Velká ruská sabotáž? Letadla mířící do USA měla vzplát, stopy Kremlu vedou i do Česka
Dvě zápalná zařízení vzplála v logistických centrech komerční dopravní společnosti DHL. Měla být umístěna na palubu letadel mířících do USA a Kanady, píše americký deník The Wall Street Journal. Existuje podezření, že se jedná o rozsáhlou operaci ruských špiónů. Terčem má být i Česká republika!
Série výbuchů balíků zaměřených na kurýrní společnosti v Polsku, Německu a Velké Británii byly pokusy o sabotáž letů do USA a Kanady, tvrdí polská prokuratura. Nyní dvě zápalná zařízení vzplála v logistických centrech komerční dopravní společnosti DHL v Birminghamu. Napsalo o tom britské zpravodajství BBC a americké zpravodajství ABC.
V Polsku byli zadrženi čtyři lidé kvůli požárům, které propukly v červenci ve Velké Británii, po dalších osobách se pátrá. „Aktivity skupiny spočívaly v sabotážích souvisejících s odesíláním balíků obsahujících maskované výbušniny a nebezpečné materiály prostřednictvím kurýrních společností do zemí Evropské unie a Velké Británie, které se spontánně vznítily nebo explodovaly během pozemní a letecké přepravy,“ uvedla polská prokuratura v prohlášení.
„Cílem skupiny bylo také otestovat přenosový kanál pro takové balíky, které měly být nakonec odeslány do USA a Kanady,“ uvádí se dále v prohlášení.
„Nejsem si jistý, zda si političtí vůdci Ruska uvědomují důsledky, pokud jeden z těchto balíčků exploduje a způsobí hromadné oběti,“ řekl americkému deníku The Wall Street Journal šéf polské zpravodajské agentury Pawel Szota.
Terčem i Česká republika
Podobné požáry vypukly v Lipsku, Minworthu poblíž Birminghamu a nedaleko Varšavy. Podle šéfa britské zpravodajské agentury M15 Kena McCalluma za tím stojí ruští tajní agenti. Provedli „žhářství, sabotáže a nebezpečnější akce s rostoucí bezohledností“.
Podle zdroje obeznámeného s vyšetřováním je incident součástí širšího spiknutí.
Vysoký americký protiteroristický činitel potvrdil ABC News, že USA byly v létě upozorněny na ruské snahy. Evropští představitelé řekli svým americkým protějškům, že se domnívají, že se Rusové pokoušeli dopravit zápalná zařízení, která by vybuchla uvnitř oblastí podporujících ukrajinské válečné úsilí, aby bránila Ukrajině v jejím pokračování v boji proti ruské invazi.
Evropští představitelé uvedli, že nevěří, že Rusové plánovali nebo se pokoušeli poškodit komerční nebo nákladní letadlo, uvedl úředník. Zařízení však ne vždy fungují správně a rizika pro komerční a civilní letectví jsou vážná, když jsou zápalná zařízení aktivována a dodávána.
Rusko popírá, že by za sabotáží stálo. Existuje ale podezření, že letos Rusko provedlo útoky na sklady a železniční sítě v členských státech EU, včetně Švédska a České republiky. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl pro The Wall Street Journal: „Nikdy jsme neslyšeli žádná oficiální obvinění. Toto jsou tradiční nepodložené narážky z médií.“
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy. „Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství. Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů. Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu. Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters. Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
Nazdár,dědku Hofle😁😁😁😁😁😁koukám že máš rozjetou zase šichtu