosti ke Slunci).

První stupeň rakety Falcon 9 dnes obvykle přistává a použije se později znova. V roce 2015 však SpaceX tyto postupy teprve vyvíjela; podruhé se první stupeň měl pokusit přistát na automatické bárce, divoké vlny to však nedovolily, první stupeň tak jen šplouchl do oceánu.

Druhý stupeň falconu se nezachraňuje. Zpravidla nějaký čas po doručení nákladu na oběžnou dráhu ještě obíhá Zemi, zbytkem paliva se namíří do atmosféry, aby poté shořel a nepřekážel družicím.

Muskova raketa vynesla na oběžnou dráhu i českou minidružici. Už devátou

Satelit DSCOvr však vyžadoval jinou dráhu; druhý stupeň už byl příliš daleko od Země, aby ho bylo možné nasměrovat do atmosféry. Meziplanetární mise typicky poslední stupně raket nasměrují na oběžnou dráhu kolem Slunce, ale tentokrát také nebylo dost energie, aby raketový šrot unikl z gravitačního sevření soustavy Země-Měsíc. A tak je obíhal po rozmáchlé, poněkud chaotické elipsovité dráze. Podle astronomů ovšem toto obíhání skončí, zbytek rakety se začátkem března střetne s Měsícem.

„Teoreticky takové objekty, po dostatečném čase, buď narazí do Země, nebo do Měsíce, nebo opakovaným míjením Měsíce naberou takovou energii, až je to vystřelí na orbitu kolem Slunce – to se naposledy stalo boosteru čínské lunární mise Čchang-e 2,“ uvádí na svém webu Bill Gray, specialista na sledování objektů poblíž Země.

Vyzval další astronomy, aby se s ním podělili o svá pozorování; 14metrový, čtyřtunový válec není snadné sledovat. Nakonec díky této spolupráci vypočítal, že by ke srážce mělo dojít 4. března ve 12:26 greenwichského času. Vypočítal i pravděpodobné místo dopadu: obrovský kráter Hertzsprung poblíž lunárního rovníku. Ten už zdobí několik mladších, menších kráterů, falcon tam rychlostí asi 2,58 km/s (9288 km/h) přidá další.

Lunární krátery po dřívějších misích:

Bude se jednat o první takovou nezamýšlenou srážku lidského objektu s Měsícem, ale schválně už to inženýři párkrát provedli. Poprvé to zvládla sovětská mise Luna 2 v září 1959, kdy úkolem sondy bylo vůbec Měsíc trefit. Při misích Apollo už na povrchu Měsíce byly seismometry, vysloužilé třetí stupně raket Saturn V (S-IVB) tak do povrchu narážely schválně a čidla měřila způsobená „lunotřesení“.

I v roce 2009 na Měsíc schválně dopadl prázdný druhý stupeň rakety Atlas V, a to do trvale zastíněného kráteru Cabeus nedaleko jižního pólu. Měl za úkol prostě rozprášit do výšky lunární horninu - regolit; v závěsu letěla sonda LCROSS a zkoumala složení. Mise byla úspěšná a potvrdila, že se na povrchu Měsíce či těsně pod ním nachází vodní led.

Nyní bohužel raketa dopadne na odvrácené straně Měsíce, a tak s největší pravděpodobností nebude možné dopad sledovat přímo. Až po nějakém čase nad tím místem proletí družice obíhající Měsíc – americký Lunar Reconnaissance Orbiter a indický Čandraján-2.