ONLINE: Velký státní pohřeb v Íránu! Loučí se s jadernými vědci či náčelníkem Bagherím

Nejméně 34 lidí zabily v noci na dnešek izraelské útoky napříč Pásmem Gazy. S odvoláním na tamní zdravotníky to píše agentura AP. Úder na sportovní stadion ve městě Gaza, který slouží jako útočiště pro Palestince vysídlené válkou, zabil 12 lidí. Dalších osm lidí zahynulo ve stejném městě při úderu na obytný dům. Šest lidí zabil úder na stan v takzvané humanitární zóně v oblasti Mavásí na jihu Pásma Gazy, píše AP.

USA při útocích na íránská jaderná zařízení na jedno z nich nesvrhly protibunkrové bomby. Zařízení v Isfahánu leží totiž tak hluboko pod zemí, že by tyto bomby nejspíš nebyly efektivní. Šéf amerického sboru náčelníků štábů Dan Caine to řekl senátorům na brífinku, píše web stanice CNN s odvoláním na zdroje, které Caineův projev slyšely.

Američtí činitelé předpokládají, že v podzemním provozu v Isfahánu je ukryto téměř 60 procent íránských zásob obohaceného uranu, které by Írán potřeboval v případě, že by se rozhodl vyvinout jadernou zbraň. Caineovo vyjádření je podle CNN prvním známým vysvětlením toho, proč americká armáda nepoužila bombu nazvanou Massive Ordnance Penetrator proti zařízení v Isfahánu ve středním Íránu. Americké bombardéry B-2 Spirit svrhly více než desítku těchto bomb určených k ničení bunkrů na íránská jaderná zařízení Fordo a Natanz.

Zařízení Isfahán však zasáhly pouze rakety Tomahawk odpálené z americké ponorky. Brífink pro senátory o amerických útocích v Íránu vedl Caine, ministr obrany Pete Hegseth, šéf diplomacie Marco Rubio a ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe. Během schůzky Ratcliffe sdělil zákonodárcům, že americká zpravodajská komunita vyhodnotila, že většina íránského obohaceného uranu je uložena pod zemí v Isfahánu a Fordo.

Demokratický senátor Chris Murphy ve čtvrtek večer po brífinku sdělil CNN, že část íránského jaderného materiálu „je tak hluboko pod zemí, že se k němu nikdy nedostaneme. Jsou tím pádem schopni přesunout velkou část toho, co bylo ušetřeno, do oblastí, kam se americké bombardéry nedostanou.“

Trump popřel zprávy médií, podle kterých jeho administrativa zvažovala, že pomůže Íránu získat až 30 miliard dolarů (633 miliard Kč) na vybudování programu na výrobu jaderné energie pro civilní účely. Televizní stanice CNN ve čtvrtek uvedla, že Trumpův tým v posledních dnech projednával možné ekonomické pobídky pro Írán výměnou za to, že Teherán zastaví obohacování uranu.

V pátek to pak rovněž uvedla stanice NBC News. Obě televize se odvolávaly na nejmenované zdroje, včetně představitelů Trumpovy administrativy. „Kdo z falešných médií je ten slizoun, který tvrdí, že ‚prezident Trump chce dát Íránu 30 miliard dolarů na výstavbu nevojenských jaderných zařízení‘. O tomto absurdním nápadu jsem nikdy neslyšel,“ napsal Trump na sociální síti Truth Social a označil tyto zprávy za podvod.

Na konci května začala v Pásmu Gazy působit organizace Humanitární nadace pro Gazu (GHF), která má podporu Spojených států a Izraele a která měla nahradit dosavadní systém distribuce humanitární pomoci prováděný agenturami OSN a jinými mezinárodními organizacemi, jež Izrael kritizuje. Právě u těchto center se pravidelně opakují incidenty, při nichž jsou zabity desítky Palestinců čekajících na výdej humanitární pomoci.

„Lidé jsou zabíjeni, když se jen snaží nasytit sebe samé a své rodiny. Cesta pro jídlo nesmí být rozsudkem smrti,“ řekl v pátek podle AFP generální tajemník OSN António Guterres, aniž by jmenoval centra GHF. „Jakákoli operace, která zoufalé civilisty směřuje do militarizovaných zón, je svojí podstatou nebezpečná. Zabíjí lidi,“ dodal.

