Polský uhelný lom u Liberce znečišťuje vztahy tří zemí. Spor o Turów má rozlousknout soud

Únorové oznámení české vlády, že se s Polskem bude soudit u Soudního dvora Evropské unie, Varšavu zaskočilo. Členské země EU se navzájem soudí jen vzácně.

Požadavky Česka jsou politicky explozivní. Napadá nejen rozšiřování ohromného lomu, kde se hnědé uhlí těží skoro sto let, ale chce rovnou zastavit celou těžbu. Podle žaloby důl znečišťuje podzemní vody v Česku i Německu a porušuje evropské předpisy na ochranu životního prostředí. Vedle toho si sousední německé a české obce a regiony stěžují, že jim důl bere vodu a způsobuje neúnosné znečištění ovzduší a hluk.

Polská vláda tato tvrzení tvrdě odmítá a žalobě se diví: s českými protějšky prý záležitost náležitě řeší a není potřeba spor eskalovat na evropskou úroveň. Ale ne všichni Poláci s postojem své vlády souhlasí.

„Říkali jsme si o to, je to trochu naše chyba,“ uvedla pro Guardian Magdalena Kościańska, novinářka z polského města Bohatyně (Bogatynia) blízko dolu. Místní zpravodajství tam natáčí už 16 let. Nikdy dřív prý nezaznamenala tolik nadávek a nenávisti vůči Čechům – jak na internetu, tak v reálu se místní na sousedy za nedalekou hranicí kvůli těžbě zuřivě hněvají.

Ruce pryč od Turówa, jmenuje se stránka na Facebooku hájící pokračování těžby. „České pokrytectví“, „bezohledné útoky“, „jde jen o peníze“, „poslanci ruku v ruce s ekoteroristy a českými oligarchy“… podobně vyhrocených výkřiků je stránka plná. A tvrdě se pouští i do novinářky Kościańské: „Pseudoredaktorka místní televize se snaží ohýbat realitu a stavět se do role oběti. Osoba, v jejíchž hodnotách hraje roli jedině mamon, nás nebude ponižovat a poučovat (máme podezření, že měla moc jointů).“

V pondělí 22. března blokovali na protest kruhový objezd, kterým do tamní části Polska přijíždějí kamiony z Česka.

Poláci „kradou“ Čechům vodu, dlouho nechtěli couvnout. Žaloba jim otevřela oči?

„Je to těžké, smutné. Jsme sousedé, máme se rádi, máme mezi Němci a Čechy přátele,“ lituje vyhrocené situace Kościańska.

Česká vláda žádá u evropského soudu rovnou zastavení těžby. Pro obyvatele Bohatyně by to byla pohroma. „Důsledky by byly dramatické, nedokážeme si to vůbec představit,“ prohlásil úřadující starosta Wojciech Dobrołowicz. Tisíce lidí by rázem byly bez práce a město by ztratilo polovinu rozpočtu.

Konec uhlí?

Region na těžbě uhlí ekonomicky závisel víc než sto let, byť dnes komplex lomu a elektrárny přímo zaměstnává jen 3600 lidí. Koncesi má lom dok roku 2026, provozovatel žádá o prodloužení, neboť zásoby by podle současných odhadů vydržely do roku 2044.

„I horizont 2044 nás děsí, nedává nám ani padesát let, které by byly potřeba na úplný a bezpečných přechod bez negativních dopadů na region,“ cituje Guardian Dobrołowicze.

„Celý komplex do deseti let přestane být životaschopný,“ předvídá energetický analytik Robert Tomaszewski. Evropský závazek snížit do roku 2030 emise CO2 aspoň o 55 % a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality znamená konec uhlí.

39 let a 54 milionů tun uhlí: Důl Darkov na Karvinsku končí, vyvezli poslední vozík

V současnosti proti uhlí hrají také vysoké ceny emisních povolenek, které si elektrárny a další znečišťovatelé musejí kupovat, aby směli skleníkový plyn vypouštět. Dlouho se cena držela kolem pěti, osmi eur (cca 125 až 200 Kč) za tunu CO2, poslední dva roky vystoupala k dvaceti eurům (kolem 500 Kč), od podzimu však prudce roste a začátkem března poprvé v historii překonala cena povolenky 40 eur (1043 Kč), ukazují statistiky na webu Ember.

