Napětí na východě Ukrajiny: Zasněžené zákopy, minová pole, střelba z granátometů a čekání na válku

Ukrajinští vojáci v místě zvaném Zolote 4 už roky brání zemi před ruským zásahem. Nacházejí se jen několik stovek metrů od proruských separatistů - ti jsou na druhé straně kontrolního stanoviště, které nikdo nemůže bezpečně překročit. Vojáci předpokládají, že právě tam číhají odstřelovači, i když je nikdy neviděli.

Po třech dnech klidu zbraní „najednou začali pálit z granátometů a střelných zbraní“. 

„Jeden minometný granát dopadl na pole za námi. Další dva zasáhly místo mezi naší a vedlejší pozicí. Za patnáct minut byl všude zase klid. Proč? Za co? Nikdo neví. A tak to tady chodí,“ popisuje Oleh Surhov. Tento ukrajinský voják podle AP uprchl z Krymu v roce 2014, krátce poté, co poloostrov obsadilo Rusko. Nedlouho potom, co evakuoval svou ženu, děti a vnoučata na západ Ukrajiny, se zapojil do bojů.

Zolote 1 až 5 získaly své jméno před desítkami let, ještě za sovětské éry, kdy byly označeny za jednotky místního uhelného provozu, píše AP. První až čtvrté Zolote nyní leží na území ovládaném ukrajinskou vládou, Zolote 5 se nachází necelý kilometr od nich, na druhé straně kontrolního stanoviště.

Ruská invaze: Biden troubí na poplach, s prezidentem Ukrajiny se však neshodl

Atmosféra čekání na rozhodnutí někoho jiného infikovala také nedalekou vesnici Katerynivka, poznamenanou jizvami z osmi let ostřelování. „Žertujeme o tom, že naděje umírá poslední. Všichni čekáme na mír. Nemohou nás navštívit naše děti ani vnoučata,“ popisuje místní žena jménem Ljubov, která nechtěla uvést své příjmení. „Mluvíme spolu po telefonu a to stačí. Počkejme, až přijde mír!“ dodala.

Pokud však dorazí válka, je pravděpodobné, že udeří nejprve na východní Ukrajině, jejíž část od roku 2014 ovládají proruští separatisté, upozorňuje AP. Ačkoliv Moskva popírá, že by plánovala napadnout svého souseda, Spojené státy a jeho spojenci v NATO se podle ní připravují na možnou válku.

Pokud se někdy zdá, že pro mocné země, které rozhodují o jejím osudu, je Ukrajina spíše na okraji zájmu, pak její východní část je od mocenských center ještě vzdálenější, poznamenává agentura.

Obec Vesele leží v separatistické části Doněcké oblasti. Od bojů v roce 2014 se toho v ní změnilo jen málo. Nápisy stále varují před minovými poli. Budovy z betonových bloků se léta po ostřelování rozpadají a auta narychlo opuštěná kvůli palbě nikdo nepřijel odtáhnout, popisuje AP.

„Prakticky tu nikdo není, protože všechno je rozbité. Je tu světlo, plyn, voda, ale není tu žádný život,“ přibližuje zdejší obyvatel Vladimir, který si také nepřál uvést své příjmení. Vladimir odhaduje, že ukrajinské jednotky jsou asi kilometr daleko.

Zároveň si přeje, aby z Donbasu odešly a lidé mohli sami rozhodovat o svém osudu. „Myslím, že nikdo tady nechce být součástí Ukrajiny,“ tvrdí. Stejně jako většina dalších lidí na východě země je však přesvědčen, že tato rozhodnutí záleží na někom jiném, uzavřela AP.