Polsko dovolenkovým rájem Čechů: Chorvatsko a Mácháč v jednom! Levné nákupy, skvělé ryby i studené moře

Pokud bychom chtěli stručně popsat dovolenou na polském pobřeží, dá se říct, že je to „kříženec“ mezi Máchovým jezerem a Chorvatskem. Borové lesy podél pláží připomínají okolí jezera v Libereckém kraji, dlouhé promenády se stánky zase pobřeží v Biogradu nebo Baška Voda.

Reportérka Blesk Zpráv vyrazila s rodinou na úpatí populárního poloostrova Hel, jednoho z nejoblíbenějších turistických letovisek. S čím musíte kromě chladného Baltu počítat? Na kolik vyjde ubytování? Kam zajet a co ochutnat?

Po dálnici bez mýtného

Jeli jsme autem z Ústí nad Labem, zvolili jsme proto cestu přes Německo. Ve všední den byla doprava možná až překvapivě plynulá, a to jak na dálnici kolem Berlína, tal později v Polsku. Protože jsme jeli s karavanem, cesta byla delší a po necelých 500 kilometrech jsme zaparkovali nedaleko Štětína na novém dálničním odpočívadle.

Polsko masivně a hlavně rychle buduje dálnice a s nimi i potřebnou infrastrukturu. Velká parkoviště, benzinové pumpy a odpočívadla s veškerým zázemím včetně umýváren či hřišť najdete každých pár desítek kilometrů.

Dálnice končí a my pokračujeme dál po klasické silnici, v Česku by se dalo říct po silnici první třídy. Ale po stranách je vidět, že S3 povede již brzy dál, v různém stupni rozestavění jsou další desítky kilometrů dálnice. A především – během prázdnin se neplatí mýtné.

Posledních zhruba 100 kilometrů je nejnáročnějších, tady dálnice nebo kapacitnější komunikace chybí. Tisíce aut jezdí přes vesničky a města.

Pozor na rychlost

V obcích platí obecně stejná rychlost jako v Česku, tedy 50 km/h, často ale narazíte na rychlost sníženou, proto se vyplatí sledovat značky. Oproti českým silnicím ale neplatí snížená rychlost automaticky, ale jen v místech, kde značku obce doplňuje bílá cedule s reliéfem domů.

Mimo obec platí 90 km/h, na dálnicích 130 km/h. Překračovat rychlost se nevyplatí, pokuty jsou až desetkrát vyšší než v Česku.

Zvolili jsme kemp vyšší třídy v osadě Chlapowo, které společně s vedlejším a větším Wladyslawowem leží na úpatí poloostrova Hel. Pokud cestujete s karavanem a chcete kvalitní zázemí, rezervujte si kemp s předstihem. My jsme si místo rezervovali v první polovině ledna a v našem termínu byly již poslední tři volné parcely.

Během našeho devítidenního pobytu nebylo volné ani jedno jediné místo. Cena za devět nocí byla zhruba 11 tisíc korun. Kemp měl kvalitní a naprosto čisté zázemí, všechno bylo zděné, součástí byla i prádelna. Menší děti se mohou vyžít na malém hřišti, v kempu bylo i hřiště sportovní. Výhodou byla poloha přímo u moře, ke kterému se sešlo po schodech. Klientela? Z 90 procent místní, několik Čechů, Němců, Švýcarů či Norů.

Ubytování v apartmánech se dá sehnat i na místě, podél silnice narazíte na desítky cedulí s nápisem „volné pokoje“. Na místě je cena výhodná, apartmán se dá sehnat na týden kolem 10 tisíc korun, záleží na vzdálenosti od pláže, kvalitě a velikosti.

Obecně se ví, že Balt je studený. Opravdu studený je, hodně studený. Teplota vody ani v červenci nebo srpnu nepřesahuje 20 stupňů. Pro otužilce ideální, dětem většinou chladná voda nevadila. Na dlouhý pobyt ve vodě to ale není. Rozhodně nepočítejte s křišťálově čistou vodou jako v Chorvatsku nebo na Sardinii.

S plážemi, které znáte z Itálie či Řecka, nepočítejte. Obecně platí, že si lehátko se slunečníkem nepronajmete. Na pláže proto denně proudí tisíce lidí s kompletním vybavením – dekami, lehátky, zábranami atd. Infrastruktura na plážích byla alespoň pro nás největší slabinou.

U menších letovisek, jako je Chlapowo, byly na plážích jen takzvané „toiky“, tedy malé chemické toalety. Například ve vedlejším Wladyslawowě to už ale byly u vchodu zděné toalety.

Pláž v městečku Chlapowo | Blesk Zprávy/Tereza Malecká

Také možnosti občerstvení přímo na pláži jsou velmi omezené. Ve stánku dostanete většinou pití či hot dog, po pláži chodí lidé, kteří nabízejí z přenosných chladniček i nanuky.

Na poloostrov Hel denně proudí davy turistů. Nelákají je jen pláže, ale například válečné bunkry a další vojenská infrastruktura. Jet na Hel autem znamená strávit dopoledne hodinu v zácpě na cestě tam, v lepším případě hodinu v kolonách na cestě zpátky.

