ONLINE: Írán vyslal další rakety. V izraelském městě Beer Ševa zranily pět lidí

Izraelský ministr obrany varoval Hizballáh, aby se nezapojoval do války mezi Izraelem a Íránem. Izraeli podle ministra došla trpělivost s teroristy.

Austrálie dnes oznámila, že přerušuje činnost svého velvyslanectví v Teheránu kvůli zhoršujicí se bezpečnostní situaci, uvedl server BBC News. „V této fázi je naše schopnost poskytovat konzulární služby extrémně omezená kvůli situaci na místě. Vzdušný prostor zůstává uzavřen,“ uvedla australská ministryně zahraničí Penny Wongová.

Austrálie také nařídila odchod všech svých pracovníků a jejich rodinných příslušníků z Íránu. Konzulární personál je přesouván do sousedního Ázerbájdžánu. Australský velvyslanec v regionu zůstane, aby pomohl vládě s reakcí na krizi, uvedla Wongová.

Nejméně 1 500 Australanů a jejich rodin v Íránu požádalo o pomoc s opuštěním Íránu, připomněla BBC.

Slovensko kvůli pokračujícímu konfliktu mezi Izraelem a Íránem dočasně uzavřelo své velvyslanectví v íránské metropoli Teherán a zahájilo evakuaci jeho pracovníků. Dnes o tom informovalo slovenské ministerstvo zahraničí.

K přerušení provozu svých ambasád v Íránu už přistoupily také další země včetně Česka. Slovenská ambasáda v Teheránu zůstane podle Bratislavy uzavřena do doby, než se diplomaté budou moci bezpečně vrátit do Íránu.

Slovensko v souvislosti s konfliktem mezi Izraelem a Íránem od pondělí do středy vládním leteckým speciálem i vojenským letadlem evakuovalo z Blízkého východu více než 200 lidí včetně zhruba tří desítek českých občanů.

Izraelská armáda oznámila, že v noci na dnešek v Teheránu zasáhla desítky vojenských cílů, včetně Organizace pro obranný vývoj a výzkum (SPND), jež podle Tel Avivu byla zapojena do íránského programu vývoje jaderných zbraní. 

Vzdušná válka mezi Izraelem a Íránem s dneškem vstoupila do druhého týdne. Izrael zahájil útoky na Írán v noci na minulý pátek a zdůvodnil je snahou zabránit Teheránu ve vývoji jaderných zbraní. Írán, který dlouhodobě tvrdí, že o jadernou zbraň neusiluje, od minulého pátku provádí dronové a raketové útoky na Izrael.

Kolik přesně si údery doposud vyžádaly obětí, je obtížné nezávisle ověřit. Nevládní organizace HRANA, která dlouhodobě monitoruje porušování lidských práv v Íránu a která sídlí ve Spojených státech, uvádí nejméně 639 obětí íránských útoků od 13. června. Jsou mezi nimi íránští vysoce postavení armádní velitelé, jaderní vědci ale i řada civilistů. Íránská státní média naposledy svou bilanci aktualizovala 15. června, kdy informovala o 224 mrtvých. Izrael uvedl, že v důsledku íránských útoků v Izraeli zahynulo 24 lidí.

Írán dnes brzy ráno provedl další raketový útok na Izrael, podle zdravotníků bylo ve městě Beer Ševa lehce zraněno pět lidí, píše deník Haarec.

Šéf britské diplomacie David Lammy míní, že v příštích dvou týdnech existuje možnost dospět k diplomatickému řešení ohledně íránského jaderného programu a uzavření dohody, která by zabránila dalšímu zhoršení situace. Britský ministr se takto podle tiskových agentur vyjádřil po jednání se šéfem americké diplomacie Markem Rubiem a zmocněncem Stevem Witkoffem v Bílém domě a před schůzkou v Ženevě, kde má Lammy spolu se svými kolegy z Německa, Francie a Británie jednat se svým íránským protějškem o íránském jaderném programu.

Drazí čtenáři, děkujeme za sledování živého zpravodajství k Izraeli a Íránu. Pokračovat bude zase od rána, přejeme dobrou noc.

„Vzhledem k tomu, že existuje značná šance budoucího vyjednávání s Íránem, ke kterému může, ale také nemusí dojít, se v následujících dvou týdnech rozhodnu, zda do toho vstoupíme,“ přečetla médiím zprávu Donalda Trumpa mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.

