Čeští hasiči o složité akci v troskách v Turecku: Takhle hledají přeživší na místech „vyštěkaných“ psy

Noční režim je pro ně komplikovaný i kvůli potřebě osvětlení a poklesu teplot, jinak jejich práce probíhá stejně jako ve dne. Hasiči musí být v noci také víc opatrní, řekl Kozák.

V jak velkém nebezpečí se čeští hasiči v Turecku nachází? „Samozřejmě ve velkém, protože ty konstrukce jsou nestabilní, i sutiny se můžou posunout. My používáme speciální laserové inklinometry, které které hlídají posun zdiva. Při případném posunu okamžitě spouštíme poplach a stahujeme lidi i psy pryč z objektu,“ vysvětlil Kozák Blesk Zprávám.

„Už od úterních 22 hodin opravdu intenzivně pátráme po zavalených osobách. V současné době už provádíme konkrétní vyproštění, protože máme psem označená místa, kde by měli být lidé. Neznáme jejich zdravotní stav, jestli jsou živí mrtví, to nedokážeme rozlišit. Nicméně máme budovu, kterou si stabilizujeme, kde vytváříme cestu pro záchranu a vyproštění osob,“ řekl Jakub Kozák ve středu odpoledne.

Hasiči z USAR (Urban Search and Rescue = vyhledávání a záchrana v obydlených oblastech) však mají právě pro vyprošťování lidí ze sutin a ze závalů speciální výcvik. Když nezasahují při podobných tragédiích, jaká se právě odehrává v Turecku, tak jezdí k běžným zásahům a slouží na směnách.

Během středečního odpoledne začali čeští hasiči v Turecku řešit dvě budovy o půdorysu 40 x 40 metrů. Jedna byla zřícená, druhá sesunutá, jak uvedli i na Twitteru.

„V budově zatím máme potvrzeno 7 mrtvých. Na místech ,vyštěkaných´ psy provádíme podrobné pátrání,“ uvedli s tím, že šance na přežití existují vždy. Předtím už řešili jiné dvě bytové budovy, počet zavalených měl být kolem 50 lidí. Psi jim pomáhali najít místa možného nálezu.

V týmu mají také lékaře, kdyby se hasičům něco přihodilo. „Samozřejmě může pomoct i při ošetření místních, nicméně jeho prioritním úkolem je starat se o nás. V tomto směru jsou hasiči v pořádku, zatím lékaře nepotřebovali, je však běžnou součástí týmu, pracuje s nimi,“ popsal Kozák.

V jejich týmu se nachází také specialisté na stavby, kteří hasičům radí se stabilizací budov. „Ukazují hasičům, kde mají co podepřít, kde to hrozí pádem.“ Rozsah a stupeň poškození je podle něj nebývalý.

„Slabší“ otřesy o síle 4,6 na Adiyaman ještě pár dnů předtím, než v pondělí přišla katastrofa. Dvě velká zemětřesení o síle přes 7,5 stupně s epicentrem v Kahramanmaraşu zasáhla 10 tureckých provincií, mezi nimi i tu, kde právě zasahují čeští hasiči.

Provinční město Adiyaman leží v jihovýchodním Turecku, žijí v něm převážně Kurdové. Před zemětřesením ve městě žilo přes 260 tisíc obyvatel, dá se tedy srovnat s českou Ostravou. Podle zpráv ze středy 8. února přímo ve městě zemřelo 896 lidí, dalších 400 je zraněných. Ve snaze utéct před tragédií došlo na místním letišti 7. února k chaotické situaci.

Jak si čeští hasiči poradili s narušenou infrastrukturou?

Podle úterních informací je doprava po silnici do Adiyamanu obtížná, přetrvávají problémy s jídlem a palivem. Podle Gazete Duvar je centrum města ve velmi špatném stavu, v hrozné situaci jsou také lidé ve venkovských oblastech provincie. Přetrvávají v autech nebo v tělocvičnách či mešitách, kde ale nemají elektřinu nebo topení. S elektřinou, vodou a zemním plynem je problém i ve městě.

„My samozřejmě počítáme s tím, že v místech, kde budeme u takových událostí zasahovat, je porušená infrastruktura. Takže máme elektrocentrály, máme i akumulátory pro svítilny, které pak v době odpočinku nabíjíme,“ řekl k tomu Kozák s tím, že čeští hasiči jsou v tomto směru soběstační. Vzhledem k množství práce to vypadá, že hasiči se z Adiyamanu dál přesouvat nebudou.

