V létě přijdou stále horší vedra: Budoucí olympiády už jen v zimě nebo v horách?

Olympiádu v Paříži zahájil déšť, následovalo úmorné vedro a nakonec týden příjemného slunečního svitu. V neděli, poslední den her, bylo až 30 °C ve stínu. Extrémní horko je pro vrcholové sportovce stále větší hrozbou, případy vyčerpání z horka a úpalu jsou stále častější, jak znečištění z fosilních paliv zvyšuje teploty a vlhkost vzduchu. Extrémním vedrem jsou ohroženi i diváci, zejména ti, kteří přiletí z chladnějších zemí, píše CNN.

Podle analýzy údajů neziskové skupiny CarbonPlan, která se zaměřuje na klimatické analýzy, nebude většina světových měst v příštích desetiletích schopna v létě hostit hry, protože překročí hranici bezpečného vlhkého horka.

Tepelný stres lze měřit pomocí tzv. teploty mokrého teploměru - kombinace tepla, vlhkosti, rychlosti větru, úhlu dopadu slunečních paprsků a oblačnosti. CarbonPlan zjistil, že do roku 2050 by tepelný stres v téměř všech městech ve východní části USA výrazně překročil hranici 27,8 stupně Celsia, při jejímž překročení odborníci doporučují rušit sportovní akce.

Bez pocení člověk umře

„Z pohledu zdraví sportovců budou problémem zejména vysoké teploty hlavně v kombinaci s vysokou vlhkostí vzduchu. V takovém případě se totiž organismus nemůže ochlazovat pocením, protože vzniklý pot se už neodpařuje. Za těchto podmínek mohou být smrtelné i teploty kolem 35 °C,“ uvedl pro Blesk Zprávy analytik Klimatýmu Asociace pro mezinárodní otázky Oldřich Sklenář.

Supervlhké státy kolem Mexického zálivu, od Floridy po východní polovinu Texasu zřejmě budou mimo hru. Do Atlanty (dějiště her 1996) nebude jen tak možné hry vrátit. Velká část východní Číny, včetně Pekingu a Šanghaje, by byla vysoko nad limitem, stejně jako Hongkong a obrovské oblasti jihovýchodní Asie, počítá CNN.

„Jak se v budoucnu bude dále měnit klima, lze očekávat také výraznou změnu místních podmínek ve většině částí světa. Obecně lze předpokládat přechod k vyšším průměrným teplotám a současně vyššímu výskytu extrémních jevů, jako jsou vlny veder, období sucha nebo naopak přívalové deště,“ komentuje  Sklenář. „Problémem mohou být i související rozsáhlé lesní požáry. Vzniklý kouř totiž může negativně ovlivnit kvalitu ovzduší i stovky kilometrů daleko. To bylo možné pozorovat například vloni na východním pobřeží Spojených států při lesních požárech v Kanadě. Tyto jevy s sebou přinášejí vyšší riziko vzniku podmínek, kdy některé disciplíny, případně i celé hry, jednoduše nebude možné uspořádat.“

„Problémem mohou být nejen samotné vysoké teploty, ale i náhlá změna počasí, na kterou sportovci nejsou připraveni,“ pokračuje Sklenář. „Změna pocitové teploty o pouhých 6° C stála za smrtí 21 elitních běžců a běžkyň, kteří zemřeli na podchlazení během dálkového závodu, který se konal v květnu 2021 v Číně,“ dodává příklad z ultramaratonu - nikoli sice olympijský, ale o nic méně alarmující.

Námahový úpal v Tokiu

Nebezpečně horké hry proběhly v roce 2021 v Tokiu (konané kvůli covidu o rok později a bez diváků) – byly nejteplejší v historii, tepelný stres vystřelil daleko za bezpečnou hranici. Zhruba každý stý sportovec trpěl nemocemi z horka. Když bylo jasné, že metropole hustě zastavěná mrakodrapy, které zadržují městské horko, zasáhne extrémní úder veder, přesunuli maraton a chodecké závody do hornatého Sappora. I tam však šest běžců a chodců utrpělo námahový úpal, který je způsoben intenzivní aktivitou v extrémním horku a může vést k selhání orgánů a smrti.

„Námahový úpal je nejzávažnější forma onemocnění z horka; když k němu dojde, musíme zajistit okamžité ošetření, ideálně do 30 minut od kolapsu,“ řekla CNN Juri Hosokawová, odborná asistentka sportovních věd na japonské univerzitě Waseda, která vedla v Sapporu plán reakce na horko. „A abychom to mohli udělat, museli jsme zavést protokol, kdy tyto osoby nebudou převezeny do nemocnice, ale budou skutečně ošetřeny na místě.“ A jaké ošetření? Hosokawová tam „ordinovala“ ledovou lázeň.  