„Očekává se, že se zapojí, ale nikdo je nenutí. Musí se rozhodnout sami,“ řekl o možné americké intervenci serveru ToI nejmenovaný izraelský činitel. „Dozvíme se to v příštích 24 až 48 hodinách,“ dodal.

„Z bezpečnostních důvodů spojených s probíhajícím vojenským konfliktem zasahujícím území Íránské islámské republiky rozhodl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský dne 19. 6. 2025 o dočasném přerušení provozu Zastupitelského úřadu ČR v Teheránu. Opatření platí do odvolání,“ uvedlo ministerstvo zahraničí.

eši, kteří urgentně potřebují konzulární asistenci na území Íránu, se mohou obrátit na nouzovou linku +420 222 420 222.

Družicová společnost Maxar Technologies přinesla satelitní snímky jednoho z íránských jaderných zařízení - jak vypadal těžkovodní reaktor Arak před a po izraelských úderech.

„Že se Izraeli daří do takové míry bránit před íránskými údery, je úžasné – provozovat protivzdušnou obranu prakticky na celém území,“ řekl Blesk Zprávám Peter L. Hays, přední americký expert na vesmírnou bezpečnost a protiraketovou obranu.

„Samozřejmě dost pomáhají Spojené státy, nejen sestřelovat, ale hlavně s lokalizací projektilů s velkým předstihem. Při loňských útocích se jevilo, že se Íránci nesnaží způsobit reálné škody, spíš to bylo varování – tentokrát se snaží. Posílají na Izrael koordinované vlny útoků, drony, rakety.“

Většina Izraelců, zhruba 80 procent, souhlasí s tím, že jejich vláda zaútočila minulý pátek na Írán, vyplývá z průzkumu, o němž dnes informoval mimo jiné deník Haarec. Deset procent Izraelců útok sice podporuje, ale domnívá se, že přišel v nevhodnou dobu. Izrael totiž vede od října 2023 válku také v Pásmu Gazy, kde palestinské teroristické hnutí Hamás stále zadržuje pět desítek izraelských rukojmích.

Pouze čtvrtina Izraelců věří, že válka s Íránem potrvá maximálně dva týdny, a asi 39 procent doufá, že skončí do měsíce. Většina Izraelců (65 procent) v průzkumu odpověděla, že Izrael při své vojenské operaci proti Íránu nemusí brát v úvahu utrpení íránských civilistů. Mezi izraelskými Araby na tuto otázku odpovědělo 57 procent, že by na to Izrael měl brát ohled, a 24 procent řeklo, že nemusí. Mezi židovskými obyvateli Izraele odpovědělo 73 procent, že utrpení íránských civilistů se v úvahu brát nemusí, nebo se na něj může brát jen malý zřetel.

Weizmannův institut věd v Rechovotu, přední univerzitu a výzkumný ústav Izraele, v minulých dnech zasáhlo íránské bombardování.

Ceny ropy se dnes zvyšují, v centru pozornosti zůstává konflikt mezi Izraelem a Íránem a jeho možné dopady na dodávky suroviny na trh. Severomořská ropa Brent si krátce po 16:00 SELČ připisovala téměř 1,8 procenta, dostala se tak nad 78 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala nárůst o zhruba 1,9 procenta a pohybovala se v blízkosti 76,6 dolaru za barel.

„Obchodníci čekají, zda další fází izraelsko-íránského konfliktu bude úder Spojených států, nebo mírové rozhovory,“ uvedl analytik Tony Sycamore ze společnosti IG. Írán je třetím největším producentem ropy z členských států Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), jeho produkce činí kolem 3,3 milionu barelů denně, napsala agentura Reuters.

Německý kancléř Merz v telefonátu vyzval Netanjahua, aby Izrael v rámci své kampaně proti Íránu volil umírněný postup, informuje Reuters.

Íránská policie dnes oznámila zadržení 24 lidí podezřelých ze spolupráce s izraelskou rozvědkou Mossad a z kritiky režimu, což íránské úřady označují za očerňování islámské republiky. Píše to dnes agentura AFP. Za spolupráci s izraelskou rozvědkou hrozí v Íránu trest smrti a úřady nechaly v posledních týdnech popravit několik lidí odsouzených za tuto činnost.

V Íránu není nezávislé soudnictví a svoboda slova je úřady velmi omezena. Za kritiku režimu ajatolláhů či porušení mravnostních zákonů hrozí v zemi vysoké tresty, připomněla agentura.

