Přes všechen společenský i technický pokrok v některých zemí starého kontinentu přetrvává fascinace monarchií a královských rodin.. Kde všude si místní obyvatelé vydržují vládce s dlouhými rodokmeny? Na kolik vlastně královská rodina vyjde? A ozývají se vůči archaickým státním zřízením zevnitř i kritické hlasy?
Britská královská rodina patří k největším a nejbohatším v Evropě. Nově v jejím čele stojí král Karel III. Většina nejbližší rodiny nedávno zesnulé Alžběty II., včetně několika jejích bratranců a sestřenic, se věnuje záležitostem spojeným s chodem monarchie na plný úvazek. Za rok 2020 Brity královská rodina stála celkem skoro 104 milionů liber (asi 120 milionů eur).
Dá se říct, že napříč moderní historií si královská rodina vždy držela vcelku vysokou úroveň popularity. Průzkum o veřejném mínění společnosti Ipsos provedený v listopadu 2021 uvádí, že pro podporu monarchie se vyslovilo celkem 60 % dotázaných Britů. Oproti lednu roku 2016, kdy pro zachování královské rodiny bylo 76 % veřejnosti, jde o celkem výrazný pokles a historicky nejnižší podíl od vzniku ankety v roce 1993. Nejméně zastánců má monarchie vcelku očekávatelně u mladší části (18-34 let) obyvatel Spojeného království, pouhých 40 %. Přestože stále není na místě očekávat přeměnu jedné z nejvlivnějších monarchií světa v republiku, zdá se, že tato myšlenka do budoucna nebude tamní společnosti úplně cizí.
Od roku 2014 je hlavou Španělska oficiálně král Filip VI. se svou chotí Letizií. Rodina momentálně pobývá v madridském paláci Zarzuela, jejich oficiálním sídlem je však Královský palác v Madridu. Královský pár má dvě dcery, starší Leonoru a mladší Sofii. Leonora je přitom nejmladší dědičkou královského trůnu v Evropě. V případě jejího nástupu na trůn by poprvé od roku 1868 v čele Španělska stála královna. Daňové poplatníky vydržování královské rodiny vyjde v průměru na 8,5 milionů eur ročně, což je ve srovnání se zbytkem evropských monarchů vcelku nízká částka.
Co se týče podpory, nejsou na tom španělští panovníci již delší dobu příliš dobře. Po abdikaci bývalého krále Juana Carlose I. v roce 2014, kdy vypluly na povrch korupční kauzy, ve kterých měl údajně prsty i nyní 84letý monarcha, se dokonce obliba královské rodiny propadla na úroveň z roku 1975, kdy zemřel diktátor Francisco Franco a bylo obnoveno demokratické zřízení země. Podle průzkumu z roku 2020, který provedla Platforma pro nezávislá media, se pro podporu monarchie vyslovilo pouhých 34,9 % Španělů. Za čistě republikánské zřízení by se pak postavilo celkem 40 % tamních obyvatel. Na oblíbenosti monarchie se výrazně podepsal například i přístup krále k separatistickým tendencím v oblasti Katalánska.
V čele Švédska momentálně stojí již po 48 let král Karel XVI. Gustav s manželkou Silvií. Silvie přitom není urozeného původu a s tehdejším korunním princem se seznámila v roce 1972 na olympijských hrách v Mnichově, kde pracovala jako hosteska. Spolu mají tři děti, přičemž nárok na trůn po současném králi má jeho nejstarší dcera Viktorie. Švédsko každoročně na výdaje spojené s královskou rodinou alokuje okolo 16 milionů eur.
Podle průzkumu serveru Statista z roku 2016 podporuje současnou podobu státního zřízení přibližně 62 % Švédů, přičemž největší zastání má královská rodina v oblasti okolo Stockholmu (74 %), nejnižší pak v Göteborgu a okolí. (52 %).
Na norském trůnu od roku 1991 sedí král Harald V. s manželkou Sonjou. Dalším vladařem se po Haraldovi stane jeho nejstarší syn Haakon Magnus. Podle oficiálních vládních dokumentů norská královská rodina v roce 2019 obdržela obnos přibližně 48,7 milionů eur.
Norsko na republikánské zřízení asi jen tak nepřejde. Podle průzkumu tamní státní televize je s konstituční monarchií spokojeno celých 76 % obyvatel země fjordů. Republikánské zřízení by podpořilo pouhých 15 % Norů.
Dánská královna Markéta II. spolu s dalšími členy královské rodiny patří mezi jedny z nejoblíbenějších monarchů v Evropě. Celkem jejich vydržování přijde dánské daňové poplatníky přibližně na 12,2 milionů eur ročně. Podle rozsáhlého průzkumu společnosti Gallup z roku 2014 je pro zachování monarchie celých 82 % Dánů.
