Dron nahradí pošťačku, taxikáře i rozvoz pizzy? Ve španělské Andalusii se sci-fi stává realitou
Horská služba, rozvoz pizzy a zásilek z e-shopů, ale i létající taxi... Rozvoj dronů všeho druhu slibuje malé revoluce v dopravě. Španělský region Andalusie jde tomuto vývoji naproti, vláda i firmy věří, že půjde o výnosné odvětví, píše deník El País.
Nad planinou, která se topí v nekonečném moři olivovníků, v kraji s největší produkcí olivového oleje na světě, v obci Herrera španělské provincie Jaén, se výzkumné středisko ATLAS (Laboratoř letového provozu pro pokročilé bezpilotní systémy) připravuje na první experimentální lety vzdušných bezpilotních taxi. Toto odvětví je v rámci mezinárodního leteckého průmyslu považováno za jedno z nejzajímavějších. Nyní chybí pouze regulace a sjednocení evropských předpisů, vše ale nasvědčuje tomu, že by mohla aerotaxi začít brázdit andaluské nebe již během roku 2022, a následovat tak příklad Číny.
Herrera je velmi výjimečná oblast, disponuje totiž vzdušným prostorem s polohou, klimatem a terénem ideálními pro experimentální lety bezpilotních letadel a letounů. Více než 3000 hodin slunečního svitu ročně a minimum srážek již neláká do Andalusie pouze turisty. Díky zdejším klimatickým podmínkám se oblast stala strategickým místem pro pokusy a zkoušky různých typů dronů, od těch nejmenších až po velké stroje, které se budou v budoucnu využívat pro přepravu zboží a pasažérů – a které slibují uniknout provozu na silnicích, ba ho snižovat. Region, kde si letecký sektor vybudoval pevné základy, totiž věděl, jak svých podmínek využít a dostat se do čela nového high-tech průmyslu. Ve Španělsku ho předstihl pouze Madrid.
Jak se zde věci dávají rychle do pohybu, ilustruje například vznik projektu CEUS (Centrum pro výzkum a testování bezpilotních vzdušných systémů), který byl zahájen 1. prosince v El Arenosillo ve městě Moguer (provincie Huelva). Až bude v polovině roku 2023 uveden do plného provozu, budou jeho hangáry a ranveje prvními v Evropě pro experimenty s velkými drony.
„V Andalusii máme pro letectví a kosmonautiku díky předním výzkumům a společnostem ideální podmínky. Důležité je také zdejší příznivé klimatické podnebí a nízká hustota leteckého provozu. Stačilo jen, aby se vše dalo do pohybu,“ upozorňuje Antonio Gómez-Guillamón, ředitel Andalucía Aerospace a generální ředitel společnosti AERTEC, která se zaměřuje na letecký průmysl, obranné a kosmické systémy.
CEUS je projekt, který za podpory Centra pro průmyslově-technologický rozvoj (Cedeti) a regionální vlády Andalusie inicioval Národní institut leteckých technologií (INTA) spadající pod ministerstvo obrany. Díky tomuto programu bude možné provádět testovací lety a ověřovat bezpečnost autonomních leteckých systémů.
„Jedná se o vědecko-technickou infrastrukturu, která díky své dostupnosti a výjimečným vlastnostem nemá v Evropě obdoby,“ říká Pablo Cortés, generální tajemník pro obchod, inovace a podnikání regionální vlády Andalusie. Mezinárodní společnosti a státy mohou v CEUS testovat své stroje, provádět zde montáže těchto strojů a nechat je certifikovat. Program bude také fungovat jako vzdělávací středisko pilotů/operátorů. „Jde o velmi ambiciózní, a zároveň technologicky nákladné projekty,“ uvádí Cortés. „Jejich zasazení do oblasti s přístupem k moři a nízkými srážkami umožňuje uskutečnit různé druhy letů a nalétat potřebné hodiny,“ dodává.