Záchranné práce komplikovalo počasí, teploty se pohybují kolem nuly. Pro lidi bylo ve městě postaveno asi 150 stanů. Ti, kteří se ke stanům nedostali, nocovali podle Gazete Duvar u zapáleného ohně poblíž trosek. Z těch se stále ozývalo volání o pomoc.

„Pod troskami jsou moji synovci ve věku sem a osm let a jejich třicetileté matky. Slyšíme jejich hlasy, nemůžeme nic dělat,“ uvedl jeden z přeživších.

8. února starosta města Gölbaşı Iskender Yildirim sdělil, že umrznutí hrozí kromě lidí pod troskami i těm, kteří se dostali ven. Do 13. února bylo v celé zemi pozastaveno vzdělávání, do 20. února se do tříd nevrátí děti v nejvíc zasažených oblastech.

Zničen byl v Adiyamanu také hotel Isias, kam přijížděli studenti ze Severokyperské turecké republiky, v čase katastrofy jich tam bylo 35, skončili pod troskami. Podle středečních informací byli zatím nalezeny 4 děti a jejich učitel.

Kromě lidských ztrát na životech byla ve městě zničena také šest set let stará mešita Ulu, která se nacházela v centru města. Postavena byla pravděpodobně mezi lety 1506 až 1515.

V Abdiyamanu zůstalo pod troskami také několik politiků. Jde například o státního zástupce Bülenta Korkmaza  pod zříceným devítipatrovým činžovním domem. Muže zachránili po 42 hodinách a převezli do nemocnice. Jeho manželka, právnička Hilal, tragédii nepřežila.  

Přes 12 tisíc mrtvých při zemětřesení v Turecku. Klučík (3) přežil v troskách 50 hodin

Nalezeno bylo také tělo poslance turecké Strany spravedlnosti a rozvoje a šestinásobného otce Yakupa Taşe. Vedle něj zemřela i jeho žena, bratr, teta, vnuk a dva synovci. V době zemětřesení se také nacházeli v několikapatrovém domě. Pod troskami v Adiyamanu zůstali také zaměstnanci tamní soudní budovy.

Čeští hasiči vedle sebe mají v Adiymanu místní vojáky, se kterými spolupracují. Poblíž jsou také záchranáři z Alžíru, kooperace s českými hasiči ale probíhá přirozeně, nejsou na sebe navázaní, uvedl Kozák.  

Alžírský záchranný tým o 86 lidec se totiž pátracích akcí v Turecku zúčastňuje také, podobně jako Češi s sebou mají psy i potřebné nástroje.  V Adiyamanu ale působí vedle dalších zahraničních jednotek například i záchranné týmy z Afghánistánu, které byly u záchrany padesátileté ženy z trosek, pod kterými byla 57 hodin. Na místě je ale i pátrací tým z Tchaj-wanu.

Někteří lidé jsou zachráněni po desítkách hodin, desetiletou dívku Betül vyprostili až po 10 hodinách. Její matka a dva sourozenci se ale stále ještě nscházeli pod troskami, zatímco dívenku převáželi do nemocnice.

Statečné děti, nešťastný porod pod troskami. Zemětřesení má své hrdiny i nešťastníky

Muž (44) se během zemětřesení v Adiyamanu zoufale snažil vylézt na střechu třípatrové budovy, avšak spadl a zlomil si kyčel. „Adiyaman je velmi špatný. Je potřeba hodně pomoct. Pomoc sice přichází, ale je jí potřeba víc, je to obrovská zkáza,“ řekl.

O život v Adiyamanu přišla například učitelka Damla Çin Yörü se svými dvěma dětmi ve věku 1 a 3 roky. Oběti zemětřesní jsou z Adiyamanu převáženi do Istanbulu, aby se jim dostalo pomoci v nemocnici.

Přímo ve městě je zraněným k dispozici pouze jedna nemocnice, kde se nemohou provádět chirurgické zákroky. Další zařízení, porodnici a dětskou nemocnici, ve městě museli evakuovat kvůli poškození a prasklinám ve zdech. Člen tureckého odborového svazu pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách uvedl, že na chodbách čekají stovky mrtvol, které nemohly být vydány bez vyšetření.  

Český USAR v posledních letech působil například v roce 2020 při explozi v Bejrútu, v roce 2019 v Gruzii, v roce 2018 zachraňoval mladé fotbalisty v zaplavené jeskyni v Thajsku, v roce 2015 v Nepálu, v roce 2014 v Srbsku, v roce 2013 během tajfunu Haiyan na Filipínách, v roce 2012 pomáhal syrským uprchlíkům v Jordánsku či během tsunami v Japonsku v roce 2011.