Ceny pohonných hmot v Česku začínají podle analytiků pomalu reagovat na důsledky konfliktu mezi Izraelem a Íránem. V příštích týdnech očekávají zrychlení zdražování, do konce června zhruba i o několik korun za litr. Válka na Blízkém východě navíc zřejmě ovlivní i ceny plynu v Evropě. Záležet bude na dalším vývoji konfliktu. Vyplývá to z komentářů, které analytici poskytli ČTK.

Válka mezi Íránem a Izraelem působí podle analytika XTB Jiřího Tylečka jako významný katalyzátor růstu cen ropy, a tedy i pohonných hmot na čerpacích stanicích. „Geopolitická rizika se na ropě projevují obvykle velmi výrazně, zvláště když se odehrávají na Blízkém východě - tedy v oblasti, která je pro těžbu a zpracování ropy naprosto stěžejní,“ uvedl Tyleček. Pokud by válka eskalovala do útoků na ropnou infrastrukturu v regionu, mohl by podle něj nastat rychlý růst cen na trojciferné úrovně. „Například investiční banka J.P. Morgan varuje, že v případě nejhoršího scénáře může cena ropy vzrůst ke 130 dolarů za barel,“ připomněl. Současná úroveň okolo 77 dolarů zatím podle Tylečka ale ukazuje, že obchodníci věří spíše ve střídmější scénář války a její nerozšíření do regionu.

Ruský prezident Vladimir Putin telefonicky hovořil se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Oznámil to Kreml, podle něhož oba prezidenti odsoudili izraelské útoky na Írán a vyzvali k diplomatickému řešení konfliktu. Kreml rovněž potvrdil, že ruský prezident na přelomu srpna a září pojede do Číny, aby se tam mimo jiné zúčastnil oslav výročí konce 2. světové války, informovala agentura AFP.

Putin a Si „rozhodně odsoudili“ údery Izraele na Írán a vyzvali k urovnání konfliktu politickou a diplomatickou cestou, uvedl Kreml po telefonátu. Moskva i Peking se v zásadě shodují na tom, že řešení aktuální situace „nelze dosáhnout silou a že urovnání lze a musí být dosaženo výhradně politickými a diplomatickými prostředky,“ uvedl na tiskovém brífinku Putinův poradce pro mezinárodní otázky Jurij Ušakov.

Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí potvrdil íránským státním médiím, že bude v pátek v Ženevě jednat s ministry zahraničí Německa, Británie a Francie. Uvádí to dnes agentura Reuters. O schůzku podle íránského tisku požádaly evropské státy. Jednání se má týkat íránského jaderného programu, kvůli kterému Izrael od pátku 13. června útočí na cíle v Íránu, jenž odpovídá protiútoky.

Podívejte se na nové snímky z Izraele.

Mluvčí íránské diplomacie Esmáíl Baghájí dnes kritizoval šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafaela Grossiho a uvedl, že jeho agentura je spoluviníkem nynějších izraelských útoků na Írán. Napsala o tom agentura Reuters. Baghájí reagoval na rozhovor s televizí CNN, ve kterém Grossi uvedl, že nejsou důkazy o systematických snahách Íránu vyvinout jaderné zbraně.

„Už je pozdě, pane Grossi,“ napsal Baghájí a dodal, že rezoluce MAAE, která označila Írán za porušovatele závazků plynoucích ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), byla využita jako záminka pro izraelský útok na Írán. „Zavádějící tvrzení mají vážné následky, pane Grossi, a někdo za ně musí nést odpovědnost. Zradil jste režim nešíření zbraní; udělal jste z MAAE spoluviníka této nespravedlivé útočné války,“ dodal mluvčí.

Izraelské síly dnes v Pásmu Gazy podle palestinské civilní obrany zabily 18 lidí, z toho 15 čekajících na humanitární pomoc v centrální části pásma, píše AFP.

„V důsledku izraelského bombardování pásma Gazy bylo od úsvitu zabito 18 lidí, z nichž 15 čekalo na pomoc,“ sdělil agentuře AFP Muhammad Mughajir z palestinské civilní obrany. Tři osoby podle něj zahynuly při ostřelování poblíž města Gazy na severu palestinského území.

Podívejte se na nové snímky z Izraele, kde zaútočil Írán.

Izraelská armáda dnes ráno oznámila, že v Íránu zasáhla těžkovodní reaktor v Aráku, zařízení na výrobu jaderných zbraní v Natanzu a desítky vojenských cílů na různých místech země. Útočilo celkem 40 stíhaček, které vypustily stovku střel, uvedl zpravodajský web The Times of Israel.