Jako toužit po Československu: Nová prezidentka přísahala věrnost neexistujícímu státu. Je slib ústavní?
Nově zvolená prezidentka Severní Makedonie Gordana Siljanovská-Davkovová dnes u slavnostní přísahy odmítla vyslovit nový oficiální název své země a místo toho řekla jen Makedonie. Balkánská země vedla mnoho let spor se sousedním Řeckem o název Makedonie, obě země se nakonec dohodly na kompromisním řešení, v jehož důsledku se země v roce 2019 přejmenovala na Severní Makedonii. Atény pak díky tomu umožnily její vstup do NATO.
Právnička a politička Siljanovská-Davkovová byla 8. května zvolena do čela své země jako kandidátka konzervativní opoziční strany VMRO-DPMNE. Získala 65 procent hlasů, Stevo Pendarovski neobhájil. Siljanovská-Davkovová je první ženou v čele země od vyhlášení nezávislosti v roce 1991.
Univerzitní profesorka na penzi přísahu skládala den po svých 71. narozeninách. Slíbila, že bude prezidentkou všech občanů, a vyzvala stát k jednotě. Týmž slibem však opět rozdmýchala vášně, které k jednotě nepřispějí.
„Prohlašuji, že budu vykonávat úřad prezidentky Makedonie svědomitě a odpovědně, že budu respektovat ústavu a zákony a že budu chránit svrchovanost, územní celistvost a nezávislost Makedonie,“ řekla Siljanovska-Davkovová před poslanci a hosty slavnostního ceremoniálu - v oficiálním názvu země vynechala „Severní“.
Slovanská země se od pádu komunismu a rozpadu Jugoslávie v 90. letech svářela s Řeckem o název. Region Makedonie není jednoznačně definován, název má ze staré řečtiny - starověcí Makedonci patřili k řeckým národům. Dnes spadá část tohoto území do Bulharska (Pirinská Makedonie, respektive dnešní Blagoevgradská oblast), část do Řecka (Egejská Makedonie) - a to dokonce větší, než je rozloha státu, který prezidentka nazývá Makedonií. Ten zaujímá 25 713 km2 a žije v něm 1,8 milionu lidí, kteří už s antickým Alexandrem Makedonským nemají moc společného. Z většiny jsou to totiž Slované; navíc národ těchto Makedonců tvoří jen něco přes polovinu obyvatel země, čtvrtina jsou Albánci, dále Turci, Bulhaři...
Atény měly problém, že by si Skopje mohlo nárokovat část řecké (Jižní) Makedonie v rámci idejí o „Velké Makedonii“ (jež by mohly zahrnovat i části Bulharska, potažmo Srbska a Albánie). Nejprve nezávislost severního souseda vůbec neuznávaly, pak se dočasně v OSN a jinde používal název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (anglickou zkratkou FYROM). Až kvůli vstupu do NATO poslanci ve Skopje couvli a přijali název Severní Makedonie.
Prezidentka tak vědomě přísahala věrnost neexistujícímu státu - jako kdyby nový prezident v Praze přísahal věrnost Československu.
K nové funkci profesorce na sociální síti X pogratulovala předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, která zmínila „klíčový okamžik země na cestě do Evropské unie“.
Po incidentu s názvem země však šéfka Komise přidala další tweet: „Pro úspěšné pokračování Severní Makedonie na cestě k přistoupení k EU je nanejvýš důležité, aby země pokračovala v reformách a plně dodržovala závazné dohody, včetně Prespanské dohody,“ připomněla kompromis z roku 2018.
„EU lituje, že nová prezidentka Severní Makedonie Siljanovská-Davkovová nepoužila ústavní jméno země,“ reagovala šéfka evropské sekce v unijní diplomacii Angelina Eichhorstová.
Řecký protest
Atény zareagovaly rychle a ostře. Velvyslankyně Sofia Filippidou přísaze přihlížela, ihned se také zvedla a sál opustila.
„Nová prezidentka Republiky Severní Makedonie Gordana Siljanovská-Davková se během dnešního slavnostního skládání přísahy v parlamentu rozhodla nazývat svou zemi ‚Makedonií‘, a to navzdory tomu, že v oficiálním textu přísahy, který jí byl předčítán, se o zemi hovoří jako o ‚Severní Makedonii‘,“ vydalo pak řecké ministerstvo zahraničí prohlášení. Připomnělo také, že když byli nynější řečtí ministři v opozici, měli proti Prespanské dohodě námitky, ale nyní ji respektují coby „ratifikovanou mezinárodní dohodu, která má přednost před jakýmkoli jiným ustanovením zákona“.
Působení Siljanovské-Davkovové v čele Severní Makedonie, zvláště v tomto duchu, může mít důsledky pro zahraničněpolitickou orientaci země. Tentokrát jde o vstup do Evropské unie a spory s Bulharskem, které zahájení rozhovorů se sedmadvacítkou odmítá, dokud Severní Makedonie nezačlení zmínky o bulharské menšině do ústavy. Takové změny navrhují severomakedonští sociální demokraté, čerstvá prezidentka je proti. Siljanovská-Davkovová se sice vyslovila pro vstup do EU, zopakovala to i po vítězných volbách, ale jen pokud to nepoškodí „makedonské státní a národní zájmy“.
Prostě prezidentka jak má být.