7°C
Napoleon, UFO a sestřel v USA. K čemu jsou v době satelitů špionážní balony?
Spojené státy v sobotu nad východním pobřežím sestřelily balon, podle Pentagonu špionážní z Číny. Čínští komunisté USA pozorují svými sofistikovanými vojenskými družicemi, k čemu tedy je takový balon, který lze snáze zpozorovat a sestřelit?
Špionážní balony se mohou jevit jako překonaná technologie, vždyť se ve vojenství používaly ještě před Napoleonem, za francouzských revolučních válek. V bitvě u Fleurus roku 1794 v Nizozemsku sledovala pohyb nizozemských a rakouských vojsk posádka balonu L'Entreprenant a házela zprávy na zem či signalizovala semaforovou abecedou.
Následně francouzská armáda zformovala dvě vzduchoplavecké roty. Jejich balon L’Intrépide z roku 1795 je pak nejstarším zachovaným letounem v Evropě, je k vidění v Muzeu vojenské historie ve Vídni - v bitvě u Würzburgu r. 1796 ho ukořistila habsburská armáda. Využití pokračovalo i za Napoleonovy éry na přelomu 18. a 19. století.
Pozorovací balony využívaly obě strany v americké občanské válce, vrcholem byla první světová válka. Tehdy výbušný vodík začalo nahrazovat netečné helium a balony také začaly dostávat aerodynamický tvar, díky němuž byly stabilnější a zvládaly nepříznivější počasí. Zároveň se rozvíjela letadla - a ve vzduchu se začalo střílet.
Špionáž za studené války
Koncem 40. let US Army vyvinula Projekt Mogul, kdy balony z vysokých výšek a na dálku měly monitorovat zvuky specifické pro jaderné testy v Sovětském svazu. V roce 1947 jeden z těchto balonů spadl u Roswellu v Novém Mexiku. Jelikož vypadal velmi nezvykle, rozšířily se fámy o pádu mimozemského létajícího talíře.
„Necvičenému oku se reflektory jevily extrémně podivné, geometrická zpatlanina lehkých tyčí a ostrých úhlů z kovové fólie,“ popsaly v 90. letech New York Times. „Fotografie publikované roku 1947 v novinách ukazují kusy, jež jsou evidentně zborceným balonem a radarovými reflektory.“
Ke špionážním účelům se přidala letadla, např. U-2 a SR-71 Blackbird. Po polovině století však prim převzaly družice, které dovedou nakouknout kamkoli na planetu a nepotřebují posádku.
I tak občas mají pozorovací balony - dávno už bez posádky - své využití ještě dnes. Využívaly je třeba západní síly v bojích v Iráku a Afghánistánu, USA jich pár mají i ke střežení svých hranic a pobřeží.
Jisté výhody proti družicím balony nabízejí. Jsou daleko levnější na výrobu a hlavně start rakety stojí desítky milionů dolarů. „Pod balon můžete zavěsit jakoukoli technologii,“ uvedl Profesor John Blaxland, jenž na Australské národní univerzitě přednáší o mezinárodní bezpečnosti a špionáži. Mohou tedy nést kamery pro viditelné světlo či infračervené záření, radary, které vidí skrze mraky, či třeba snímat zvuk atd.
Navíc monitorují konkrétní oblast nepřetržitě, zatímco družice obíhá kolem celé planety a dané místo vidí jen chviličku, jednou za nějaký čas - pro soustavnější pozorování je potřeba víc satelitů.
Návrat balonů
Na druhou stranu tím je balon zranitelný, lze ho daleko snáz sestřelit. Ale i rakety proti satelitům už USA, Rusko a Čína vyzkoušely v praxi, vyvíjejí se i lasery či další zbraně. „Nyní je vesmír zahlcený a také už zranitelný, doména horní atmosféry získává pro mezinárodní pozorování a špionáž novou důležitost, kterou už jsme považovali za věc minulosti,“ cituje profesora Blaxlanda deník The Guardian.
V srpnu se britské ministerstvo obrany dohodlo s americkou firmou Sierra Nevada Corporation, že si vyzkouší její stratosférické balony; jde o kontrakt až za sto milionů liber (2,6 mld. Kč), uvedl portál Defense News. Jde nejen o špionáž, ale i o komunikace.
Z právního hlediska balon narušuje vzdušný prostor, proto ten čínský nad USA způsobil mezinárodní incident. Družice operují přinejmenším 150 km nad zemí, což už se za vzdušný prostor státu nepovažuje - hranice není jasně daná, různé země si ji definují zhruba mezi 30 a 160 km.
Balony mohou létat cca mezi 18 a 45 kilometry, o poznání výše než běžná letadla (do 12 km). V atmosféře k pohybu využívají vzdušné proudění a rozdílné tlaky vzduchu. Přístroje se napájejí ze solárních panelů.
Blaxland soudí, že přelet balonu byl od Pekingu cílenou akcí, jakkoliv Čína tvrdí, že jde o zatoulaný meteorologický aparát: „Je těžké si představit, že by si mysleli, že ho USA nedetekují. Americký vzdušný prostor je pečlivě studován civilními orgány, letectvem, vesmírnými silami, meteorologickými sítěmi - je to extrémně sledovaný prostor.“ Hlavním cílem podle něj bylo udělat americké vládě ostudu, což se zjevně povedlo - prezident Biden či Pentagon vypadají váhavě, když balon sestřelili až po několika dnech jeho přeletu nad USA. A jestli balon pořídil nějaké relevantní snímky, to už je vedlejší. Také chtěli Číňané vyslat signál, že mají moderní sledovací technologie. „Čínské bezpečnostní služby jsou mistry v kopírování. Jsou velice, velice dobré v rozpoznávání technologií a pak se je snaží replikovat.“
Profesor Michael Clarke to vidí podobně: „Myslím, že to je výzva,“ řekl televizi Sky News. Zřejmě reakce na americkou dohodu s Filipínami o využívání jejich vojenských základen v blízkosti Číny. „Signalizují Američanům, že pokud se k ní budou přibližovat, bude se svou špionáží agresivnější.“ Pentagon se podle něj snažil hozenou rukavici nezvedat, nedělat z toho větší aféru - a argument o riziku padajících trosek byl spíše výmluvou, balon se pohyboval i nad nepříliš zalidněnými oblastmi.
„Čína má vlastní konstelaci špionážních a vojenských satelitů, jež jsou pro sledování USA daleko důležitější a efektivnější, takže je rozumné soudit, že zpravodajský zisk tu není obrovský,“ souhlasí bezpečnostní analytik Alexander Neill, jak řekl agentuře Reuters.
Čínská špionáž se skládá z mnoha střípků z nejrůznějších zdrojů, dohromady jde podle profesora Blaxlanda o „průmyslové měřítko“. „Balón sestřelen. Miliony profilů TikTok, mobilů a WiFi Huawei a Xiaomi zůstává,“ tweetoval Alexandr Romancov, český specialista na Čínu, s odkazem na čínské informační technologie a spotřební elektroniku široce rozšířenou po světě - v níž má čínský režim domluvená potenciální „zadní vrátka“ pro sledování uživatelů.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.