Desítky žoldáků z řad wagnerovců zabili povstalci v Mali: Popřeli zapojení či pomoc z Kyjeva
Tuarežští povstalci na severu Mali tvrdí, že se Ukrajina nepodílela na červencových útocích, při kterých zabili desítky žoldnéřů ruské Wagnerovy skupiny a vojáků malijské armády, píše agentura Reuters. Ukrajinská vojenská rozvědka po útocích uvedla, že Ukrajina před zahájením bojů povstalcům poskytla nezbytné informace pro jejich provedení. Mali následně s Ukrajinou přerušilo diplomatické styky.
Povstalci v prohlášení na začátku srpna uvedli, že alespoň 84 wagnerovců a 47 malijských vojáků zabili během několika dní urputných bojů ve městě Tinzaouaten u hranice s Alžírskem. Incident je zřejmě nejtěžší porážkou Wagnerovy skupiny od chvíle, co do západoafrické země před dvěma lety přišla pomoci juntě v boji proti povstalcům.
Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Andrij Jusov v reakci na útok povstalců tehdy sdělil, že rebelové dostali nezbytné informace pro úspěšné provedení akce. Malijská vláda v odpovědi o několik dní později s Ukrajinou přerušila diplomatické styky.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí označilo tento krok za ukvapený a uvedlo, že nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by Kyjev hrál v bojích jakoukoli roli. Diplomatické vztahy s Ukrajinou v solidaritě s Mali následně přerušila také vojenská junta v sousedním Nigeru.
„Můžeme jasně říct, že nám při bojích v Tinzaouatenu nikdo zvenčí nepomáhal,“ řekl ve středu agentuře Reuters mluvčí povstalců. Na otázku, zda Ukrajina v minulosti povstaleckému hnutí pomohla, ať už finančně, nebo s výcvikem, mluvčí řekl: „Ne, od Ukrajiny jsme žádnou pomoc nedostali.“
Malijská vláda ani wagnerovci neuvedli, kolik vojáků při střetech ztratili, ačkoli ve výjimečném prohlášení Wagnerova skupina uvedla, že utrpěla velké ztráty. Malijské úřady rovněž přiznaly vážné ztráty, aniž by uvedly počet padlých vojáků.
Extremistická skupina JNIM, která zastřešuje koalici ozbrojených skupin napojených na Al-Káidu, uvedla, že v oblasti ve stejné době zabila 50 žoldnéřů z Wagnerovy skupiny a deset malijských vojáků. Dva bezpečnostní zdroje uvedly, že na malijský konvoj v odlehlém terénu zaútočili jak rebelové, tak skupina JNIM, ale že rozsah koordinace mezi nimi je nejasný, píše Reuters.
Tuarežští separatisté zahájili rebelii proti malijské vládě v roce 2012, ale povstání následně ovládly islamistické skupiny napojené na teroristické organizace Al-Káida a Islámský stát. Tuaregové podepsali mírovou smlouvu s malijskou vládou v roce 2015, ale v roce 2022 z vyjednávání odstoupili.
Vojenské junty v Mali, Nigeru a Burkina Fasu se od roku 2020 postupně chopily moci a slíbily potlačit džihádistická povstalecká hnutí, která zachvátila oblast Sahelu. Vlády těchto zemí navázaly úzké vztahy s Ruskem v oblasti obrany a diplomacie a naopak přerušily vztahy s bývalou koloniální mocností Francií.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.