Koronaplány napříč Evropou: Kdo rozvolňuje a kdo zatím váhá? Přístupy se hodně liší

Působí to skoro jako déjà vu z dřívějších dob pandemie: setkávání maximálně tří domácností, vnitřní stravování jen s negativním testem a v obchodě jedna osoba na deset metrů čtverečních. To od úterý opět platí v Düsseldorfu, protože je tu výskyt už přes čtyři dny po sobě přes 35 nakažených na sto tisíc obyvatel. Vedení města je zjevně jedno, že od středy je již více než polovina německých obyvatel plně chráněna očkováním. A dokonce ani na spolkové úrovni není vidět, že by Berlín přijal novou pandemickou strategii, píše Die Welt.

Podle Institutu Roberta Kocha (RKI) by měl být výskyt nadále „předním indikátorem“ a zdá se, že postup očkování na tom nic nemění. Co když incidence na podzim prudce vzroste? Bude následovat tvrdý lockdown bez ohledu na to, kolik lidí je proočkováno? Pravděpodobně. Nebo ne? Politici neodpovídají na nejdůležitější ze všech otázek: Kdy a jak se Německo vrátí do normálu? Podaří se jim vymanit se z uzávěrové smyčky?

V Německu poprvé zmínili povinné očkování. Odpírače vakcín čekají omezení

„Dánsko dělá velkolepou chybu,“ napsal v březnu na twitteru zdravotní expert Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) Karl Lauterbach. Kodaňská vláda byla jednou z prvních, která na jaře vrátila obyvatelům jejich občanské svobody. Restaurace otevřely venkovní prostory, školy začaly děti znovu učit a na konci května se začalo otevírat ve velkém. V té době byli téměř všichni starší 50 let vakcinováni, a proto byli méně vystaveni riziku. Lauterbach to ale nechtěl přijmout a předpovídal promoření populace a vlnu úmrtí neočkovaných lidí.

Pohled na čísla ukazuje, že se tak nestalo. V žádném okamžiku nedošlo k výraznému nárůstu počtu úmrtí v Dánsku. V poměru k počtu obyvatel tam zemřelo méně lidí než v Německu, které uvolňovalo mnohem opatrněji. Za poslední týden nedošlo k jedinému úmrtí s covidem. Dánsko se přesto klidně blíží ke čtvrté vlně. Incidence je v současné době přes 130/100 000, ale s proočkovaností 51 procent plně imunizovaných občanů se stále připravují plány na úplný návrat k normálu.

Dánsko ale není úplně „svobodné“: V tuto chvíli stále potřebujete covidový pas (očkovací průkaz, potvrzení o prodělání covidu nebo negativní test) k návštěvě restaurací, muzeí a kin. Od října už se nebudete muset prokazovat ničím. Požadavek nošení roušky, který v současné době platí pouze pro veřejnou dopravu, bude zcela zrušen v září, informuje Die Welt.

Očekává se, že kolektivní imunity bude dosaženo na podzim. Ten, kdo doposud nebyl naočkován, se nejspíš nakazí, ale vzhledem k tomu, že jsou rizikové skupiny plně chráněny, nebude se to řešit, píše Die Welt.

„Čau lidi, ‚pingla‘ mě aplikace,“ zahájil britský premiér Boris Johnson 18. července selfie video, ve kterém oznámil, že se bude izolovat. Byl totiž v kontaktu se svým ministrem zdravotnictví, který měl pozitivní test. Působí až ironicky, že s tímto vystoupením přišel téměř v „Den svobody“, kdy na ostrovech přestala platit všechna protipandemická opatření – tedy ještě radikálnější rozvolnění než v Dánsku.

Johnsonovi se během prvního „svobodného“ týdnu stalo přesně to, co stovkám tisíc Britů: Dostal upozornění (ping) prostřednictvím aplikace National Health Service, že přišel do kontaktu s nakaženou osobou.

Pojem „pingdemic“ se rychle rozšířil. Bez ohledu na to, zda byli obyvatelé Spojeného království očkováni nebo testováni negativně – musel každý s pingem do karantény na deset dní. V polovině srpna bude také tento mechanismus ukončen. Mottem Johnsonovy vlády je vlastní odpovědnost, nikoli regulace. V Německu je tento kurz Velké Británie vzhledem k hrozivé britské incidenci 480 ostře kritizován, píše Die Welt.

Méně testů, nebo konec fotbalu?

Naopak na ostrovech jsou lidé kvůli překvapivému efektu opatrně optimističtí; počet nových infekcí ve Velké Británii už týden klesá. Mluví se o velké naději, protože dramatické předpovědi některých odborníků o 100 tisících nových infekcí denně vzhledem k rozvolňovacímu kurzu vlády se prozatím nevyplnily.

Zatím není možné říci, zda je „pingdemic“ důvodem sestupného trendu, na spolehlivé vědecké prohlášení je ještě příliš brzy. Dalšími možnými důvody jsou prázdninová sezóna, a tedy méně testů, vysoký podíl lidí s protilátkami i konec evropského šampionátu ve fotbale, který byl považován za ohnisko infekce, vysvětluje Die Welt.

„Jakou má vaše svoboda cenu, když mi řeknete 'nechci být očkován', ale zítra nakazíte svého otce, svoji matku nebo mě?“ pustil se francouzský prezident Emmanuel Macron do odpůrců očkování. V debatě zaujal jasné stanovisko a ochranu zranitelných skupin, pro které dosud nebyla schválena žádná vakcína, postavil nad svobodu jednotlivce očkování odmítnout. Jeho přesvědčení: Chcete-li udržovat veřejný život, musíte ho zajistit v bezpečí.

