Nový vesmírný teleskop udivuje: Úchvatné snímky Jupitera pořídil „jen tak mimochodem“

První oficiální snímky z Webbu slavnostně odhalil v Bílém domě prezident Joe Biden. Ten nejúchvatnější zachycuje kupu galaxií SMACS 0723 asi 4,6 miliardy světelných let od Země – a v pozadí ještě tisíce dalších, mnohem vzdálenějších. Snímek je dosud naším nejhlubším a nejostřejším infračerveným záběrem vesmíru.

Naopak dva obrázky Jupitera nejsou žádným skutečným výstupem, vědeckou prací, nýbrž jen pracovní dokumentací, že se na teleskopu daří správně zapínat a kalibrovat jednotlivé přístroje. Konkrétně jde o obrázky planety Jupiter a jeho měsíců Europy, Thebe a Metis, patrný je i Jupiterův prstenec. Obrázky pořídila infračervená kamera Webbova teleskopu, a chcete-li podrobnosti, tak pomocí filtrů F212N a F323N; expozice byla 75 sekund. Zveřejněny byly bez velké slávy v rámci pracovního dokumentu, ale fanouškům stejně neunikly.

Premium

Teleskop zachytil vznikající vesmír: Astronomka prozradila, co se skrývá na snímku

Účelem tohoto testu bylo ověřit, že teleskop správně zaměřuje pohyblivé cíle. „Všechny testy byly úspěšné,“ konstatuje report NASA a jejích partnerů, evropské ESA (členem je i Česko) a kanadské CSA. „Kvalita obrazu byla srovnatelná s nepohybujícími se cíli.“

Jiné měření ukázalo, že optika dalekohledu – soubor zrcadel a dalších součástí – je ještě lepší, než se plánovalo a očekávalo.

Velký třesk i asteroidy

Stěžejním úkolem Webbu je dohlédnout co nejdál, a tedy i nejdál v čase – zachytit světlo hvězd vznikajících pouhých 180 milionů po velkém třesku, které jsou dnes vlastně na druhém konci roztahujícího se vesmíru a jejich světlo k nám putovalo přes 13 miliard let.

Výsledek kalibračního testu ale ukazuje, že bude Webb použitelný i ke studiu planetek (nesprávně asteroidů) v našem nejbližším okolí. Ty mohou být hrozbou v případě kolize se Zemí, ale také příležitostí pro kosmickou těžbu.

Vědci všech kontinentů se teď těší, co dalšího ještě vesmírný teleskop za čtvrt bilionu korun dokáže. Věří, že to budou podobné průlomy, jaké přišly z dnes už dosluhujícího Hubbleova teleskopu.