ONLINE: Detaily americké operace Půlnoční kladivo, Írán chce zavřít ropnou cestu!

Spojené státy zdevastovaly íránský jaderný program a jaderné ambice Teheránu jsou nyní v troskách, uvedl americký ministr obrany Pete Hegseth na ranním briefingu Pentagonu. Operaci pojmenovanou Půlnoční kladivo (Midnight Hammer), v jejímž rámci USA v noci na dnešek zaútočily na íránské jaderné provozy, Hegseth označil za obrovský úspěch a zdůraznil, že svět by měl slova amerického prezidenta Donalda Trumpa poslouchat.

Zároveň šéf Pentagonu poznamenal, že Trump chce mír a Írán by se měl tuto cestu zvolit.

Íránský prezident Masúd Pezeškján odsoudil americkou agresi proti Íránu. Americké údery podle něj potvrzují, že Washington stojí za izraelskými útoky proti Íránu, uvedla dnes íránská tisková agentura IRNA. USA v noci na dnešek zaútočily na tři íránské jaderné provozy.

„Tato agrese ukázala, že Amerika je hlavním faktorem, který stojí za nepřátelskými akcemi sionistického režimu proti Íránské islámské republice,“ řekl Pezeškján s odkazem na Izrael a dodal, že USA zasáhly poté, co zaznamenaly „zjevnou neschopnost“ Izraele.

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa provést v noci na dnešek útok na tři íránské jaderné provozy, včetně zařízení Fordo hluboko pod zemí, představuje zatím největší zahraničněpolitický hazard republikánského prezidenta, napsala dnes agentura Reuters s tím, že důsledky amerického kroku jsou plné rizik a nejasných dopadů. Podle zpravodajského serveru CNN nelze nyní říct, co přesně bude následovat.Jisté však podle televize je, že ukončit války je mnohem obtížnější než je začít.

Spor kolem íránského jaderného programu se dá vyřešit jen diplomatickou cestou, uvedlo dnes turecké ministerstvo zahraničí v reakci na noční americké útoky na jaderná zařízení v Íránu. Ankara vyjádřila rovněž obavy, že izraelsko-íránská válka by mohla z regionálního konfliktu přerůst v konflikt globální. Informoval o tom deník Daily Sabah.

„Turecko vždy upozorňovalo na riziko, že konflikt, který začala izraelská agrese v regionu, se rozšíří a ohrozí stabilitu a bezpečnost. Útok Spojených států na íránská jaderná zařízení dnes toto riziko maximalizoval,“ uvedlo turecké ministerstvo. „Vyzýváme mezinárodní společenství, aby podpořilo úsilí o nalezení diplomatického řešení,“ dodalo.

Rusko odsuzuje útok Spojených států na íránská jaderná zařízení, uvedlo dnes podle ruské státní agentury TASS ministerstvo zahraničí v Moskvě. Krok podle něj ohrožuje snahy, které mají za cíl zabránit šíření jaderných zbraní.

„Rusko důrazně odsuzuje údery USA na řadu jaderných zařízení v Íránu za úsvitu 22. června, které následovaly po izraelských útocích na islámskou republiku,“ uvedlo ministerstvo.

Útok USA na jaderné provozy v Íránu šéfa opozičního hnutí ANO Andreje Babiše překvapil. Doufá, že americký prezident Donald Trump má kroky dobře promyšlené a povedou k míru. Babiš to dnes řekl v pořadu Partie televize CNN Prima News.

„Prezident Trump překvapil. Říkal, že si vezme 14 dnů na rozmyšlenou. Rozumím tomu, že Írán neuznává Izrael, chce zkrátka Izrael vymazat z mapy světa. Doufejme, že ten krok, kdy Trump přijal zodpovědnost, přinese mír... Nerozumím, proč ta diplomatická jednání nedopadla dobře, protože on (Trump) avizoval, že se to dobře vyvíjí.. Doufejme, že si to prezident (Trump) dobře rozmyslel a že to dobře dopadne, a že bude tedy ten mír,“ uvedl Babiš. Podle něj po americkém útoku končí válka Izraele s Íránem a proti této islámské zemi stojí teď s Izraelem společně i USA. Lídr ANO také doufá, že situace nebude eskalovat a nevyvolá to případné teroristické útoky.

Egyptské ministerstvo zahraničí po amerických útocích na Írán odsoudilo jakékoli porušení Charty OSN a suverenity všech zemí a vyzvalo k politickým a diplomatickým řešením, aby se Blízký východ nepropadl do hluboké nestability.

Indický premiér Naréndra Módí, jehož země má jaderné zbraně, uvedl, že po amerických útocích na Írán telefonicky hovořil s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem, a vyzval k okamžité deeskalaci a diplomatickému řešení.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot po amerických úderech na Írán vyzval ke zdrženlivosti a jednání. Paříž se podle něj nadále staví proti možnosti, aby Írán získal jadernou zbraň.

