Finsko patrně požádá o vstup do NATO, míní ministryně. Po ruské invazi má krok větší podporu
Finská ministryně pro evropské záležitosti Tytti Tuppurainenová se domnívá, že je „velmi pravděpodobné“, že její země požádá o vstup do Severoatlantické aliance. Konečné rozhodnutí ale ještě nepadlo, řekla v rozhovoru, který odvysílala britská stanice Sky. Po ruské agresi proti Ukrajině se podpora vstupu do NATO mezi Finy výrazně zvýšila, uvedla agentura AFP.
„Zdá se, že Finové se už rozhodli a naprostá většina z nich je pro vstup do NATO,“ prohlásila ministryně.
Podle průzkumů veřejného mínění takový krok podporuje 60 až 70 procent Finů, před ruskou invazí na Ukrajinu byla pro vstup do NATO jen zhruba čtvrtina respondentů. Zhruba polovina z 200 poslanců finského parlamentu již oznámila, že vstup do vojenské aliance podpoří. Proti se vyslovilo 12 zákonodárců.
V souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině o vstupu do aliance uvažuje i Švédsko.
Moskva ve čtvrtek upozornila, že v případě vstupu dalších skandinávských zemích do NATO bude muset posílit svou obranu v oblasti Baltského moře. Ruské ministerstvo zahraničí dodalo, že Finsko a Švédsko se stanou „první linií NATO“, pokud se k vojenské alianci přidají.
Ruské útoky na Ukrajině za poslední den zabily nejméně 11 lidí a 44 jich zranily.
Ruský dron v noci zasáhl devítipatrovou obytnou budovu v Dnipru a zničil byty ve čtvrtém až šestém patře, píše BBC s odvoláním na ukrajinské záchranné služby. Záchranáři v pátém patře našli tělo ženy, mezi zraněnými jsou dvě děti. Evakuováno bylo celkem 28 lidí včetně pěti dětí.
Bezpečnostní architekt společnosti Check Point Jiří Kohout, který dříve několik let pracoval pro bankovní sektor v oblasti bezpečnosti, v této souvislosti uvedl, že válka na Ukrajině nezačala až ruskou invazí v únoru 2022, ale už dlouho předtím sérií cílených kybernetických útoků. „Tyto útoky mířily zejména na komunikační systémy, aby omezily možnost šíření informací o dění v zemi, a zároveň na energetickou infrastrukturu, jejíž ochromení mělo oslabit schopnost Ukrajiny bránit se a fungovat v krizovém režimu,“ sdělil ČTK.
Finská premiérka Sanna Marinová tento týden prohlásila, že její země se rozhodne během několika týdnů po debatě v parlamentu. Finsko a Švédsko jsou členy Evropské unie, v obranné oblasti si ale dosud uchovávají neutralitu.
Vše jde jak po másle, není snad nic co by Státům zatím nevyšlo. Vzrostou kšefty za zbrojení, plyn nám budou draho prodávat, Rusko I Evropa ekonomicky oslabí, možná nám budou muset půjčit. Finům tenkrát pomohla zima, dnes už by ten odpor asi nebyl tak silný. Se divim, že už tam nejsou, když ví s kým sousedí a k čemu už jednou došlo.