Zároveň připomenul, že OSN a její agentury mají zkušenosti a zásoby, aby mohly v Pásmu Gazy pomáhat, a to v souladu s humanitárními principy nezávislosti a nestrannosti. První ředitel GHF Jake Wood rezignoval v den zahájení činnosti organizace v Pásmu Gazy a odůvodnil to právě obavami, že organizaci nebude v daných podmínkách umožněno pracovat v souladu s humanitárními principy.

Netanjahu v pátek popřel zprávu deníku Haarec, že velitelé izraelské armády dali vojákům rozkaz střílet na davy Palestinců u humanitárních center v Pásmu Gazy. Netanjahu článek deníku označil za lži a nařčení, píše agentura AFP. Izraelská armáda uvedla, že nevydala pokyn svým jednotkám záměrně střílet na civilisty. V blízkosti distribučních center humanitární pomoci bylo od konce května zabito více než 500 Palestinců čekajících na rozdělování pomoci. Šéf OSN António Guterres mezitím varoval před militarizací humanitární pomoci.

Deník Haarec v pátek v obsáhlém článku přinesl svědectví několika nejmenovaných izraelských vojáků včetně důstojníků. Ti uvedli, že velitelé izraelské armády dali svým jednotkám v Pásmu Gazy rozkaz střílet v blízkosti distribučních center na neozbrojené davy Palestinců, přestože bylo zřejmé, že pro izraelské vojáky nepředstavují žádnou hrozbu. Na základě těchto rozkazů vojáci údajně střelbou davy Palestinců rozháněli nebo je od center vytlačovali.

Netanjahu ve společném prohlášení s ministrem obrany Jisraelem Kacem uvedl, že Izrael zásadně odmítá „odporné krvavé nařčení a podlé lži“. Izraelská armáda uvedla, že její směrnice zakazují záměrné útoky na civilní obyvatelstvo, nicméně se podle AFP odmítla vyjádřit k tomu, zda vojenská prokuratura nařídila prošetření střelby u distribučních center. Deník Haarec totiž napsal, že prokuratura nařídila štábu izraelské armády vyšetřit možné válečné zločiny spáchané na těchto místech.

Mezi pohřbívanými na státním pohřbu v Íránu je náčelník generálního štábu armády Mohammad Bagherí, vrchní velitel revolučních gard Hosejn Salámí či jaderný vědec Mohammad Mehdí Tehránčí. Pohřbeno bude nejméně 30 vysoce postavených velitelů ozbrojených složek, ale také čtyři děti, píše AFP.

V Íránu dnes před úsvitem začal ceremoniál spojený se státním pohřbem přibližně 60 lidí, včetně jaderných vědců a velitelů revolučních gard, zabitých při izraelských úderech, píše agentura AFP. Izraelská armáda zaútočila na íránské jaderné, vojenské a další cíle 13. června. Kromě infrastruktury mířila na vybrané jednotlivce, přičemž někdy zahynuli i jejich rodinní příslušníci.

Íránská státní televize z teheránského náměstí Revoluce ukázala záběry rakví zabalených do íránských vlajek, na nichž jsou portréty zabitých a lidí oděných v černém držících stejné portréty. Pohřební průvod k „uctění mučedníků“ bude pokračovat asi 11 kilometrů dlouhou trasou napříč hlavním městem na náměstí Svobody. Ceremoniálu se účastní íránský prezident Masúd Pezeškján a další členové vlády.

Dobrý den. Cílem amerických úderů na Írán z minulého víkendu bylo zničit íránskou kapacitu pro obohacování uranu. Washington to v pátek sdělil Radě bezpečnosti OSN v dopise, který dostala k dispozici agentura Reuters.

Cílem amerických úderů „bylo zničit íránskou kapacitu pro obohacování uranu a zastavit hrozbu, že tento zlotřilý režim získá a použije jadernou zbraň“, uvedly Spojené státy v dopise Radě bezpečnosti. „Spojené státy jsou i nadále odhodlány usilovat o dohodu s íránskou vládou,“ napsala také v dopise úřadující velvyslankyně USA při OSN Dorothy Sheaová.

Washington údery odůvodnil kolektivní sebeobranou podle článku 51 Charty OSN. Tento článek vyžaduje, aby 15členná Rada bezpečnosti byla okamžitě informována o všech opatřeních, která státy podniknou v sebeobraně proti ozbrojenému útoku.

