Atentát, covid či stáří: Co se stane, když prezident USA zemře v úřadě?

Joe Biden v listopadu oslavil 81. narozeniny, lidé mají obavy či pochyby, když se někde zapomene nebo tu a tam upadne. A také o jeho další budoucnost. Hodlá totiž ve volbách na podzim obhajovat, a tedy v úřadě pokračovat až do ledna 2029, do svých 85 let.

Zdravotní problémy se mu nevyhýbaly – už roku 1988 chyběl coby senátor celých sedm měsíců, když měl komplikace s mozkovou výdutí a plicní embolií. V polovině července se zase musel stáhnout z předvolební kampaně, když se nakazil covidem. A obavy samozřejmě vyvolává i atentát na Donalda Trumpa, jehož jen o vlásek minuly kulky. Co kdyby se chtěl někdo mstít a mířit naopak na Bidena?

Pokud v úřadě prezident zemře, je to poměrně jasná situace. Už od počátků mají USA rovnou i viceprezidenta, jenž se hned chopí vlády. Takto se to stalo již osmkrát – čtyři prezidenti zemřeli na nemoc či stářím (William Henry Harrison roku 1841, Zachary Taylor 1850, Warren G. Harding 1923 a Franklin D. Roosevelt 1945), čtyři si Američané zavraždili (Abraham Lincoln 1865, James A. Garfield 1881, William McKinley 1901 a John F. Kennedy 1963).

Naposledy takové střídání v Bílém domě proběhlo 22. listopadu 1963. Půl hodiny po poledni byl v Dallasu střelen J. F. Kennedy, v jednu hodinu jej lékaři v nemocnici prohlásili za mrtvého. Automaticky se tou chvílí stal prezidentem Lyndon B. Johnson; aby mohl funkci vykonávat, musel ještě složit přísahu. Učinil tak na letišti na palubě prezidentského letounu, čekal ovšem ještě, až dovezou tělo jeho zabitého šéfa.

Prezidentská přísaha Lyndona B. Johnsona na palubě Air Force 1 (22. listopadu 1963) | Bílý dům

Přísahal za přítomnosti nejméně dvou kongresmanů, svých i Kennedyho spolupracovníků, přihlížely i manželky obou – Jacqueline Kennedyová a Lady Bird Johnsonová. Do pracovny se dohromady namačkalo 27 lidí, jak ukazuje nejspíš nejslavnější fotka kdy pořízená na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Ceremonii vedla Johnsonova dobrá přítelkyně, federální soudkyně z Texasu Sarah Hughesová. Místo bible omylem vzali Kennedyho katolickou modlitební knížku (misál), což ale nijak nevadí. Přísahu složil Johnson ve 14:38, zhruba ve stejnou dobu dostala veřejnost potvrzení, že JFK zemřel.

Okamžitě poté letadlo odstartovalo do Washingtonu a nový prezident začal úřadovat. Požádal Kennedyho ministry, aby ve svých funkcích pokračovali; vyhověli mu. Neměl ovšem svého viceprezidenta – s náhradníkovým náhradníkem dosud legislativa nějak nepočítala (ať už povýšil na prezidenta, nebo v úřadu sám zemřel). Napravil to 25. dodatek – navržený roku 1963, v platnost vstoupil r. 1967.

Tři mandáty pro Kamalu Harrisovou?

Pokud se prezidentského úřadu ujme viceprezident a hodlá nadále pokračovat, záleží trochu, kdy Oválnou pracovnu „zdědí“. Totiž zda si dosavadní prezident odsloužil polovinu – dva roky – mandátu. Pokud ne, převezme vládu viceprezident na déle než dva roky, poté smí ve volbách obhájit jen jednou. V opačném případě to nového prezidenta nelimituje, smí být zvolen na další dvě volební období, dohromady je tedy teoretický limit v úřadě bez jednoho dne deset let. Joe Biden už je v úřadě od 20. ledna 2021. Kamala Harrisová by mohla, pokud by ho nahradila, obhájit Bílý dům ve volbách 2024 a ještě potom kandidovat v dalších.

Kamala Harrisová při skládání přísahy | Reuters

Prakticky stejná situace jako při úmrtí nastává při rezignaci prezidenta. To se stalo jednou: Richard Nixon se 9. srpna 1974 vzdal úřadu za kauzy Watergate, když nechal špehovat své volební rivaly a pak o tom lhal. Už předcházející rok v říjnu rezignoval jeho viceprezident Spiro Agnew, místo něj si pak Nixon vybral kongresmana Geralda Forda.