Lehce nadpoloviční podporu veřejnosti, konkrétně 54 %, mají nizozemští monarchové. Před třemi lety se však podle publicistického pořadu EénVandaag těšili až 80 % oblíbenosti. V čele tamní královské rodiny stojí král Vilém Alexandr s manželkou Máximou. Dědičkou nizozemského trůnu je v současné době jejich nejstarší dcera Catharina-Amalia. Roční výdaje na nizozemskou královskou rodinu se pohybují okolo 48,2 milionů eur.
Vliv na rapidní pokles důvěry v monarchy mělo především jejich bezohledné chování během lockdownů zavedených z důvodu koronavirové pandemie. V průběhu nejtvrdších protiepidemických opatření královská rodina například zorganizovala narozeninovou oslavu pro svou nejstarší dceru Catharinu-Amalii.
V čele Monackého knížectví od roku 2005 stojí Albert II. s manželkou Charlene. Dědicem monackého trůnu je pak jejich syn Jakub. Kníže Albert je populární nejen mezi monackou veřejností, ale i ve světě. Velkou část svého života totiž věnoval upozorňování na klimatickou krizi a ochraně životního prostředí. Ročně monačtí monarchové vyjdou městský stát přibližně na 43,5 milionů eur.
Hlavou belgické královské rodiny je v současnosti král Filip a jeho maželka Mathilde. Spolu mají celkem čtyři děti, z nichž nejstarší Alžběta Marie Helena je dědičkou belgického trůnu. Královi rodiče, Albert II. a jeho choť Paola jsou v důchodu, ale stále se účastní některých akcí. Bývalý král pobírá roční důchod ve výši přibližně 1 milionu eur. Celkem Belgičany královská rodina vyjde skoro na 40 milionů eur ročně.
Průzkum provedený v roce 2017 společností IVOX pro Place Royale ukázal, že 58,2 % respondentů si přeje, aby Belgie zůstala monarchií i v budoucnu. Podpora monarchie byla vyšší ve francouzsky mluvících oblastech země (64,8 % frankofonních obyvatel se vyslovilo pro zachování monarchie, zatímco 18,7 % si přálo republiku) než ve vlámsky mluvících oblastech země (pro monarchii 53,7 %, 30 % pro republiku).
V Lucemburské velkovévodské rodině se vládnutí naplno věnují pouze čtyři její členové, zbytek má jiné zaměstnání. Konkrétně jde o velkovévodu Jindřicha I. a jeho ženu Marii Teresu, dále pak následníka trůnu Viléma a jeho manželku Stéphanii de Lannoy. Mezi veřejností se všichni jmenovaní těší značné oblibě.
Podle rozpočtových dokumentů zveřejněných lucemburskou vládou obdržela velkovévodská rodina v roce 2019 11,8 milionů eur na pokrytí všech svých administrativních nákladů.
Dalším z malých států, jenž dodnes zůstává konstituční monarchií, je Lichtenštějnsko. V čele zemičky stojí kníže Hans Adam II., přičemž po něm na trůn pravděpodobně nastoupí jeho syn Alois. Lichtenštějnští představitelé monarchie nestojí místního daňového poplatníka ani jeden frank, rodina má totiž rozsáhlé majetky a podniká v bankovnictví.
Kníže má v zemi značnou podporu, což potvrzuje i fakt, že pro jeho návrh na změnu ústavy v roce 2003 hlasovalo celkem 64 % tamních občanů. Návrh tak prošel, a kníže získal právo vetovat zákony či rozpustit parlament.
Přestože je hlava Vatikánu volená, považuje se mikrostát vklíněný do centra Říma stále za monarchii. Papež totiž do dnešního dne drží titul Rex Status Ecclesiæ, v překladu Král církevního státu. Mimo to, že se jedná o monarchii nejmenší, má Vatikán ještě jedno specifikum. Namísto obvyklého konstitučního zřízení zůstala papežům absolutní moc.
Poměrně zvláštní státní zřízení má Andorrské knížectví. Byť se oficiálně jedná o konstituční monarchii, hlavní představitelé státu jsou dva, přičemž sdílejí titul spoluprince. O roli „vládce“ se tradičně dělí francouzský prezident a biskup urgelské diecéze ve Španělsku. V současnosti tyto funkce vykonávají Emmanuel Macron a Joan Enric Vives i Sicília.
Monarchie popírá rovnost lidí mezi sebou.Vytváří nevolené vyvolené.Vzájemná podpora církve a šlechty.....dvě zbytečné organizace vyžírků,co nepracují ,jen berou od pracujícího lidu. 
9°C
Tak oni taky plní státní pokladnu, každým článkem, každou fotografií, každou akcí. To jsou miliardy, ale o tom nikdo nemluví. Charles ze svého panství vždy odváděl poctivě daně, to mnozí politikové nedělají dodnes.