„Francie naléhavě vyzývá strany ke zdrženlivosti, aby se vyhnuly jakékoli eskalaci, která by mohla vést k rozšíření konfliktu,“ napsal Barrot na X. „Trvalé řešení této otázky vyžaduje vyjednané řešení v rámci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní,“ dodal s tím, že Francie opakovaně vyjádřila svůj rozhodný nesouhlas s tím, aby Írán získal jaderné zbraně.

Bezpečnost lidí v Česku není po eskalaci situace na Blízkém východě podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) a policie ohrožena. Ochrana židovských objektů je dlouhodobě zvýšená, další rizika policie vyhodnocuje a v případě potřeby přijme opatření zejména na letišti Václava Havla a u objektů a míst spojených s USA a Íránem. Policie a Rakušan to dnes uvedli na síti X v reakci na noční údery USA na íránská jaderná zařízení.

„Blízký východ a vývoj tamního dění dlouhodobě pečlivě sledujeme především ve vztahu k možným dopadům na bezpečnostní situaci u nás. Informace o konkrétním riziku plynoucím pro ČR v tuto chvíli nemáme,“ konstatovala policie. Současně uvedla, že je v kontaktu se zpravodajskými službami a zahraničními partnery a je připravena kdykoliv operativně reagovat na nové informace úpravou stávajících opatření. Zatím podle ní ale nic nenasvědčuje tomu, že by to bylo potřeba.

Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár označil za nepřípustné, aby kterýkoliv stát na území jiného svrchovaného státu vykonával vojenské operace. Blanár to dnes uvedl v prohlášení po úderech Spojených států na jaderné provozy v Íránu. Prezident Slovenska Peter Pellegrini vyjádřil znepokojení, že země stále více rezignují na diplomatická řešení krizových situací. Člen vedení nejsilnější slovenské opoziční strany Progresivní Slovensko (PS) a exministr zahraničí Ivan Korčok uvedl, že zásah USA přišel po neúspěšných jednáních a vyzval k diplomatickému řešení situace.

„Slovenská republika opakovaně upozorňuje na všech multilaterálních fórech na erozi mezinárodního práva a na jeho nedodržování. Jakýkoliv konflikt je třeba řešit na půdě OSN a ne prostřednictvím zbraní, ať jde o jakýkoliv údajně dobrý úmysl,“ uvedl Blanár v prohlášení, které ČTK poskytlo slovenské ministerstvo zahraničí.

Americké údery v Íránu nejspíš zintenzivní další zdražování pohonných hmot v Česku. Zapojení USA do konfliktu na Blízkém východě totiž výrazně posouvá riziko další eskalace konfliktu v regionu, na což budou reagovat i ropné trhy. Ceny paliv tak v příštích dnech vzrostou v řádu korun za litr, v krajním případě mohou překonat i 40korunovou hranici. Růst cen navíc bude zřejmě trvat delší dobu. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.

Ještě nedávno to podle analytiků pro tuzemské řidiče díky optimistickému vývoji na trhu s ropou vypadalo na nejlevnější léto za poslední roky, během posledního týdne se ale situace zcela otočila. „Zatímco trhy počítaly s možností krátkodobého konfliktu mezi Izraelem a Íránem, americké útoky znamenají zásadní změnu. Investoři se obávají nejen bezprostředního výpadku nabídky ropy, ale i dlouhodobého narušení toků surovin z celého regionu,“ uvedl analytik Purple Trading Petr Lajsek.

Izraelská armáda dnes uvedla, že ve spolupráci s bezpečnostní službou Šin Bet během noční operace přivezla z Pásma Gazy těla tří rukojmích. Jedná se o dva mladé muže a starší ženu, kteří byli zabiti při teroristickém útoku Hamásu a jeho spojenců na Izrael ze 7. října 2023 a jejichž těla ozbrojenci pak unesli do Pásma Gazy, napsal zpravodajský server The Times of Israel (ToI).

Satelitní snímky pořízené po americkém útoku na provoz Fordo, který je postaven hluboko v hoře, zachycují, že vchody do objektu byly znepřístupněny, napsala agentura AP s tím, že záběry společnosti Planet Labs podrobně analyzovala. Podle AP byla poškozena hora, kde se objekt nachází, což zároveň vedlo k zablokování vchodů do tunelů vedoucích do objektů. V praxi by tak Írán musel horniny odklidit, aby se dostal k čemukoliv uvnitř provozu, uvedla AP.

Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí se dnes chystá odcestovat do Moskvy, napsala agentura AP. Podle agentury AFP by se tam měl v pondělí setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Agentura Reuters dnes také napsala, že podle Kremlu ruský prezident nemá po útocích Spojených států na Írán v plánu hovořit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Kreml ale dodal, že takový hovor by se dal domluvit rychle.

Americký prezident Donald Trump, který nastoupil do úřadu jako mírotvůrce, zatáhnul Spojené státy do další války, uvedl k nočním americkým úderům na Írán místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý prezident Dmitrij Medveděv.