Ford se tak s Nixonovou rezignací stal prvním vládcem USA, který neprošel volbami ani jako prezidentský kandidát, ani jako jeho „parťák“, tedy kandidát na viceprezidenta – pouze jej schválily obě komory Kongresu. Jemu viceprezidenta dělal (obdobně nevolený) Nelson Rockefeller, dříve guvernér New Yorku. Vládli do 20. ledna 1977, ve volbách je porazil demokrat Jimmy Carter.

Nixon ohlašuje rezignaci (9. 8. 1974). | Bílý dům

Podle novější legislativy může prezident svěřit zemi svému zástupci i dočasně. Zatím se to stalo čtyřikrát. Ronald Reagan předal pravomoci Georgi Bushi staršímu (tehdy viceprezidentu, později byl řádně zvolen prezidentem) na osm hodin, když šel na operaci kvůli rakovině tlustého střeva. Bush mladší měl v úřadě dvě kolonoskopie, něco přes dvě hodiny vždy „vládl“ Dick Cheney. A kvůli téže proceduře Joea Bidena se předloni poprvé chopila vlády nad Spojenými státy žena, tedy Kamala Harrisová, byť jen na hodinu dvacet minut.

„Dnes podstoupím rutinní lékařský zákrok, který vyžaduje narkózu. Vzhledem k současným okolnostem jsem se rozhodl dočasně přenést pravomoci a povinnosti úřadu prezidenta Spojených států na viceprezidentku po dobu krátkého zákroku a rekonvalescence,“ znělo formální oznámení Joea Bidena adresované šéfům oběma komor 19. listopadu 2021.

Prezidenti tajili zdravotní potíže

V narkóze byl za svého prezidentování i Donald Trump, Mike Pence byl v tu chvíli připraven na černý scénář, Bílý dům však otevřeně neinformoval, že by mu Trump takto formálně pravomoci svěřil, uvedla CNN.

Trump ale nebyl zdaleka jediný prezident, který tajil zdravotní záležitosti – mnozí předchůdci na tom byli daleko hůř, ale báli se o politickou podporu. „Woodrow Wilson zatajil svou vysilující mrtvici,“ připomněl medicínský historik a zdravotní sloupkař PBS, dr. Howard Markel. První dáma Edith Wilsonová to pomáhala tajit, a dokonce za něj pokradmu úřadovala.

Woodrow Wilson po mrtvici - pomáhala mu první dáma Edith (červen 1920). | Archív

„Franklin Delano Roosevelt prodělal poliomyelitidu a ochrnutí dolní části těla, později městnavé srdeční selhání (CHF), zhoubnou hypertenzi a další přidružené potíže. Dwight Eisenhower tajil infarkt z roku 1955, střevní neprůchodnost z roku 1956 a mrtvici z roku 1957; John F. Kennedy měl četné zdravotní problémy včetně Addisonovy choroby a při jednání o citlivých geopolitických záležitostech bral mnoho léků,“ pokračuje Markel.

„I duševní zdraví Richarda Nixona v posledních měsících jeho prezidentství a střelná zranění Ronalda Reagana, operace rakoviny a rozsah jeho Alzheimerovy choroby jsou dalšími příklady vážných potíží, které mohou postihnout naše vrcholné představitele. Jak tato postižení ovlivnila světové události? Odpověď na tuto otázku se nikdy zcela nedozvíme.“

Ještě jinou alternativu umožňují novější pravidla – co když prezident není schopen výkonu funkce, ale z nějakého důvodu to sám neuzná? Ať už jde o duševní příčiny, nebo třeba únos, vydírání…

„Kdykoli viceprezident a bud' většina vedoucích sekcí exekutivy, nebo jiného takového útvaru, který může Kongres zákonem zřídit, postoupí prozatímnímu předsedovi Senátu a předsedovi Sněmovny reprezentantů písemné prohlášení, že prezident není způsobilý vykonávat pravomoci a povinnosti svého úřadu, ujme se pravomocí a povinností úřadu viceprezident jako úřadující prezident,“ praví 25. ústavní dodatek z 60. let. „Posléze když prezident předá dočasnému předsedovi Senátu a předsedovi Sněmovny reprezentantů písemné prohlášení, že nezpůsobilost pominula, ujme se prezident opět pravomocí a povinnosti svého úřadu.“

I tento prezidentův návrat může viceprezident rozporovat – opět s podporou většiny kabinetu, potažmo onoho speciálního útvaru zřízeného Kongresem. Takový spor prezidenta a viceprezidenta musí následně rozsoudit Kongres, k odstavení prezidenta jsou potřeba dvě třetiny hlasů.

