Nová hrozba z Jižní Ameriky: Lenochodí virus už má v EU 19 obětí, není lék ani vakcína
Horečka dengue, virus zika, malárie či Chikungunya mají dalšího „kolegu“, který sužuje lidstvo docela podobně. Přes půl století znali virus Oropouche (OROV) v Jižní Americe a Karibiku, ale teď se začíná šířit: V Evropě už má nejméně 19 obětí.
Nově řádí na Kubě a odtud si ho přivezla i většina evropských cestovatelů. „V červnu a červenci 2024 bylo v zemích EU poprvé hlášeno 19 importovaných případů onemocnění virem Oropouche: Španělsko (12), Itálie (5) a Německo (2). Osmnáct případů mělo v anamnéze cestu na Kubu a jeden do Brazílie,“ hlásí Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí.
Mezi běžné příznaky patří náhlý nástup horečky, silná bolest hlavy, zimnice, bolesti svalů a kloubů, uvádí Státní zdravotní ústav (SZÚ). „Dalšími příznaky mohou být citlivost na světlo, závratě, bolest za očima, nevolnost, zvracení a vyrážka. Příznaky obvykle trvají méně než týden a často se mohou po několika dnech, nebo dokonce týdnech znovu objevit.“
Většina nakažených se uzdraví během několika dnů až jednoho měsíce. V některých případech se však vyvine závažnější onemocnění, včetně meningitidy (zánět mozkových blan), encefalitidy (zánět mozku) nebo krvácení. „Úmrtí na OROV je vzácné,“ uklidňuje SZÚ.
Jméno má virus od obce a řeky Oropouche na nejjižnějším karibském ostrovním státu Trinidad a Tobago, kde byl roku 1955 objeven. Ví se asi o třiceti vlnách epidemie OROV, a to hlavně v povodí Amazonky – zejména v Brazílii. Až letos ale přišly zprávy o prvních mrtvých. Totiž virus jistě mohl zabíjet dříve, ale nebyla k dispozici jasná diagnostika, v rozvojových oblastech ho klidně mohli považovat za jinou chorobu, projevující se podobně. „Znepokojivé je, že k úmrtí došlo u dvou mladých Brazilek, které neměly žádné komorbidity (další zdravotní problémy),“ upozorňují badatelé ve studii v medicínském magazínu Lancet.
Lenochodi plní parazitů
Rezervoárem viru Oropouche jsou lenochodi tříprstí – bohatě ochlupení lezci bývají „domovem“ mnoha nejrůznějších symbiotických druhů a parazitů. S lenochodem běžně člověk do styku nepřijde, ale virus na něj přenese hmyz.
Hlavním viníkem bývá pakomárec neboli tiplík druhu Culicoides paraensis, rozšířený po celé Americe; v Evropě ho nemáme. Vektorem mohou být ale i latinskoameričtí komáři; o přenosu evropským hmyzem se zatím neví. „Neexistují však důkazy, že by evropské druhy pakomárců nebo komárů nemohly virus přenášet,“ varuje SZÚ.
„V probíhající epidemii se virem Oropouche nakazili lidé žijící v oblastech vzdálených od zalesněných oblastí,“ upozorňuje studie v Lancetu. „Proč se virus Oropouche náhle objevil v oblastech, kde nikdy nebyl hlášen? Toto zvýšené šíření, stejně jako u jiných vektorových onemocnění, je způsobeno faktory jako změna klimatu, mobilita a chování lidí a zvířat, odlesňování a využívání půdy.“
Přímý, horizontální přenos viru z člověka na člověka nebyl dosud zdokumentován. Brazilské ministerstvo zdravotnictví však nedávno oznámilo šest možných případů přenosu onemocnění OROV z matky na dítě během těhotenství. Pak může docházet k potratům či se mohou rodit děti deformované, například mikrocefalií (s malou hlavou) podobně jako u viru zika.
A co s tím lze dělat? Neexistuje žádná vakcína ani specifické léky k léčbě onemocnění OROV. Je tedy potřeba vůbec omezit šíření. Problém s pakomárci je, že jsou menší než komáři a běžná moskytiéra je nemusí zastavit, nevadí jim ani repelenty zaměřené na komáry. Potřeba tak budou ještě další. Naopak zafunguje tatáž metoda jako na komáry – vysoušet kaluže v obývaných oblastech, v nich se vyvíjejí larvy jak komárů, tak tiblíků.
„Rozhodně bychom se měli obávat. Situace se mění a může se stát nezastavitelnou,“ řekl deníku The Telegraph Danny Altmann, profesor imunologie na Imperial College London.
Já mám taky lenochod virus dnes se mi nechce nic dělat 😨