Jako ideální řešení se může zdát vlak. Ovšem i tady pozor. Vlaky bývají narvané k prasknutí, a to nejen obrazně. Z Wladyslawowa na Hel (a zpět) jezdí zhruba jednou za hodinu, a i když dopravci přidají vagón, zdaleka to nestačí. Více spojů ale není možné vypravit – trať je jednokolejná, navíc není elektrifikovaná.

Vlaky na Hel bývají nacpané. | Blesk Zprávy/Tereza Malecká

S podobně nacpanými spoji pak musíte v sezoně počítat i při cestě na oblíbené trojměstí – tedy Sopoty, Gdyni a Gdaňsk. Až ke Gdyni vede jednokolejná trať, vlaky táhnou dieselové lokomotivy a počet spojů je omezený. Vlaky jsou tedy narvané.

Gdyně

Do Gdyně jsme zamířili do Muzea emigrace, které stojí v přístavu. Obří přístav má několik především průmyslových mol, ryze turistické je jedno. Muzeum bylo otevřené v roce 2015 a díky interaktivní výstavě máte možnost vžít se do kůže milionů lidí, kteří z nejrůznějších důvodů opustili meziválečné Polsko. Součástí jsou i modely lodí a také ukázky toho, co Polsko přineslo světu. Typickým příkladem je auto Maluch, které tady najdete také.

Muzeum emigrace v Gdyni | Blesk Zprávy/Tereza Malecká

Kousek vedle muzea narazíte na loděnice a vojenský přístav, kam je vstup zakázán. Turistické molo je vzdálené asi dva kilometry a najdete tady spoustu restaurací, barů, ale i akvárium a vojenskou loď.

Další vyhledávanou turistickou atrakcí jsou pohyblivé duny v národním parku u města Leba. Rodinné vstupné do parku vyšlo na necelých 300 korun. K dunám můžete zamířit pěšky, na kole nebo se nechat svézt elektrovozítkem. Pozor ale na cenu – zpáteční jízdné pro dva dospělé a dítě vyšlo na 99 zlotých (asi 600 korun). Navíc při návratu počítejte s vekou frontou.

Slowinský národní park, jehož součástí je takzvaná Lebská Sahara, je zapsán na seznamu biosférických lokalit UNESCO. Uprostřed turistické sezony počítejte i tak s obrovským nátřeskem. Fronty tady připomínají letní fronty na Sněžku.

Pohyblivé duny v rámci Národního parku Słowiński u města Łeba | Blesk Zprávy/Tereza Malecká

Při cestě zpátky máte možnost navštívit muzeum odpaliště raket. Jde o místo, kde byla za druhé světové války přísně tajná základna pro vývoj, testování a odpalování německých válečných raket. Kromě balistické střely či raket tady uvidíte i dobové zbraně a vybavení. Vstupné pro dospělého stojí 13 zlotých (110 korun).

Nákupy v Polsku se staly pro mnoho Čechů fenoménem posledních let. Stále jsou výhodné, ale už ne tolik jako do jara letošního roku.

U potravin už od dubna neplatí nulová DPH a v kombinaci se slabší korunou (zlotý vychází podle kurzu banky kolem 6,10 koruny, před rokem a půl to bylo o korunu méně). Ceny potravin tak téměř kopírují ceny v Česku. To neplatí pro maso, které je mnohem levnější, a pokud se trefíte do slevových akcí, nakoupíte kilo kuřecího nebo vepřového hluboko pod 100 korun za kilogram.

Už dávno neplatí, že je v Polsku výhodnější tankovat. V turistických destinacích a na dálnicích je běžná cena benzinu i nafty kolem 7 zlotých (přes 42 korun), pokud sjedete z dálnice, natankujete kolem 6,5 zlotého (39 korun). Pro porovnání – před odjezdem jsme v Ústí nad Labem tankovali naftu za 34,90 Kč.

Když vyrážíte na pobřeží, byl by hřích neochutnat místní ryby a speciality. Doslova na každém rohu najdete stánky či restaurace, které ryby nabízejí. A to jak mořské, tak sladkovodní. Kromě tradiční tresty či lososa narazíte všude na platýze či šproty, jejichž sezona je právě v létě. Ze sladkovodních vedou samozřejmě kapři a candáti. Ryby k hlavnímu jídlu jsou nejčastěji grilované (celé) nebo smažené (filety).

Například celý candát s hranolkami a salátem vyjde na 35 zlotých (210 korun), podobné je to s halibutem nebo těstovinami s pořádnou porcí lososa. Za podobné ceny se třeba na Máchově jezeře pohybují ceny prefabrikovaného smažáku.

Candát, hranolky a salát vyjdou kolem 200 korun. | Blesk Zprávy/Tereza Malecká

Ráj pivařů

Nápoje typu coly a vlastně i voda jsou na podobné cenové hladině jako v Česku. Pivo v restauraci stojí v turistických destinacích nejméně kolem 90 korun. Pro fajnšmekry je ale Polsko zemí zaslíbenou – najdete obrovské množství piva z regionálních a lokálních pivovarů. Koupit se dají i běžně v marketech, cena za kvalitní půllitrovou plechovku je do 10 zlotých (61 korun).