Fico na hřbitově. S kolegy z parlamentu uctil posledního komunistického prezidenta Husáka
Slovenský premiér Robert Fico a dva místopředsedové slovenské sněmovny, Ľuboš Blaha a Andrej Danko, položili věnce a kytici k hrobu posledního komunistického prezidenta někdejšího Československa Gustáva Husáka (1913-1991), u kterého se trojice politiků také poklonila. Nahrávku z pietní akce zveřejnil Danko, jenž je také předsedou vládní nacionalistické Slovenské národní strany (SNS). Fico uvedl, že Husák dělal i chyby, je mu podle něj ale třeba projevovat úctu.
Již čtyřnásobného slovenského premiéra a předsedu strany Směr-sociální demokracie Fica, který před takzvanou sametovou revolucí vstoupil do Komunistické strany Československa, spojují s Dankem a Blahou kritické názory na liberální demokracii. Danko označil Husáka za jednu nejvýraznějších osobností. „Měl těžký život, udělal i mnoho chyb, ale to, co zanechal, z toho žijí i dnešní generace,“ uvedl Danko.
Fico na sociální sítě napsal, že Husák sehrál rozhodující úlohu a zabránil represáliím v normalizačních 70. letech. „Vždy byla s ním spojována vzdělanost a inteligence. Udělal i chyby, ale kdo je nedělal a nedělá. Já ovšem cítím, že je mu třeba projevovat úctu a respekt,“ uvedl Fico.
Husák, od jehož narození dnes uplynulo 111 let a který byl představitelem tvrdé linie komunistického režimu v Československu, je pohřben ve svém rodišti, v bratislavské čtvrti Dúbravka. Komunista Husák byl jednou z vůdčích osobností Slovenského národního povstání za druhé světové války. Po válce se stal předsedou Sboru pověřenců, tedy de facto slovenské vlády. V 50. letech byl devět let vězněný jako „buržoazní nacionalista“.
Československým prezidentem byl v letech 1975 až 1989. Stal se symbolem takzvané normalizace po invazi vojsk zemí Varšavské smlouvy v roce 1968. Po sametové revoluci, která vedla k pádu komunismu v Československu, Husák v prosinci 1989 rezignoval na funkci prezidenta, jeho nástupcem na Pražském hradě byl zvolen Václav Havel.
Kdo je asi lepši charakter ??líčovou postavou pro Havlovu zdárnou cestu na Hrad byl však jiný Slovák, Marián Čalfa. Předlistopadový komunista a mistr pro legislativu asi nejlépe ze všech komunistů pochopil, co se v listopadu děje. Po pádu vlády Ladislava Adamce se stal novým federálním premiérem a právě podpis na jeho jmenování byl posledním aktem prezidenta Gustáva Husáka.
Ten 10. prosince 1989 jmenoval vládu a rezignoval. Utajená schůzka Havel – Čalfa, která 15. prosince proběhla na Úřadě vlády, se nesla ve věcném duchu a v rychlém porozumění. Čalfa Havlovi zaručil, že vše zařídí. Co a jestli za to tehdy něco požadoval, o tom se vedou dohady. Přes zveřejnění záznamů ze schůzky se brzy objevily dohady, že Havel svůj úřad „zobchodoval“ za faktickou beztrestnost pro komunisty.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/vaclav-havel-prezident-1989-parlament-zvolen-ceskoslovensko-komuniste-marian-calfa.A191229_120925_domaci_pmk