Děkujeme za pozornost, kterou věnujete našemu online zpravodajství. Pro tento den se loučíme, ale přihlásíme se zase v sobotu ráno. Dobrou noc 

Americký prezident Donald Trump přirovnal nedávné americké útoky na Írán k bombardování Hirošimy a Nagasaki, které ukončilo druhou světovou válku.

„Ten zásah ukončil válku,“ řekl Trump ve středu novinářům. „Nechci používat příklad Hirošimy, nechci používat příklad Nagasaki, ale v podstatě to bylo totéž.“

Jeho prohlášení vyvolalo vlnu nevole ze strany Japonska. „Pokud Trumpův komentář ospravedlňuje svržení atomové bomby, je to pro nás jako město, které bylo bombardováno, nesmírně politováníhodné,“ řekl starosta Nagasaki Širo Suzuki. Pohoršení vyjádřil i Tošijuki Mimaki, který přežil atomovou bombu, je spolupředsedou japonské nadace Nihano Hidankyo a nositelem Nobelovy ceny míru. Zklámání a hněv projevili i další členové. Píše o tom britský server BBC. 

Prezident USA Trump tvrdí, že íránskému duchovnímu vůdci Chameneímu zachránil život. Zvážil by další bombardování, pokud bude Írán znovu obohacovat uran. Šéf Bílého domu to napsal na sociální síti Truth Social.

Na tiskové konferenci ve Washingtonu zase řekl, že by zvážil další bombardování 90milionové blízkovýchodní země, pokud bude Írán znovu obohacovat uran na úroveň, která bude Spojené státy znepokojovat. Zároveň Trump uvedl, že si nemyslí, že Írán bude po izraelském a americkém bombardování nadále usilovat o získání jaderné zbraně. Teherán to vždy popíral a tvrdil, že chce jadernou energii jen pro civilní využití. 

Propalestinští aktivisté ničí ukrajinskou vojenskou pomoc v hodnotě 1,1 milionu dolarů a údajně si ji pletou s izraelskou, informují média. Aktivisté si údajně mysleli, že vybavení bude dodáno Izraeli.

Izraelský ministr obrany Israel Katz uvedl, že po dvanáctidenním konfliktu, v němž Izrael ničil vojenské cíle a bombardoval íránská jaderná zařízení, nařídil armádě, aby připravila „plán vynucování“ proti Íránu. Píše o tom americký server CNN. 

Plán bude zahrnovat „udržení izraelské vzdušné převahy, zabránění vývoji jaderných zbraní a raket a reakci na íránskou podporu teroristické činnosti“. Katz popsal izraelské operace proti Íránu jako „12 dní brilantní akce“, která eliminovala íránskou protivzdušnou obranu a zničila jeho výrobu raket.

„Zlikvidovali jsme vysoké bezpečnostní úředníky a přední vědce, kteří rozvíjeli jaderný program,“ řekl.

Snímky z Libanonu

Izrael dnes provedl více než deset vzdušných úderů v kopcích jižního Libanonu, uvedla s odkazem na izraelský bezpečnostní zdroj agentura Reuters. Terčem útoku byl podle něj poškozený vojenský objekt, který chtělo využít libanonské militantní hnutí Hizballáh.

Izraelské údery podle libanonských bezpečnostních zdrojů zasáhly horskou oblast nedaleko jiholibanonského města Nabatíja, kde má Hizballáh zřejmě sklady zbraní. Íránem podporovaná skupina se k úderům bezprostředně nevyjádřila. 

Izraelská armáda uvedla, že její stíhací letouny zaútočily na místo, které sloužilo k řízení „palebného a obranného systému“ Hizballáhu. Libanonský prezident Joseph Aún dnes uvedl, že je to Izrael, kdo opakovanými údery v Libanonu porušuje příměří.

Trumpova administrativa zvažuje, že pomůže Íránu získat až 30 miliard dolarů (skoro 633 miliard Kč) na vybudování programu na výrobu jaderné energie pro civilní účely. Spojené státy rovněž projednávají možnost zmírnění sankcí uvalených na Írán a uvolnění miliard dolarů z peněz, které má Írán blokovány na zahraničních bankovních účtech. Tyto diskuse jsou součástí sílící snahy Washingtonu přimět Teherán, aby se vrátil k vyjednávání o svém jaderném programu. S odvoláním na čtyři informované zdroje to napsal web stanice CNN.

