Přízračná galaxie s dokonalou symetrií. Nový teleskop nahlédl do „továrny na hvězdy“
Zatímco většina lidí si chce v letních dnech udělat volno, astronomové mají pořádně napilno: 12. července začala NASA publikovat první snímky a data z nového Vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) a odborníci se teď předhánějí v objevech.
NASA a její partneři zveřejňují snímky a další měření (nejen z nového teleskopu) zahrnující ohromné spousty dat. Na každý maličký výsek hvězdné oblohy, kterou každý dalekohled vyfotí, se vejdou neuvěřitelná množství galaxií. Každý se jimi může prohrabovat a hledat jehly v kupce sena, zkrátka něco zajímavého. Tak jako Judy Schmidtová, zkušená amatérka.
„Dělám to už deset let, data z Webbu jsou něco nového, vzrušujícího. Samozřejmě, že z nich něco vytáhnu,“ uvedla pro server Space.com Schmidtová. Na infračervené snímky nasazuje různé filtry, abychom mohli svým zrakem vnímat komplexnost galaxií – či si jen užívat tu dechberoucí krásu.
Nyní se zaměřila například na galaxii NGC 628 or Messier 74. Astronomové jí říkají „Přízračná galaxie“ (Phantom Galaxy), ale také „perfektní spirála“, protože je prostě se dvěma rameny dokonale symetrická. Nic ji nezastiňuje a je k nám příhodně natočená, abychom si její symetrii dokonale vychutnali.
Vidíme ji v souhvězdí Ryb a je od nás vzdálená 32 milionů světelných let, což je sice stěží pochopitelná vzdálenost, ale pro astronomy ještě docela blízko na to, aby šlo pozorovat jisté detaily.
Pro srovnání, na snímcích z Webbu jsou také dvě galaxie, jež by mohly být vůbec nejvzdálenějšími, jaké jsme dosud pozorovali – 32 miliard světelných let. Zatím odborníci ověřují, zda jsou výpočty správné, uvedl portál Space.com.
„Můžu potvrdit, že se v této galaxii může dít něco temného a děsivého,“ tweetovala Schmidtová. Přízračné galaxie si odborníci všímali už dříve, včetně snímků z Hubbleova vesmírného dalekohledu nebo mladšího WISE. Webb je ale zase o něco pokročilejší přístroj a hlavně sleduje vesmír trochu jinak. Hubble zachycuje viditelné světlo plus ultrafialové (UV), zatímco Webb je na opačné straně spektra – infračervené (IR). A tento druh záření oproti viditelnému světlu pronikne i plynem a prachem, ty ho neodstíní.
Pozorování v různých částech spektra ukázala Schmidtová na galaxii IC 5332. Vlevo je viditelné světlo, vpravo nový infračervený snímek z Webbu (nejde o barvu, nýbrž o tvary, jež je takto možné pozorovat). Nahoře pak kombinace obou.
Přízračná galaxie je patrně bohatá na mezihvězdná molekulární mračna. Z našeho pohledu jde o ohromně řídký plyn, v podstatě vakuum, z hlediska astrofyziky ale dost hustá koncentrace molekul na to, aby se začaly přitahovat a zahušťovat do takové míry, že se tou ohromnou gravitací zažehne jaderná fúze - a zrodí se hvězda.
„Zřetelně uvidíme hvězdokupy v srdcích hustých molekulárních mračen, o nichž jsme předtím měli jen nepřímé důkazy. Webb nám dává možnost nahlédnout dovnitř těchto ‚hvězdných továren‘ a sledovat čerstvě shromážděné hvězdokupy, měřit jejich vlastnosti, než se vyvinou,“ vysvětlil pro web NASA David Thilker z Univerzity Johnse Hopkinse.
„S Webbem budeme stopovat vývojovou sekvenci hvězd galaxií a hvězdokup,“ dodává Kathryn Kreckelová z Heidelberské univerzity. Nepředstavujme si však, že najednou můžeme sledovat výrobu hvězd v reálném čase. Proces trvá řádově miliony let.
peleton thaikonautů korzujících vesmírem bez kontaktu se základnou