Branky, body, vteřiny… Ale také dolary, jüany, eura. Paříž bude v následujících týdnech v centru pozornosti coby hlavní scéna neuvěřitelných výkonů a úspěchů lidského těla, mysli a ducha, jež vyžadují takřka neuvěřitelnou infrastrukturu. Třebaže lákají olympijské hry spoustu diváků, a tedy i sponzorů, už dlouho si na sebe nedokážou vydělat, píše CNN. A města často neumějí využít, co kvůli hrám pracně vybudovala.
Olympiáda a peníze: Dluhy, miliardové náklady i plýtvání! Jaká je odvrácená strana her?
1.Olympijské úspory
Zejména v posledních desetiletích se na této podívané předvádějí překročené rozpočty, dlouhodobé dluhy, nehospodárná infrastruktura, vysídlování a gentrifikace, politické spory a poškozování životního prostředí. Příjmy přitom bývají jen zlomkem vynaložených peněz.
Mezinárodní olympijský výbor doufá, že počínaje pařížskými hrami dojde k nápravě: sportovní organizace se snaží zaujmout úspornější a ekologičtější přístup než v minulých letech.
Spending at the 2024 Paris Olympics is expected to come in at under $10 billion — only about 25% over the initial budget, according to an S&P Global Ratings report. pic.twitter.com/gDPBzpiopP
— Russian Market (@runews) July 26, 2024„Od Sydney to budou první olympijské hry, jejichž celkové náklady se dostanou pod 10 miliard dolarů,“ konstatoval pro CNN Victor Matheson, profesor ekonomie na College of the Holy Cross, který zkoumal finanční náklady olympijských her. „Je to proto, že olympijskému výboru došla města, která byla ochotna akci uspořádat. Městům začalo být zcela jasné, že - za dosavadního režimu - to byly skutečné finanční debakly, enormně drahé a s malou nadějí na návratnost v dlouhodobém horizontu.“
2.Marketingový triumf Los Angeles
Před čtyřiceti lety byly olympijské hry také na rozcestí. Poté, co hry v Mexiku v roce 1968 a v Mnichově v roce 1972 poznamenaly smrtící násilnosti a v Montréalu v roce 1976 dramaticky překročily náklady, o pořadatelství her v roce 1984 se téměř nikdo neucházel, připomněl Andrew Zimbalist, sportovní ekonom ze Smith College, který o ekonomickém napětí olympijských her (a šampionátů ve fotbale) napsal knihu Circus Maximus.
I Teherán tehdy kandidaturu vzdal a zbylo Los Angeles. Kalifornská metropole dokázala využít své stadiony a stávající infrastrukturu a také dohodla lukrativní sponzorství a prodej vysílacích práv - tím z této akce vybudovala marketingový gigant, kterým jsou hry dodnes. Organizační výbor skončil s přebytkem 215 milionů dolarů (dnes to s přihlédnutím k inflaci odpovídá 15 miliardám Kč).
3.Závod o pořadatelství
„Města a země, kterým se ukázala lákavá cesta k možným ziskům, se nyní hlásily o pořadatelství,“ píše Zimbalist ve své knize. „Soutěž o organizaci her se stala téměř stejně intenzivní jako samotná sportovní klání.“
Podle něj některá města utratila v rámci boje o pořádání olympijských her až 100 milionů dolarů (dnešním kurzem 2,5 mld. Kč) jen za samotné výběrové řízení. A jakmile se jim podařilo nabídky získat, náklady se často vyšplhaly mnohem výš, než se původně odhadovalo a než se počítalo v rozpočtu.
Video První video z olympijské vesnice!!!Video se připravuje ...Podle studie Oxfordské univerzity zveřejněné v květnu 2024 došlo u pěti z posledních šesti olympijských her (letních i zimních) k překročení nákladů o více než 100 % (i po zohlednění inflace). „Všechny hry bez výjimky vykazují překročení nákladů,“ napsali výzkumníci. „U žádného jiného typu megaprojektů tomu tak není, dokonce ani u výstavby jaderných elektráren nebo skladování jaderného odpadu.“
Výdaje bývají v kontextu národních ekonomik dost významné. „Překročení nákladů a související dluh z olympijských her v Athénách v roce 2004 oslabil řeckou ekonomiku a přispěl k hluboké finanční a ekonomické krizi země, jež propukly v roce 2007,“ připomínají badatelé. Brazilská ekonomika si před hrami v Riu 2016 vedla dobře, nakonec však guvernér musel sáhnout k mimořádným nouzovým opatřením a doplácet je z rezerv určených na následky přírodních katastrof.
A to jsme konzervativní, poznamenali výzkumníci a dodali, že do nákladů nezahrnovali nepřímé kapitálové náklady, jako je vylepšení silnic, železnic, letišť, hotelů a další infrastruktury, která není přímo spojena s provozem her.