Za rok 2019 napumpovala turówská elektrárna do vzduchu 5,5 milionu tun oxidu uhličitého, což z ní dělá pátý největší zdroj skleníkových plynů v Polsku, ukazují data Evropské komise. Pro srovnání, „nejšpinavější“ česká elektrárna Počerady vypustila za stejný rok 4,7 milionu tun CO2, přičemž měla o polovinu nižší instalovaný výkon než Turów.

A boj se skleníkovým efektem limituje i možnosti polské vlády uhelné elektrárny dotovat, jejich úpadek se jeví nevyhnutelný. Zdaleka nejde jen o Turów. Uhlí stále generuje většinu polské elektřiny a mnohá města a oblasti jsou na těžbě či využití uhlí závislé.

Snížení emisí

Celkově polští občané ústup od uhlí akceptují – 78 % souhlasí, že klimatická krize vyžaduje urgentní řešení. Mnohá města se však budoucnosti bez uhlí obávají. A někteří politici rádi jejich obavy využívají. Premiér Mateusz Morawiecki na prosincovém zasedání Evropské rady zdráhavě podepsal ambicióznější cíle snižování emisí. Koaliční partner, strana Solidarna Polska (SP), ho hned obvinila z defétismu. Poslanec a donedávna tajemník na ministerstvu státních aktiv Janusz Kowalski objížděl Polsko a stýkal se s hornickými odboráři, kterým plamenně sliboval boj se zelenými plány EU.

Roztržka se bude jen prohlubovat, soudí energetický analytik Tomaszewski, vládu čeká řada nepopulárních kroků – zavírání dolů i oznámení růstu cen elektřiny kvůli dražším emisním povolenkám. „Zelený přerod je téma, které mohou populisté využít jako perfektní zbraň,“ cituje Tomaszewského Guardian.

SP má v 460členném Sejmu jen 19 poslanců (kandidovali na listině vládní strany Právo a Spravedlnost, PiS), ale také neúměrný vliv, bez nich se vládní koalice neobejde. Vláda však nemůže jejich požadavkům jen ta ustoupit a odvolat zelené závazky. Cena emisních povolenek ještě poroste (v příštím roce o 11,1 %, odhadují analytici oslovení agenturou Reuters) a uhlí bude dál ztrácet význam, ať už se k tomu Varšava postaví jakkoliv.  

Padesátka pražských památek na hodinu zhasne. Hodina Země má upozornit na zhoršující se klima

Tlak na Turów ze strany sousedů zatím narůstá. Německé město Žitava (Zittau) podalo k Evropské komisi vlastní stížnost. Odvolává se na studii geologa Ralfa Kruppa objednanou německou pobočkou Greenpeace. Podle Kruppa při pokračování těžby hrozí pokles spodní vody, kontaminace kyselou vodou z lomu, propady půdy v Žitavě o několik centimetrů a v nejhorším případě i provalení řeky Nisy do lomu.

„Vyzývám úřady Svobodného státu Sasko, aby přehodnotily rizika, a bude-li to nutné, podnikly právní kroky proti projektu po příkladu z české strany,“ uvedl starosta Žitavy Thomas Zenker. „Nemáme právo jen tak ze dne na den připravit naše sousedy o důležité zdroje příjmu. Ale ochrana našeho města a regionu a jejich obyvatel se samozřejmě musí plně respektovat.“

Šikana z Bruselu

Naopak odbory sdružující pracovníky Polské energetické skupiny (PGE), vlastníka komplexu Turów i mnohých dalších, si u Evropské komise stěžují na „šikanu“ z německé a české strany a porušování Evropské úmluvy o lidských právech.

Pro Moraweckého vládu patrně nebudou nepopulární rozhodnutí o energetickém přechodu prioritou. Jenže to lidi z choulostivých regionů jako Turów postaví do ještě zranitelnější situace. Až skutečně přijde čas skoncovat s uhlím, nebudou tam na to připraveni, varují aktivisté. A antizelené populistické strany jako SP budou mít žně, uzavírá Guardian.