Somálská muslimka novou starostkou v „nejbělejším“ státě USA. Jak se jí to podařilo?
Čtvrté největší město státu Maine obývají z 90 procent běloši. Přesto si teď do čela radnice v South Portlandu zvolili ženu, která přišla ze Somálska v 90. letech, píše CNN.
Když Deqa Dhalaková (53) poprvé roku 2018 kandidovala do městské rady, viděla sousedům ve tvářích, že to nebude snadné. Jak je v amerických městech zvykem, chodila od domu k domu a představovala se voličům osobně. Někteří se snad i báli otevírat. Jiní předpokládali, že neumí anglicky, když viděli její hidžáb – muslimský šátek přes vlasy. Ale paní Dhalaková klepala na další a další dveře a vyprávěla svůj příběh všem, kteří naslouchali.
Za ty tři roky se mnohé změnilo. Tehdy v doplňovacích volbách do rady zvítězila a nyní ji kolegové-radní (všichni běloši, respektive hlavně bělošky) zvolili do svého čela. Jednomyslně.
South Portland má 25 000 lidí, 90 % z nich jsou běloši. Poprvé se starostou stává černoch. A jak ukázalo loňské sčítání lidu, stejný podíl bělochů je i v malém státě Maine na severovýchodě USA, na jehož atlantickém pobřeží město leží.
A podle informací neziskové organizace New American Leaders ještě žádné ze skoro dvaceti tisíc obcí v USA nešéfoval Somálec. Ti přicházeli hlavně s migrační vlnou, která začala s přelomem tisíciletí – v souvislosti s občanskou válkou. V USA jich žije mnoho desítek tisíc, nejvíc ve státě Minnesota. V Maine je dnes Somálců asi šest tisíc. Ne vždy je vítali s otevřenou náručí. Roku 2002 starosta Lewistonu vzbudil národní poprask, když somálským přistěhovalcům adresoval otevřený dopis, ať do jeho města nechodí.
Dhalaková má však opačnou zkušenost a je ráda, že se v posledních letech její krajané i další přistěhovalci ujímají úřadů či jiných významných pozic. Dřív byli rádi, že vyjdou a uživí své rodiny. „Myslím, že jsme se vždycky báli pouštět do politiky, čekali jsme, až to udělá někdo jiný,“ přiznává. A tak se odhodlala sama.
Starostka ví, že její úspěch vypadá překvapivě – ale neměl by, proto prý také kandidovala. „Jsem skutečně hrdá, že budu otevírat cestu dalším lidem, co vypadají jako já, zvláště mladým členům naší komunity – aby si mohli říci, když to dokáže tahle žena, tak já taky,“ prohlásila na jednání městské rady. „Ale nejenom imigrantům nebo černochům, ale také mladým bělochům, kteří mohou mít obavy nebo se nechtějí podílet na občanských povinnostech, které máme všichni. I vás opravdu potřebujeme, každého jednoho z vás z tohoto našeho krásného města,“ uvedla.
Pochody proti Trumpovi
Ke vstupu do politiky ji prý přiměl Donald Trump. Napřed se přidala k protestům, když se roku 2016 nový prezident nepěkně vyjadřoval o somálských imigrantech. Pochodovala – a hovořila - i za práva žen. Při manifestacích si získala jistý respekt. A když se v městské radě uvolnilo místo, dost lidí ji prý nabádalo, ať kandiduje. Roku 2018 tak porazila provozovatele místního centra recyklace lahví. Loni už se jí v jejím okrsku nikdo nepostavil, jak uvedl místní Portland Press Herald.
Pomohl jí i program Emerge Maine podporující ženy, které chtějí kandidovat na různé úřady. Ten absolvovala i Janet Millsová, první guvernérka v historii Maine, či federální kongresmanka Chellie Pingreeová.
Prioritami nové starostky jsou klimatická opatření, dostupné bydlení, aby město neopouštěli mladí, a také podpora rozmanitosti a inkluze různých menšin. Starostování ovšem není job na plný úvazek. Nadále tak Dhalaková dělá sociální pracovnici pro mainské ministerstvo školství.
Sama odešla ze Somálska už roku 1990, než zemi zničila občanská válka. O dva roky později přišla do USA. Občankou se stala roku 1998. Zatímco vychovávala tři puberťáky, udělala si dva magisterské tituly, jak píše na svém profilu na sociální síti LinkedIn.
Na radnici potlesk vestoje
Brzy začala vybízet a organizovat další imigranty v cestě za občanstvím a přesvědčovala je, ať chodí volit. „Jakkoli byla má práce důležitá, chyběli jsme na místech, kde se dělají rozhodnutí,“ prohlásila novopečená starostka v inaugurační řeči.
Oslavit ji chtělo tolik lidí, že přísahu museli přesunout do většího prostoru, do auly na střední škole. Publikum tleskalo vestoje, když slibovala „naslouchat s empatií, porozuměním, laskavostí či soucitem, abychom mohli South Portlandu sloužit společně“.
Mohla zaklepat u mě -také by zaklepala 
A ja vůl tu jejich Ameriku kdysi tak obdivoval...