4.Tutlané účetnictví
Podle Zimbalistových odhadů, které i nepřímé náklady na infrastrukturu zahrnují, se samotné hry stávaly stále extravagantnějšími: Peking utratil za letní hry v roce 2008 více než 40 miliard dolarů, Soči utratilo za zimní hry v roce 2014 až 50 miliard dolarů a náklady Ria (2016) se přiblížily 20 miliardám dolarů. „Jedním z velkých problémů je, že pokud chcete skutečně vědět, kolik peněz se utratí a kolik peněz přijde, musíte prostě zahrnout všechno,“ řekl Zimbalist pro CNN. „Nemůžete počítat pouze náklady za 17 dní.“
Jenže účetnictví olympijských her bývá snadno manipulovatelné. Nejen, že do oficiálních rozpočtů nebývají zahrnuty nepřímé náklady - i některé přímé provozní náklady končí mimo účetnictví. Koncem roku 2019, ještě před pandemií, která odsunula tokijské hry 2020 na rok následující, zjistila japonská Národní kontrolní komise, že rozpočtové odhady organizátorů ve výši 12,6 miliardy dolarů nezahrnují přímé náklady 17 miliard dolarů.
Organizační výbor zimních her v Pekingu 2022 vykázal rozpočtový přebytek 52 milionů dolarů při výdajích 2,24 miliardy dolarů. Šetření serveru Business Insider však ukázalo, že celkové náklady byly pravděpodobně více než desetkrát vyšší.
„Už tak máte dost potíží s tím, aby se města vůbec ucházela o pořádání her, a když vyrukujete s částkou 30 miliard dolarů, bude jisté, že hry už nikdo nikdy nebude chtít pořádat,“ vysvětlil Zimbalist.
Ostatně takto to vypadalo při výběru nynějších a příštích her. O ročník 2024 se napřed ucházelo pět měst; Hamburk, Budapešť a Řím si to ale postupně rozmyslely, a tak MOV vybral Pařiž pro letošek a zbývající město - Los Angeles - rovnou pro 2028, místo aby následovala další soutěž.
5.Nečekané dopady her
U takovýchto extravagantních sportovních událostí se hovoří o četných přínosech: Krátkodobé a dlouhodobé ekonomické dopady příprav, aktivity během akcí i dopady v následujících letech. Podle Zimbalista je však většina těchto nákladů nakonec znehodnocena krátkodobými a dlouhodobými ekonomickými ztrátami a dluhy.
Například čas, práce a peníze vynaložené na velké stavby pravděpodobně narušují každodenní obchod, zabírají cenné místo, odvádějí pozornost a práci od potřebných infrastrukturních projektů či odčerpávají budoucí zdroje prostřednictvím průběžných nákladů na údržbu nebo splátek dluhu - včetně mamutích stadionů a hal, které se pak používají jen zřídka, ba jsou ponechány ladem.
Krátkodobé a dlouhodobé dopady obřích akcí zahrnují také neviditelné náklady, jako je vystěhování obyvatel (obvykle s nižšími příjmy) kvůli nové výstavbě, gentrifikace (příchod movitějších na úkor chudších starousedlíků) i potenciální poškození životního prostředí, dodal Zimbalist.
6.Iluze o přívalu turistů
Ani s příjmy to nebývá tak slavné, jak radnice doufají, když je olympijské hry „dostanou na mapu světa“. „Ačkoli sportovní události, včetně olympijských her, přitahují spoustu lidí, další spousta lidí se kvůli nim návštěvy zřeknou,“ řekla pro CNN docentka Amanda Phalinová, která se specializuje na mezinárodní obchod a ekonomii na Floridské univerzitě.
Pařížské hry nějaký ohromný příval návštěvníků zřejmě nečekají. Řetězec Accor tam provozuje hotely od levných po luxusní; kapacity na termín her měl týden před zahájením vyprodané z 75 % a čekal, že to stoupne na 80, v lepším případě na 85 %. A to hry sponzoruje, aby značka byla pořádně vidět. Jiné pařížské podniky na tom byly podobně. Pro srovnání, Londýn roku 2012 během her vyprodal skoro 90 % ubytování a Rio de Janeiro o dva roky později 94 %.
Podobně vlažně vypadají data od aerolinek. Do Ria létalo o 115 % lidí víc, i doprava do Tokia, jež hostilo covidové hry 2021 bez diváků, narostla o pětinu. Paříž? Nárůst o 10 %, píše CNN.
7.Dlouhodobá návštěvnost?
A zůstat na mapě i dlouho po hrách? Může to znamenat další extra náklady. Město Lake Placid ve státě New York od pořádání zimních olympijských her v roce 1980 investovalo stovky milionů dolarů do svých olympijských zařízení jako turistické a obchodní destinace.
