Potíže Muskovy gigantické rakety: Výbuch krátce po startu! Co bude se Starship dál?

Zatímco první pokus o start byl v pondělí na poslední chvíli odvolán kvůli problému při plnění paliva, při dnešním druhém pokusu už plnohodnotný odpočet doběhl, byť s krátkou pauzou těsně před koncem. Systém dlouhý 120 metrů, který byl největším svého druhu, pak odstartoval z kosmodromu na jihu amerického státu Texas. Problém nastal asi po třech minutách, kdy se měl oddělit jeho nosný stupeň.

„Raketa se roztočila a pak bum, byla pryč,“ popsala událost reportérka zpravodajské společnosti BBC. Nosná raketa se neoddělila a BBC uvádí, že následnou explozi pravděpodobně spustil systém zabudovaný ve Starship pro nouzové případy. Systém SpaceX se předtím dostal do maximální výšky 39 kilometrů a dosáhl maximální rychlosti asi 2100 kilometrů v hodině, uvedla agentura AP.

Poprvé ve vzduchu

Záběry v přímém přenosu společnosti ukazovaly, že některé ze 33 hlavních motorů při vzletu nefungovaly, přesto bylo ve vysílání i po explozi slyšet jásot zaměstnanců. Účastníci projektu nevidí dnešní vývoj jako neúspěch, neboť nosná raketa Super Heavy a kosmická loď Starship se poprvé společně vznesly do vzduchu a test přinesl množství poznatků pro další postup.

Jde přitom o největší a nejsilnější raketu lidské historie, se kterou Elon Musk a jeho firma SpaceX plánují ve velkém osídlit Mars. Napřed ale přinese revoluci do vesmírného průmyslu na oběžné dráze Země.

„Při zkoušce tohoto druhu pramení úspěch z toho, co se dozvíme, a dnešní test nám pomůže zlepšit spolehlivost,“ uvedl SpaceX.

Expert: Získali cenná data

Exploze raket při testech jsou poměrně běžnou záležitostí, Elon Musk dopředu avizoval, že šance na úspěšný let vidí tak 50:50. „I když to může pro laickou veřejnost vypadat jako neúspěch, tak data, která SpaceX získala, mají bez přehánění cenu zlata,“ komentoval v přenosu portálu Kosmonautix Dušan Majer.

SpaceX už má rozestavěných několik dalších prototypů, k opakování testu může dojít relativně brzy – tedy až se dostatečně prověří, co se dnes stalo. „Pro další zkušební start za pár měsíců jsme se hodně naučili,“ tweetoval Musk a gratuloval svému týmu. 

A gratulují jim i nejrůznější osobnosti světové kosmonautiky. „Nikdy si pokus nepleťte se selháním. Jak se říká v Boca Chice, není to výbuch, jen rychlé neplánované rozložení,“ tweetoval napůl žertem evropský kosmonaut Thomas Pesquet. „SpaceX je známá, že posouvá hranice a akceptuje chyby,“ dodal s gratulací.

Šéf vesmírné agentury: Velký úspěch přináší riziko

„I když to vypadá na úplný nezdar, tak tomu tak není. Sestava letěla úplně poprvé. Překonala jeden z kritických okamžiků, maxQ (chvíle největšího vzdušného náporu na raketu, pozn. red.), i když s výpadkem několika motorů Raptor. I na tom se mají týmy co přiučit ,“ rozebírá na twitteru Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

A dodává: „Detailnější pohled ukazuje, že při startu Superheavy/Starship došlo pravděpodobně k poškození konstrukce vypouštěcího stolu. Trosky mohly poškodit i samotnou raketu a být i jednou z příčin nezdaru.“

„SpaceX dělá věci jinak než NASA, její proces je rychlejší, ale též divočejší. Naštěstí si mohou dovolit ‚neúspěch‘. Za čas, kdy NASA postaví jedinou raketu SLS, postaví deset stupňů Super Heavy. Když selže prvních pět a těch dalších pět uspěje, co je lepší výsledek?“ kalkuluje na twitteru Eric Berger, kosmický redaktor serveru Ars Technica. A dodává, že SpaceX má v zásobě další dvě či tři rakety.

Šéf vesmírné agentury Bill Nelson po explozi nad Mexickým zálivem taktéž adresoval týmu SpaceX gratulaci. „Každý velký úspěch v našich dějinách vyžadoval jistou míru přijímaného rizika, protože s velkým rizikem přichází velké odměny. Těším se na to, co si z toho SpaceX odnese, pro další testovací let a dál,“ napsal Nelson.

Vyšší než mrakodrap

Komplet Starship, tedy vlastní raketa-kosmická loď plus její první stupeň (booster) zvaný Super Heavy, měří 119 metrů na výšku – o tři metry výš než AZ Tower, nejvyšší mrakodrap Česka, a o 8 metrů vyšší než Saturn V s kosmickou lodí Apollo.

Na nízkou oběžnou dráhu Země unese 150 tun nákladu, zejména pozorovacích satelitů nebo třeba internetových družic Muskova systému Starlink. Současná konkurence neunese ani polovinu, s výjimkou nové rakety SLS; ta ovšem družice vozit nebude, slouží ke comebacku na Měsíc v rámci misí Artemis.