Špinavá Seina

„Výzvou budou i hůře předvídatelné podmínky pro vodní sporty konané v přírodních podmínkách. Vodní režim totiž bude ve větší míře ovlivňován nečekanými srážkami nebo naopak suchem, které bude mít dopad na množství a kvalitu vody,“ uvádí Sklenář. Takto dramatická byla právě situace v Seině, kde se plavání muselo odkládat kvůli řece znečištěné srážkami. Plavat se sice dá v bazénu, ale... „Takový halový triatlon je spíše jen nouzovou náhražkou toho klasického, venkovního,“ soudí analytik.

Problém bude klima samozřejmě pro sportovce a pro diváky, ale i pro pořadatele. „Otázkou je, nakolik toto riziko budou chtít podstupovat budoucí organizátoři a sponzoři - olympijské hry jsou nejen svátkem sportovců, ale především obrovským byznysem,“ zdůrazňuje Sklenář. Pro představu rozpočet letošní olympiády dosáhl v přepočtu téměř 200 miliard korun.

Atraktivnějšími se mohou stát města v severozápadní Evropě jako Londýn, Oslo a Stockholm, zatímco středomořská města - včetně Palerma na Sicílii a španělské Sevilly - jsou většinou za hranicí. S růstem globálních teplot by se mohla stát atraktivnějšími také jihoamerická města položená vysoko v horách.

Hry se nutně nemusejí posouvat blíž k pólům či do vyšších nadmořských výšek – lze je také odsunout v čase, aby se nekryly s vrcholem horkých sezón. V Sydney, kde je v létě horko, se hry v roce 2000 konaly v září a říjnu, tedy na jaře jižní polokoule. Brazilské Rio de Janeiro uspořádalo hry v roce 2016 v srpnu, čili v zimě – to tam zpravidla bývá příjemně, něco nad dvacet stupňů. Sportovci ale měli smůlu, trápily je tehdy třicítky, až 35 °C, shrnuli pak brazilští výzkumníci ve studii v Análech Brazilské akademie věd.

Příští letní hry se budou konat v Los Angeles, jehož teplotu příjemně mírní chladný Tichý oceán. Pak následuje Brisbane v severoaustralském státě Queensland, a to v červenci 2032, u protinožců opět v zimě. V subtropickém Brisbane však v tomto období bývá kolem dvaceti stupňů, nejvyšší červencovou teplotu tam naměřili 29,1 Celsiových stupňů, uvádí australský Meteorologický úřad. Analytik AMO přidává ještě jednu možnost: Posun soutěží do brzkých ranních, nebo naopak pozdních odpoledních hodin.

Četní odborníci, mezi nimi expertka na úpal Hosokawová, vyzývají sportovní organizátory ke změnám v pořádání akcí i některých pravidel. Například ve fotbale umožnit víc střídání. Kvůli covidovým komplikacím soutěží se počet zvýšil na pět, někteří by uvítali ještě víc. U dlouhých závodů zase může přibývat občerstvovacích stanic, ale i ty pomohou jen do jisté míry.

Uchazeči o hry v roce 2036

Zájem o pořádání her v roce 2036 projevilo přes deset zemí, šest z nich své nabídky zveřejnilo: Indie nabízí Ahmadábád, Indonésie své zrovna inaugurované, nově vybudované hlavní město Nusantara. Po fotbalovém mistrovství světa 2022 se chce předvést katarské Dauhá, Turecko míní přihlásit Istanbul. Polsko a Chile navrhují svá hlavní města Varšavu a Santiago.

Téměř všechna z nich v některém okamžiku překročí hranici tepelného stresu, ukazují údaje CarbonPlanu. Pouze Santiago de Chile je pod limitem celoročně, včetně nejteplejší části léta.

Olympiáda a peníze: Dluhy, miliardové náklady i plýtvání! Jaká je odvrácená strana her?

Pro hry zimní je klima ještě zásadnější. „Oblastí s přirozeným výskytem souvislé sněhové pokrývky po dostatečně dlouhou dobu rapidně ubývá. Zatímco například na hrách v ruské Soči v roce 2014 bylo použito přibližně 80 procent umělého sněhu, o čtyři roky později to v jihokorejském Pchjongčchangu bylo už 98 procent,“ připomíná analytik.

Olympijské hry v blízké budoucnosti sice budou mít problémy, ale ty se budou týkat nás všech, varuje Sklenář. „Pokud nepodnikneme kroky k odvrácení těch nejhorších scénářů, můžeme se dočkat nejen přehřátých měst, ale i celkového kolapsu nezastupitelných ekosystémových služeb v rozsáhlých oblastech. S tím potom souvisí ztráta schopnosti produkce potravin či obecně environmentální migrace v důsledku změněných životních podmínek, která se bude týkat řádově více lidí, než tomu bylo při poslední migrační krizi v Evropě.“