„Když pět, deset nebo více let vyplácíte velké peníze na obrovskou iniciativu, která má velkou politickou podporu nebo podporu zvláštních zájmů, je opravdu těžké zavřít kohoutek financování,“ konstatovala Phalinová - napůl vážně tomu říká první Newtonův zákon investic.
Úřad pro rozvoj olympijského regionu v Lake Placid však pro CNN reagoval, že podle nedávné studie olympijská sportoviště v tomto regionu stále přitahují cestovní ruch i významné mistrovské akce (včetně světových pohárů v cyklistice a sněhových sportech), rozvíjejí budoucí sportovce a mají roční ekonomický přínos 341,8 milionu dolarů (8 mld. korun).
8.Jen jedno nové sportoviště
Pařížské hry chtějí být jiné. Jako první jsou podle plánu MOV Agenda 2020 a jeho 40 doporučení k zajištění životaschopnosti akce; organizátoři oznámili řadu iniciativ zaměřených na snížení negativních dopadů her.
Postavilo se jen jedno nové permanentní sportoviště (centrum pro vodní sporty, ekologicky zbudované ze dřeva, osazené solárními panely). Jinak se využijí stávající zařízení, ale také se bude závodit na dočasných sportovištích, která vyvádějí sport ze stadionů a ukazují slavné památky města.
Pařížská olympijská vesnice se po hrách přemění na kanceláře a byty v historicky chudé čtvrti. Snahy o její revitalizaci však vyvolaly obavy z vysídlení tisíců lidí a negativních dopadů gentrifikace; to teprve ukáže čas.
I příští hry v Los Angeles (2028) vzývají heslo „No Build“ (nestavění). Některé disciplíny se budou konat v 1 300 kilometrů vzdálené Oklahomě, která má zázemí pro softball a kanoistický slalom.
Přesto je podle ekonomů možné, že v budoucnu budou zapotřebí ještě drastičtější kroky, aby byly olympijské hry skutečně udržitelné a ekonomicky zdravé. Dokonce snad vybrat několik málo hostitelských měst, jež se budou točit stále dokola?
„Miluji olympijské hry a miluji sportovní události, ale opravdu si nemyslím, že způsob, jakým fungují nyní, je životaschopný obchodní model,“ řekla Phalinová. „Prostě nedává ekonomický smysl, aby se každé čtyři roky budovala obrovská síť infrastruktury související se sportem.“
- Související
Témata:
Bohužel, tyto mega velké sportovní události všeho druhu jsou již jen velké pračky na peníze (reklama, sázení, vysílací práva Tv - přenosy), politiku či různé LGBT+ a eko green deal. Sport jako takový je až na třetím či čtvrtém místě !!! Nemám chuť se ani moc koukat, ikdyž Vás všude v rádiu, Tv či internetu nahání k obrazovkám jako ovce na úžasnou podívanou, úžasné výsledky, úžasné areály, sportovní předražený Český dům atd. Chápu, že politika a peníze vždy zasahovali i do sportu (reklama, sázení), ale nyní to je již do očí bijící v jaký zájem to vše slouží !!! Musím říci, že jsem z toho vše docela smutný v jaký podnik a politickou s.r.a.č..k.u / agitku se to proměnilo !! Jako dítě jsem se těšil na různé sporty, výsledky, kdo a jak dopadne a tak,....ale nyní skoro vůbec. Mrzí mě to, ale politici mě neskutečně s.e.r.o..u napříč celým EURO spektrem !!! Díky zásahů politiků, lobistů, úředníků všeho druhu a požadavků na nesmyslné věci posledních 20 let se cena pořádání takové mega akce stává ekonomicky drakonicky přemrštěnou !!!! Výstavba takových velkých areálů a infrastruktůry sebou nese gigantickou politicko-úřednickou korupci pro zadávání zakázek atd. Proto ty ceny za pořádání jsou astronomické!! O ekologické zátěži v dané oblasti nemá cenu ani hovořit. Tyto sportovní hry slouží jen úžasným jedinečným politikům a sázkařským, reklamním korporacím, kteří z toho mají největší užitek a prospěch. Vždy platilo a platí,,....dejte podanému plebsu/ovcím ,, chléb a hry,, panem et circenses !!! Dnes ještě přidat ovcím k tomu ,,chlebu a hrám,, ještě přidat dostupný levný mobilní letefon a levný datový balíček s možností na půl roku sledovat zadarmo Netflix.......a je dokonáno co si lidé-ovce mají myslet !!! Politikům všeho druhu a různým miliardářům filantropům,finančním nadnárodním korporacím k ovládání ovco-lidí vlastně stačí nečekaně opravdu, opravdu ,, hodně málo,, !! No nic,.......každý svého štěstí strojvedoucí !!