V pondělí se Národní shromáždění v Paříži rozhodlo zavést zdravotní pas. Od srpna jej musíte ukázat v restauracích, vlacích či muzeích. Kromě osvědčení o očkování a zotavení si tam můžete uložit i negativní test. Testy na koronavirus pak budou zpoplatněny od podzimu. To neočkovaným Francouzům značně znepříjemní život. Kritici tvrdí, že to působí jako maskované povinné očkování. Macron však zůstává tvrdý.

Přímé povinné očkování bude platit od 15. září pro všechny zaměstnance ve zdravotnictví, pokud nechtějí riskovat výpověď. V současné době probíhá podobná debata v Německu. Někteří předsedové spolkových zemí, například Winfried Kretschmann, již testovali, jaký odpor by to v Německu vzbudilo, s náznaky, že povinné očkování nelze dlouhodobě vyloučit. Ostatní politici jako kancléřka Angela Merkelová (CDU) své odmítání povinného očkování opakují. Kandidát CDU na kancléře Armin Laschet v letním rozhovoru pro televizi ZDF také řekl: „Nevěřím na povinné očkování a nevěřím v nepřímé vyvíjení tlaku na lidi, aby se nechali očkovat.“ Tím ale debata nekončí.

Zdravotníci bez platu, když odmítnou vakcínu? Po Macronových restrikcích návaly na očkování

Když se podíváme do Francie, velmi to očkovací kampani pomohlo. Ve stejný den, kdy Macron opatření oznámil, se k očkování přihlásilo 1,1 milionu lidí. V následujícím týdnu došlo k celkem 3,7 milionu nových registrací k vakcinaci. Proočkovanost oběma dávkami je v současné době ve Francii 45 procent, díky čemuž se nejspíš vyhnou dalšímu lockdownu. V České republice je ke čtvrtku 29. 7. 2021 plně naočkováno 44,3 procenta obyvatel.

Itálie a Řecko jsou na tom o něco lépe, těsně pod 50 procenty. „Udělali jsme významný pokrok, ale musíme použít všechny prostředky, které máme k dispozici, abychom v příštích dvou letních měsících mohli přesvědčit každého občana, aby se nechal naočkovat. Potřebujeme na podzim kolektivní imunitu mezi 70 a 75 procenty,“ řekl před třemi týdny řecký premiér Kyriakos Mitsotakis serveru Greek City Times. Jak vláda v Aténách, tak vláda v Římě zavedly zdravotní pas pro návštěvy restaurací a povinné očkování pro lékaře, sestry a pečovatele. V Itálii se v současné době dokonce diskutuje o rozšíření na učitele, píše Die Welt.

Koronavirus ve Španělsku: Očkování dětí (28.7.2021) | Reuters

Zatímco v Německu je hlavní pozornost stále věnována sedmidennímu výskytu a na podzim se očekává nový lockdown, Španělsko se s něčím podobným už dávno rozloučilo. V loňském roce byl představen komplexní semaforový systém, který se skládá z různých indikátorů a úrovní varování. Například výskyt, zejména u osob starších 60 let, je také zahrnut do hodnocení míry infekce a počtu pozitivních testů na koronavirus. V úvahu se však bere také rychlost přenosu viru a zvláštní pozornost je věnována obsazení nemocnic a jejich jednotek intenzivní péče.

Jelikož na konci května výjimečný stav vypršel, jsou za boj s pandemií odpovědné regionální vlády. Na začátku června se dohodly s centrální vládou v Madridu, že bude systém semaforů používat jako povinný standard pro nová omezení. Některé z nich to však následně okamžitě vypověděly.

Šest ze 17 regionů (Katalánsko, Madrid, Andalusie, Galicie, Murcie a Baskicko) odmítlo přijmout nová protiepidemická opatření, která by byla založena pouze na tomto, protože tento systém nebere v úvahu míru očkování. Zejména v prázdninových regionech to používají jako argument pro to, že navzdory vyšším výskytům – v současné době 550 případů na celostátní úrovni – nemusí omezovat svobodu lidí.

Po návratu z Řecka do karantény. A Španělsko i Mallorka jako vysoce rizikové oblasti

Ne všude přistupují k rozvolňování opatření velkoryse. Norská vláda ve čtvrtek oznámila, že kvůli vysokému výskytu varianty delta znovu odsouvá plánované zrušení téměř všech omezení proti šíření koronaviru. V platnosti tak zůstává například omezení počtu lidí, kteří se mohou setkávat v soukromí. V restauračních zařízeních smějí být lidé obsluhováni jen u stolů a nemohou si objednávat na baru, uvedla agentura Reuters.

Ministr zdravotnictví Bent Höie podle agentury AFP uvedl, že varianta delta začala v Norsku v průběhu července mezi koronavirovými nákazami převažovat. Vláda situaci znovu přehodnotí v polovině srpna. Již dříve Norsko odsunulo uvolnění opatření ze začátku července na přelom července a srpna.

„Domnívám se, že země se zcela otevře tento podzim. Chceme ale, aby do té doby bylo naočkováno více lidí,“ řekla norská premiérka Erna Solbergová stanici NRK. Alespoň první dávku vakcíny proti covidu-19 dostalo v Norsku 79,9 procenta dospělých a 41 procent je plně očkovaných.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

V zemi se očkuje pouze vakcínami od společností Pfizer/BioNTech a Moderna. Oslo dříve upustilo kvůli vzácným, ale závažným vedlejším nežádoucím účinkům od očkování preparátem od AstraZeneky a přípravek od společnosti Johnson & Johnson se používá jen u dobrovolníků ve specifických případech.

Norsko, kde žije 5,4 milionu lidí, má jednu z nejlepších bilancí úmrtí na koronavirus v Evropě. Po nákaze koronavirem tam zemřelo 799 osob. Země od počátku šíření koronaviru zaznamenala 136 370 infekcí.