Putinova další milenka? Spolužačka Irina ovládne nejvyšší soud

Nejprve 1. dubna nejvyšší kvalifikační kolegium soudců doporučilo Irinu Podnosovovou jmenovat do čela ruského nejvyššího soudu, jemuž dosud místopředsedala, jak informovala agentura Interfax. Předseda celoruské komise soudců Nikolaj Timošin uvedl, že kolegium rozhodlo jednomyslně. „Nezbývá než vám popřát úspěch,“ dodal.

Výběrové řízení na post předsedy Nejvyššího soudu Ruské federace bylo vyhlášeno 1. března po smrti Vjačeslava Lebeděva (†80), který ruský nejvyšší soud vedl už od roku 1989 (do roku 1991 Nejvyšší soud Ruské socialistické federativní socialistické republiky v rámci Sovětského svazu). Podnosovová byla jediným kandidátem na jeho post, pročež ji už týden před ukončením konkurzu označil list Vedomosti za „nejpravděpodobnějšího kandidáta“.

Předsedu/předsedkyni jmenuje Rada federace - horní komora ruského parlamentu. Podle serveru RBK se zúčastnili takřka všichni senátoři (167 ze 178) a získala všechny jejich hlasy. Senátoři tak činí na návrh prezidenta. A právě k Vladimiru Putinovi má soudkyně velmi blízko.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

19:43

Dnes

Čtyřiapadesátiletý důstojník německé armády se dnes u soudu přiznal, že Rusku coby špion poskytoval vojenské informace. Přiměl ho k tomu prý strach z jaderné eskalace ve válce na Ukrajině, řekl podle agentury DPA v první den svého procesu před vrchním zemským soudem v Düsseldorfu.

19:20

Dnes

Česko s Německem sdílí pohled na válku Ruska proti Ukrajině či bezpečnostní situaci v Izraeli a Pásmu Gazy, řekl po jednání se svým německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem prezident Petr Pavel. Podobné pozice mají země podle něj také ve vztahu k Číně, případně africkým zemím.

„Jsem rád, že na řadu těchto problémů sdílíme velice podobné pozice,“ řekl Pavel. Těší se, že v diskusích budou pokračovat.

18:50

Dnes

Dva mrtvé si dnes v Oděse na jihu Ukrajiny vyžádal ruský útok podniknutý raketami, oznámil dnes šéf oblastní správy Oleh Kiper, který dříve informoval o osmi raněných.

Zobrazit celý online

Irina Leonidovna Podnosovová se narodila ve Pskově v západním Rusku 29. října 1953. V letech 1970-1975 studovala Právnickou fakultu Ždanovovy leningradské státní univerzity - přesně v téže době jako Putin.

„Studovala ve stejném kurzu jako ruský prezident Vladimir Putin,“ uvádí státní tisková agentura TASS. „Kurz sestával ze sta lidí,“ uvádí Putin ve svém životopise na webu Kremlu (a dodává, že na práva šel už se záměrem vstoupit do KGB). 

Podle deníku Kommersant má Podnosovová diplom z právní vědy (jurisprudence), budoucí agent KGB a pak prezident se specializoval na mezinárodní právo. Média neuvádějí, nakolik k sobě měli tehdy - nebo i později - blízko.

Všichni vědí, kdo za ní stojí

Během svého působení ve funkci soudkyně stála Podnosovová v čele Leningradského oblastního soudu a druhého odvolacího soudu s obecnou působností. V roce 2020 se stala místopředsedkyní ruského nejvyššího soudu. Kommersant tehdy s odvoláním na své zdroje psal, že Podnosovová je považována za vlivnou osobu, „protože každý chápe, kdo za ní stojí“.

V roce 2020 psaly právnické servery, že má syna, který je rovněž právník - tehdy pracoval v advokátní kanceláři AB EPAM, jedné z největších a nejrespektovanějších v Rusku. Působil v petrohradské pobočce a specializoval se na trestní právo. Nyní už má Jegor Podnosov s partnerem vlastní kancelář.

Nová Putinova milenka? Internetová cenzorka Jekatěrina (39) je čerstvě na seznamu sankcí EU

Funkční období předsedy je šestileté a může se opakovat víckrát. Nejvyšší soud má formálně sídlo v Petrohradě, ale ještě se v praxi nepřestěhoval z Moskvy. Podobně jako Česká republika, i Ruská federace má vedle nejvyššího soudu coby vrcholu justice ještě ústavní soud, který řeší ústavnost.