Aerotaxi nad olivovými háji
To, čím bude CEUS pro velké drony, je v Laboratoři letového provozu pro pokročilé bezpilotní systémy (ATLAS) již realitou. „Nejedná se o sci-fi, dojde ke skutečné revoluci v oboru, u kterého se očekává velký růst,“ předpovídá Francisco Alarcón Romero, ředitel střediska ATLAS. To bylo otevřeno v roce 2014 a díky svým zařízením, vytvořeným speciálně pro výzkum a ověřování tohoto druhu letounů, se stalo skutečným evropským průkopníkem.
Městská letecká doprava představuje velkou výzvu pro metropole, které čelí změnám, ba revolucím v transportu zboží i osob. Evropská unie podporuje a financuje zastřešující projekt U-Space – řízení letového provozu pro drony, do velké míry digitální a automatické, které umožní bezpečné létání velkého množství malých bezpilotních strojů.
„Naším cílem je dosáhnout udržitelnějších a inteligentnějších měst a zároveň, za použití pokročilých U-space služeb, zaručit bezpečnou integraci všech typů operací s vysoce autonomními drony (leteckými roboty) v městském prostředí,“ říká Alarcón o projektu H2020 Evropské unie, který byl nedávno spuštěn a jehož jsou CATEC a ATLAS součástí.
Projekt potrvá dva roky, vede ho společnost Everis a zapojilo se do něj na 17 evropských a amerických firem. Je pro něj vyhrazen vzdušný prostor o rozloze přibližně 1000 kilometrů čtverečních. Prostor je tudíž ideálním centrem výzkumných a vývojových aktivit a letových zkoušek pro tento typ letadel a letounů. Přistávací a vzletová dráha zde měří 600 metrů, ale díky dohodě s obecním zastupitelstvem města Beas de Segur se prodlouží až na 1 500 metrů. Tato dohoda také umožní využívat letiště Cornicabral k experimentům a testování bezpilotních letadel a dronů.
V listopadu španělský výrobce dronů Umiles představil návrh leteckého taxi Umiles New Concept, který navrhlo vývojové středisko Tecnalia. Jednoho pasažéra má zvládnout přepravit na 15 kilometrů, a to do 15 minut. Díky 16 vrtulím vystoupá až do 800metrové výšky, bude-li to bezpečné. Navigace bude automatická a přistávat má zvládnout i v těsných prostorech.
„Čtyři čtveřice rotorů operují nezávisle na sobě, takže ve větrném prostředí budou manévry daleko bezpečnější,“ popsal pro El País jednu přednost projektu ředitel firmy Carlos Poveda. „Technologie byla vždy trochu napřed před legislativou, očekáváme, že tyto letouny začnou létat roku 2030,“ zmínil.
Společnost AERTEC zase vyrábí drony s pevnými křídly (oproti vrtulníčkům – multikoptérám); ty se ve Španělsku používají v armádě, konkrétně systém Tarsis, který byl vyvinut podle požadavků a potřeb ministerstva obrany. Pyšní se špičkovou technologií nejen ve vojenských záležitostech, ale i v otázkách bezpečnosti a sledování. Možnost využívat testovací plochu CEUS má podle slov generálního ředitele Gómeze-Guillamóna „rozhodující význam, protože tím společnosti umožní otestovat nové modely a funkce“.
Kromě aerotaxi středisko ATLAS představuje další možnosti využití dronů, a to jak civilní, tak vojenské. Mohou hrát důležitou roli při ověřování nových technologií a využití dronů, jako jsou například zásahy u přírodních katastrof, požárů a ekologických havárií, dohled nad pozemní nebo námořní dopravou, komunikace, meteorologie, ochrana životního prostředí, podpora zemědělství a lesnictví, letecké snímkování, kartografie, využití v obraně či pro filmaře. Také se zde uskutečnily simulace, které umožnily úspěšně otestovat mobilní síť 5G. Bezpilotní letouny tak byly při tomto cvičení otestovány na záchranu lidí.