Naopak Starship je víceúčelová. Až bude SpaceX spokojená s testy, bude létat bez posádky a vynášet družice. Posléze může dostat kvalifikaci na zásobování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), což zatím obstarává i menší kosmická loď SpaceX – Dragon na raketě Falcon 9. Ty by měla výhledově nahradit jak pro nákladní cesty, tak pro lety s posádkou. První pilotovaný text Starship má uskutečnit nikoliv NASA, nýbrž Jared Isaacman, průkopník soukromé kosmonautiky.

Pak se Starship zapojí i do návratu na Měsíc, byť v poněkud zvláštní roli. Při dřívějším objevování Luny s sebou kosmická loď Apollo vezla i lunární modul, vlastně další kosmickou loď – ten Neila Armstronga a Buzze Aldrina se jmenoval Eagle (Orel) a tak tak se do něj vešli.

Starship konečně přistála, Musk chce s lodí osídlit Mars. Misi naplánoval pro milion lidí

Při misích Artemis doletí čtveřice astronautů v lodi Orion (vynesené do kosmu raketou SLS) na oběžnou dráhu Měsíce, kde na ně bude čekat speciální verze Starship; dva z nich vezme na lunární povrch a pak zase zpátky k Orionu. Lunární modul tak bude nesrovnatelně větší než Orion.

Tuto misi má NASA v plánu na rok 2025, ale málokdo věří, že termín stihne. Dřív chce Elon Musk uskutečnit měsíční misi vlastní, respektive první lunární zájezd si u něj platí japonský miliardář Jusaku Maezawa. A místo kosmonautů a vědců s sebou vezme osm umělců z celého světa včetně Česka, v konkursu uspěl i tanečník a choreograf Yemi A. D. Ani jejich slibovanému termínu – koncem letošního roku – moc lidí nevěří.

Starship předčí všechny rakety nejen pro posádky. | J. Neomillner, Richard Kruse/Historicspacecraft.com, Altair78 (CC BY-SA 3.0)

Neshoří v atmosféře

Velké rakety a mise na Měsíc už tu byly, Starship ale má přinést docela jinou revoluci do dobývání a využívání kosmu. Zejména má být naplno opětovně použitelná – startovat a přistávat s minimální údržbou. „Je šílené, že budujeme sofistikované rakety, a pak je zahodíme při každém letu,“ pronesl Musk. Jako kdybyste měli letadlo na jedno použití.

Snažily se o to raketoplány Space Shuttle (a opuštěný Buran), ve skutečnosti však po každém přistání strávily několik měsíců v hangáru kontrolami a údržbou. A palivová nádrž se nerecyklovala, shořela v atmosféře. Muskův Falcon 9 je první raketa, jejíž první stupeň po misi zase přistane a zanedlouho může letět znovu. Druhý stupeň však shoří. Starship slibuje recyklaci ze 100 %. Po splnění úkolu se vrátí booster Super Heavy a pak i samotná kosmická loď/druhý stupeň.

„Systém Super Heavy/Starship skýtá neskutečný potenciál nejen díky své nosnosti, ale i proto, že bude kompletně znovupoužitelný, což velmi výrazně sníží cenu za start,“ vyjádřil se pro Blesk Zprávy Dušan Majer z Kosmonautix. „Pokud nebude potřeba vyrábět pro každou misi nový hardware, měla by být tato úspora značná, což se dnes již v menší míře ukazuje u znovupoužitelných raket Falcon od SpaceX.“

Už Falcon 9 srazil náklady na vynášení družic na zlomek ceny dosavadní konkurence, ruku v ruce s tím jde takřka sériová výroba. Jak jsou starty levnější, má o ně zájem stále víc zákazníků, ve větších objemech se vše ještě dál zlevňuje. Loni si SpaceX za start Falconu 9 účtovala 67 milionů dolarů (1,4 miliardy Kč), Starship stlačí náklady ještě níže. „Jsem si docela jistý, že za tři roky bude stát méně než deset milionů dolarů (212 mil. Kč),“ prohlásil loni Musk – ano, sedmkrát méně, a přitom ponese devětkrát víc nákladu než Falcon 9. Pokud na oběžnou dráhu unese Starship avizovaných sto lidí, mělo by to znamenat letenku hodně pod milion dolarů – boháčů ochotných si takový zájezd zaplatit se najde dostatek.

Tankování za letu

Další revolucí má být možnost dotankování na oběžné dráze. Bude potřeba pro opětovné přistávání na Měsíci a také pro mise k Marsu či jinam. Starship s posádkou či nákladem spálí své palivo cestou na oběžnou dráhu Země, tam na ni už bude čekat několik sesterských lodí ve verzi tanker. Pro zpáteční cesty pak Musk plánuje vyrábět palivo přímo na Marsu, proto Starship létá na relativně snadno vyrobitelný metan a kyslík.

Ale to je ještě hudba vzdálenější budoucnosti. Nynější test ještě neměl být tak úplně orbitálním letem, Starship schválně vystartovala s takovou rychlostí a trajektorii, aby si ji Země zase přitáhla a spálila ji v atmosféře, i kdyby systémy selhaly. Ostatně tentokrát ani nebyla v plánu záchrana ani jedné části Starship. Skutečně orbitální let a také přistávání se bude testovat až v pozdější fázi.