„Lukašenko prodává naši nezávislost,“ vůdkyně Cichanouská apeluje, aby Západ neopouštěl Bělorusko
Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská varovala, že po rusko-ukrajinské válce by se Západ mohl spokojit s vymaněním Ukrajiny z ruského vlivu a přenechat Bělorusko ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je nejbližším spojencem vůdce autoritářského režimu v Minsku Alexandra Lukašenka. Cichanouská to uvedla v rozhovoru poskytnutém polskému listu Rzeczpospolita.
„Udělejme vše, abychom to nepřipustili,“ apelovala Cichanouská. „Čas utíká a Lukašenko krok za krokem prodává Rusku naši nezávislost,“ prohlásila. „Tuto válku prohraje ten, kdo se vzdá jako první,“ řekla. Režim má násilí a zbraně, ale nemá motivaci, jakou má opozice, dodala.
Cichanouská v létě 2020 namísto svého uvězněného manžela kandidovala v prezidentských volbách proti vůdci autoritářského režimu Lukašenkovi. Toho úřady znovu vyhlásily vítězem voleb, které opozice a Západ považují za zfalšované. Následovala bezprecedentní vlna masových protestů, kterou však Lukašenko za podpory Moskvy tvrdě potlačil a umlčel v zemi veškerý odpor.
Cichanouská přijela do Polska z litevského exilu na běloruský festival a ve Varšavě vedla jednání prozatímní vlády, kterou vytvořili opoziční politici v exilu. Má také jednat s polskými úřady o legalizaci pobytu běloruských emigrantů a řešení jejich dalších potíží. Opoziční vůdkyně je v Polsku letos už podruhé, ale dosud se jí nepodařilo setkat se s premiérem Donaldem Tuskem. Cichanouská tvrdila, že je tomu tak proto, že nebyl čas, protože nová polská vláda musí řešit spoustu jiných problémů na domácí scéně.
„Bělorusko už není v centru pozornosti a nejde jen o Polsko, protože Polsko je ještě stále v popředí z hlediska podpory poskytované svobodnému Bělorusku,“ řekla a ocenila, že polská omezení vůči Minsku mají postihnout přepravu zboží, a ne pohyb lidí, zatímco Estonsko uzavřelo hranice autům s běloruskými čísly.
„Sankce by měly postihnout obchod, a ne obyčejné lidi. Takové dárky by se diktátorovi neměly dávat. Diskriminace Bělorusů je voda na mlýn Lukašenkovy propagandy,“ usoudila. O to důležitější je podle ní zachovat televizi Belsat vysílající z Polska v běloruštině.
„V roce 2020 byl přístup úplně jiný. Dnes na to hledí odlišně. Vidí, že nepokračují protesty a jakoby se nic neděje. Ale takový přístup zbavuje Bělorusy motivace,“ postěžovala si na adresu Západu opoziční vůdkyně, která nedávno v USA jednala o potřebě větší podpory pro nezávislá média, ochránce lidských práv a další iniciativy. „Bojujeme teď o přežití a nemáme prostředky, abychom dosáhli velkých vítězství,“ připustila. Demokratické státy by si podle ní měly uvědomit, že pomoc pro Bělorusko není almužna, ale investice do bezpečnosti Evropy, a tak by se neměly s touto investicí zpozdit.
Připomněla také příklad polského protikomunistického hnutí Solidarita, které režim potlačil vyhlášením stanného práva, ale Poláci se nevzdali a nakonec komunismus padl. „Kolik potřebovalo času? Nedá se tedy mluvit o tom, že jsme prohráli. Musíme dál bojovat,“ zdůraznila. „Naši partneři nemají morální právo (vzdát boj). Jak se budou moci podívat západní politici sami sobě do očí poté, co odmávnou boj proti Lukašenkovi? (...) Vím, co je realistická politika, ale chci věřit v demokracii,“ dodala s tím, že v Bělorusku panují „represe jako za Stalina“.
Lukašenko sice v poslední době podnikl smírná gesta, například propustil několik politických vězňů či stáhl vojsko od hranic s Ukrajinou, ubylo migrantů pokoušejících se překonat hranici s Polskem, ale podle Cichanouské jde jen o hru, která má uklidnit veřejnost. „Pokud zazní rozkaz z Moskvy, znovu pustí ruskou armádu (do Běloruska k útoku na sousední zemi). Nemá jiné východisko. Zbyl mu jen (ruský prezident Vladimir) Putin,“ řekla.
Ve válce mezi Ukrajinou a Ruskem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa s okamžitou platností začíná platit energetické příměří. Obě strany s ním souhlasily, tvrdí na své sociální síti Truth Social, kde také vyzývá, aby ho nikdo neporušil.
Západní zpravodajské služby varovaly šéfy evropských zbrojních firem, že Rusko zesiluje snahy o jejich zabití, píše dnes deník Financial Times (FT). Firmy proto zpřísňují ochranu svých nejvyšších představitelů.
Kreml podle deníku i kvůli patové situaci na bojišti na Ukrajině nařídil rozšíření sabotáží a „hybridních“ operací v Evropě, aby se mu v příštích měsících podařilo zásadně oslabit podporu Kyjeva. „Atentáty na evropské civilní cíle - dříve dokonce i ruskými zpravodajskými službami považované za tabu - jsou stále důležitější součástí těchto plánů,“ uvádí list.
Dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh nebude mít podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vliv na ceny. Havlíček se dnes v pořadu Partie na CNN Prima News shodl s předsedou ODS Martinem Kupkou a místopředsedou STAN Lukášem Vlčkem na tom, že do budoucna je nutné pracovat na soběstačnosti Evropy tak, aby nebyla závislá na jednom zdroji fosilních paliv.
Za důkaz, že mezinárodní instituce nefungují tak, jak by měly, pokládá Cichanouská skutečnost, že na rozdíl od Putina nebyl na Lukašenka vydán zatykač, přestože existují důkazy o účasti na zločinech proti lidskosti, včetně zavlečení ukrajinských dětí. „Západu chybí vůči Lukašenkovu režimu rozhodnost,“ postěžovala si a dodala, že od svého uvězněného manžela naposledy dostala zprávu loni 9. března a už déle než rok nedala o sobě vědět uvězněná opoziční politička Maryja Kalesnikavová a další vězňové režimu.
Měla by radši držet hubu a krok,další žebrota!!!!!! Dobře vědí,za kým chodit žebrat,že nutello a dědku pavlove!!!!!!