Dron s inspirací od ptáků
Tyto infrastruktury jsou základem andaluského leteckého průmyslu, ale s příchodem bezpilotních letounů se jejich hlavním propagátorem stala výzkumná skupina, jejíž ústřední postavou je Aníbal Ollero, přední odborník v problematice dronů. Na Univerzitě v Seville učí robotiku a již 20 let rozvíjí a šíří základní znalosti o využití této technologie, a to zejména v souvislosti s městskou dopravou, bezpečností a sledováním. V listopadu vyhrál Národní cenu za výzkum v oblasti strojírenství, informovala sevillská univerzita.
Ollero je jedním ze zakladatelů CATEC, sehrál zásadní roli při vzniku střediska ATLAS a působil i v iniciativách, které vznikly nedávno. Mezi ty patří například Centrum inovací UAV a Vzdušná mobilita, obě s podporou Univerzity v Seville. Ollerův tým zde čítá 80 odborníků, kteří pracují na 13 evropských projektech a na 12 projektech pro soukromé společnosti. „V současnosti pracuji na dvou velkých projektech. Aerial Core propojuje patnáct univerzit a výzkumných středisek z devíti evropských zemí, vyvíjíme v jeho rámci vzdušnou robotiku, která se bude zabývat nákladní technikou, kontrolou nebo výškovými pracemi bez nutnosti lidského zásahu. Druhý projekt, GRIFFIN, se zaměřuje na vývoj nové generace biologicky inspirovaných dronů,“ říká Ollero.
Při vytváření designu těchto nových bezpilotních letounů se Ollerův tým inspiroval vzhledem ptáků. Jméno má projekt od mytického stvoření gryfa – napůl orla, napůl lva. „Jsou bezpečnější, protože nemají vrtule, a díky využití vzdušných proudů spotřebují méně energie, jsou tudíž výkonnější a mají větší dolet. Mohou tedy vytvářet mapy, operovat v místech, kde současné drony nefungují, měřit životně důležité údaje a lidé je mohou chytit do rukou a komunikovat s nimi,“ poznamenává vědec.
„Mnoho technologických výzev jsme již během let překonali, máme ale před sebou ještě dlouhou cestu v oblastech, jako je logistika, přeprava osob a zboží, údržba průmyslu a infrastruktury,“ zmínil odborník.
Mezitím se díky instalaci inteligentní signalizace v rámci projektu TRACE Agentury Evropské unie pro vesmírný program (sídlící v Praze) uskutečnily v provincii Jaén testovací lety pozičního a identifikačního systému pro drony. V Linaresu se zkoušely lety v městském prostředí. Pro testy na letišti pak bylo zvoleno středisko ATLAS. Projekt TRACE zlepší přesnost určování polohy dronů, a to díky systému EGNOS (Evropská geostacionární navigační služba), a optimalizuje jejich schopnost vzdálené identifikace. Celé to spočívá ve vývoji inteligentní signalizace, která umožní na dálku identifikovat nízko letící drony.
„Na mezinárodním trhu s drony se mluví o miliardách eur a my chceme zjistit, jak to s těmito prognózami bude,“ říká andaluský generální tajemník Cortés. Andalusie přijala na příští roky, jako jediná autonomní oblast Španělska, leteckou strategii, o kterou se vedle regionální vlády zasadila i společnost Andalucía Aerospace. Tento plán řeší mj. možnosti využití dosavadní infrastruktury pro drony i potřebu investic z veřejných peněz.
Na trhu s drony se podle andaluského plánu celosvětově hraje o víc než 20 miliard dolarů (442 mld. Kč) a předpokládá se, že do roku 2025 tato hodnota vzroste na trojnásobek. Evropská komise odhaduje, že během příštích dvaceti let bude v tomto sektoru zaměstnáno více než 100 000 lidí.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.