Trump při útoku na Kapitol koukal na TV. „Ignoroval naše prosby, nechtěl je odvolat,“ zní od svědků

Tato možnost se skloňovala na sklonku Trumpovy vlády – poté, co podněcoval nepokoje ve Washingtonu, jež vyústily v útok na Kapitol (sídlo Kongresu) 6. ledna 2021 a smrt několika lidí. Ani poté totiž necouvl a nevolal po klidu.

„Tento prezident by neměl zastávat svůj úřad ani o den déle,“ odsoudil tehdejší šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer „vzpouru“ v Kapitolu, kterou „podnítil prezident“. K výzvě se vzápětí připojila i jeho demokratická kolegyně Nancy Pelosiová. „Vyzývám viceprezidenta, aby odvolal tohoto prezidenta okamžitým uplatněním 25. dodatku,“ prohlásila Pelosiová podle CNN.

A co víc, viceprezident Pence tyto výzvy neodmítl jako politikaření rivalů. „Nevyloučil snahu o uplatnění 25. dodatku a chce si tuto možnost zachovat pro případ, že by se prezident Donald Trump stal ještě nestabilnějším,“ řekl v té době televizi CNN zdroj blízký viceprezidentovi.

Situace ale pak už negradovala, demokraté neuspěli ani s procesem impeachmentu – odvoláním prezidenta Kongresem. Za dva týdny se regulérně chopil moci Biden.

Od počátků americká legislativa počítá i se současným úmrtím či absencí viceprezidenta, je poměrně jasně daný seznam nástupců na přebrání otěží. Po viceprezidentovi je v pořadí předseda dolní komory Kongresu – Sněmovny reprezentantů (Mike Johnson), následuje předseda pro tempore Senátu (prozatímní, úřadující). Formálně je totiž šéfem horní komory viceprezident(ka), stabilně je ale zastupuje tato pozice. Obvykle ji dostává nejdéle sloužící člen(ka) senátní většiny. Předsedové obou komor Kongresu mají silnější demokratickou legitimitu, neboť byli zvoleni v parlamentních volbách. To už neplatí pro další v pořadí prezidentského nástupnictví, což je postupně všech 15 ministrů.

Pořadí se stanovilo podle vzniku jejich ministerstva. Nejstarší je ministerstvo zahraničí (State Department), nyní tedy Antony Blinken. Následuje ministryně financí Janet Yellenová, šéf Pentagonu Lloyd Austin, ministr spravedlnosti Merrick Garland atd. až po šéfa nejnovějšího ministerstva vnitřní bezpečnosti.

Ne na všechny konkrétní osobnosti se ale dostane. Aby mohly zastávat prezidentské funkce, musejí splňovat stejná kritéria, jaké stanovují volební zákony – zejména se musely narodit v USA a nežít moc dlouho v cizině, jakož i mít aspoň 35 let věku. Tato omezení v současnosti diskvalifikují ministryni energetiky Jennifer Granholmovou (narozenou v Kanadě) a ministra vnitřní bezpečnosti Alejandra Mayorkase (rodáka z Kuby). Zcela jasné není navíc postavení úřadujících/prozatímních ministrů.

Na každý pád systém nemá jako alternativu předčasné prezidentské volby – úřadující prezident doslouží celý zbytek mandátu, ať už se funkce chopí kdokoli ze seznamu.

Od studené války americká vláda počítala s hypotetickým scénářem jaderného útoku, který by mohl zlikvidovat s prezidentem i všechny jeho nástupce; po útoku al-Káidy na Světové obchodní centrum a Pentagon 11. září 2001 obavy přetrvávají. Proto se v praxi nikdy prezident se všemi nástupci nesetká naráz. Pro příležitosti, jakou jsou prezidentská inaugurace nebo prezidentův přednes Zprávy o stavu Unie v Kongresu, se vždy vybere někdo z ministrů, který se nezúčastní – tzv. designovaný přeživší/nástupce – „designated survivor“. Ostatně právě tak se jmenuje i dramatický seriál (v češtině Prezident v pořadí), v němž se prezidentem po masivním výbuchu v Kongresu stane ministr místního rozvoje v podání Kiefera Sutherlanda.

Z podobné opatrnosti nemá viceprezident létat na palubě prezidentského letounu Air Force One, cestuje po vlastní ose.

Biden musel pod kudlu: Lékaři prezidentovi USA odstranili nádor. Další léčbu prý nepotřebuje