Klíčoví američtí a blízkovýchodní představitelé podle zdrojů vedli za zavřenými dveřmi rozhovory s Íránci navzdory pokračujícím úderům, které si Írán a Izrael vyměňovaly. Zástupci Trumpovy administrativy podle CNN uvedli, že představili několik předběžných návrhů, které se stále vyvíjejí. Mají však jednu neměnnou podmínku: Írán nesmí vůbec obohacovat uran. Írán opakovaně uvádí, že se obohacování uranu odmítá vzdát, protože jej potřebuje. Spojené státy navrhují, aby obohacený uran potřebný k civilnímu jadernému programu Írán dovážel.

Teherán podle Arakčího nyní vyhodnocuje, zda by rozhovory se Spojenými státy byly v íránském zájmu poté, co šesté kolo nepřímých jednání bylo odvoláno kvůli izraelskému útoku, do něhož se o víkendu údery na tři íránské jaderné provozy zapojily také Spojené státy. USA a Izrael údery zdůvodnily snahou zabránit Íránu vyrobit jadernou bombu. Teherán tvrdí, že o jaderné zbraně neusiluje a že jeho jaderný program je mírový.

Arakčí v rozhovoru s íránskou státní televizí podle Reuters také poznamenal, že škody na íránských jaderných provozech „nejsou malé“ a že příslušné orgány nyní zjišťují nové skutečnosti ohledně íránského jaderného programu. To podle ministra ovlivní budoucí diplomatický postoj Íránu.

Trump na středeční tiskové konferenci v závěru summitu NATO v Haagu prohlásil, že Bílý dům bude příští týden hovořit s Íránem. „Možná s nimi podepíšeme dohodu, nevím. Podle mě to není tak nutné,“ uvedl šéf Bílého domu.

Írán v tuto chvíli nemá v plánu žádné jednání se Spojenými státy, uvedl dnes podle agentury Reuters íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Šéf íránské diplomacie tak zpochybnil tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že USA plánují s Íránem jednat příští týden.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Spojené státy a Izrael sdělily Íránu, že musí odevzdat obohacený uran, uvedl izraelský ministr obrany. V rozhovoru pro izraelskou televizi Channel 13 hovořil Israel Katz o amerických úderech na íránská jaderná zařízení, které proběhly o víkendu.

„Od začátku bylo jasné, že úder zneškodní okolní infrastrukturu, nikoli samotný (jaderný) materiál. Nyní existuje společné americko-izraelské stanovisko, které Íránu říká: ‚Musíte tento materiál vydat‘,“ řekl Katz v rozhovoru, který byl odvysílán ve čtvrtek.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes označil výsledek války s Íránem za příležitost uzavřít nové mírové dohody, kterou by Izrael neměl promarnit. Informuje o tom agentura Reuters. Konflikt s Íránem, který Izrael zahájil 13. června útokem na íránské jaderné provozy, vojenské objekty, jaderné vědce a vojenské předáky, a do něhož se o víkendu shozením těžkých bomb na íránské jaderné provozy vložily Spojené státy, skončil v úterý příměřím.

„Toto vítězství nám dává příležitost výrazně rozšířit mírové dohody. Pracujeme na tom s nadšením,“ uvedl izraelský premiér v prohlášení. „Spolu s osvobozením rukojmích a porážkou Hamásu se otevírá okno příležitosti, které nesmíme promarnit. Nemůžeme ztratit jediný den,“ dodal.

Izrael neměl během 12 dní trvajícího konfliktu s Íránem příležitost zavraždit íránského nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, uvedl izraelský ministr obrany.

„Kdybychom měli (Chameneího) na mušce, zlikvidovali bychom ho,“ řekl Israel Katz v rozhovoru pro Channel 13.

Obrazem: Odklízení následků úterního izraelského útoku v Teheránu

Ceny ropy dnes na světových trzích rostou. Zásoby ropy a pohonných hmot v USA klesly a dolar se propadl na několikaleté minimum, zatímco trh zůstal opatrný ohledně příměří mezi Izraelem a Íránem, dodala agentura Reuters.

Cena severomořské ropy Brent krátce po 18:00 SELČ vykazovala růst o 1,23 procenta na 68,51 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu přidávala 1,52 procenta a obchodovala se za 65,91 dolaru za barel.