„Trump, který přišel jako prezident mírotvůrce, zahájil pro USA novou válku,“ napsal Medveděv na Telegramu. „S takovými úspěchy Trump Nobelovu cenu míru nikdy nezíská,“ dodal.

Rozšíření radiace po úderech USA na íránská jaderná zařízení podle dosavadních dostupných informací nehrozí, kontaminace uranem by se neměla rozšířit mimo areál zasažených zařízení. V případě, že se potvrdí jejich zničení, znamenalo by to pro íránský jaderný program zdržení v řádu více let. ČTK to řekla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. Upozornila, že při hodnocení situace bude také záležet na dalším vyjasňování situace v Íránu.

Írán nebyl tím, kdo opustil cestu diplomacie, uvedl íránský ministr zahraničí Arakčí k výzvám evropských činitelů ohledně návratu za jednací stůl. „Minulý týden jsme jednali s USA, když se Izrael rozhodl tuto diplomacii zhatit. Tento týden jsme vedli jednání se třemi evropskými zeměmi a Evropskou unií, když se USA rozhodly tuto diplomacii zhatit. Jaký závěr byste z toho vyvodili?,“ napsal Arakčí na X.

Předsedkyně exilové íránské Národní rady odporu (NCRI) se sídlem v Paříži Marjam Radžávíová v reakci na útoky Spojených států na Írán vyzvala íránského duchovního vůdce Alího Chameneího, aby odstoupil. Jím prosazovaný jaderný program je podle Radžávíové nevlastenecký, informovala dnes agentura Reuters.

„Chameneí musí nyní odejít. Íránský lid vítá konec války a touží po míru a svobodě,“ uvedla v prohlášení Radžávíová. „Chameneí je zodpovědný za nevlastenecký projekt, který kromě toho, že stál nespočet životů, stál íránský lid nejméně dva biliony dolarů - a nyní se vše rozplynulo v kouři,“ dodala.

Zástupce politického ředitele íránského státního vysílatele Hasan Abedíní, podle agentury Reuters uvedl, že Írán před nějakou dobou přesunul zásoby obohaceného uranu jinam. „Zásoby obohaceného uranu byly přemístěny z jaderných center a nezůstaly tam žádné materiály, které by při zasažení mohly způsobit radiaci a poškodit naše spoluobčany,“ řekl. Jeho tvrzení není možné ověřit z jiných zdrojů.

Německý kancléř Friedrich Merz dnes vyzval Írán, aby okamžitě zahájil jednání se Spojenými státy a Izraelem a vyřešil vzájemný konflikt diplomaticky. Po ranním zasedání německého bezpečnostního kabinetu o tom v tiskové zprávě informoval vládní mluvčí Stefan Kornelius.

ČR po útoku USA na jaderná zařízení Íránu sleduje situaci na Blízkém východě a je připravena podpořit úsilí o diplomatické řešení, uvedl Lipavský.

Ukončení íránského jaderného programu je i bezpečnostním zájmem Evropy a Česka, uvedla dnes na síti X ministryně obrany Jana Černochová (ODS) k nočnímu americkému útoku na íránská jaderná zařízení. Podle ní se Evropané o řešení sami dlouho bezvýsledně snažili. Současně věří, že Írán nebude situaci eskalovat, mimo jiné kvůli tomu, že americká strana podle ní zcela jasně říká, že to byla jednorázová a přesně cílená akce k likvidaci jaderných zařízení.

„Íránský jaderný program je problémem už desítky let. Dosud se ho nikomu nepodařilo vyřešit, ani čtyřem předchůdcům Donalda Trumpa v úřadu prezidenta. Naprosto rozumím tomu, že se rozhodl využít bezprecedentního oslabení Íránu, k němuž došlo během posledního roku a půl, a podpořit Izrael cílenou likvidací íránské jaderné infrastruktury, kterou Izraelci nemohli provést sami,“ uvedla česká ministryně obrany.

Jaderný program Íránu vážně ohrožuje mezinárodní bezpečnost, dnešní americký útok na tři íránské jaderné provozy je tak pochopitelnou snahou zabránit mu ve vývoji jaderných zbraní, uvedl dnes na síti X premiér Petr Fiala (ODS). Doufá, že vojenská akce USA přiměje íránský režim k jednání, které by vedlo k uklidnění situace na Blízkém východě.

Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds podle agentury Reuters uvedl, že Británie se na americkém útoku nepodílela, byla o něm ale předem informována. Ministerský předseda Starmer podle něj bude dnes o dění na Blízkém východě mluvit se spojenci.

„Současná nebezpečná eskalace v regionu by mohla mít katastrofální důsledky jak na regionální, tak i na mezinárodní úrovni,“ uvedlo katarské ministerstvo zahraničí a vyzvalo všechny strany ke zdrženlivosti. Také Omán, který zprostředkovával americko-íránská jednání o jaderném programu Teheránu, dokud je nezastavily 13. června izraelské útoky na Írán, vyjádřil dnes obavy z rozšíření války v regionu a americké útoky na Írán označil za porušení mezinárodního práva.