Rekordní inflace svírá i Německo. Ceny u sousedů vyskočily nejvíc od roku 1993
Růst spotřebitelských cen v Německu loni zrychlil na 3,1 procenta, a dostal se tak na nejvyšší hodnotu od roku 1993. Na základě předběžných údajů podle německé metodiky výpočtu to dnes oznámil spolkový statistický úřad. V předloňském roce dosáhla míra inflace 0,5 procenta. Inflace v Německu je tak nyní výrazně nad cílem Evropské centrální banky (ECB), která ho stanovila na dvě procenta.
Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že inflace v prosinci zpomalí na 5,1 procenta z listopadové hodnoty 5,2 procenta. To se ale nepotvrdilo a podle předběžných údajů se meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v prosinci zvýšilo na 5,3 procenta. Konečnou zprávu o vývoji prosincové a loňské inflace statistický úřad vydá 19. ledna.
Podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie loni činila míra inflace v Německu 3,2 procenta, v prosinci pak meziroční růst spotřebitelských cen zpomalil na 5,7 procenta z listopadových šesti procent.
Ekonomové kvůli pokračující pandemii nemoci covid-19, růstu cen energií a problémům v dodavatelských řetězcích očekávají, že s vysokým meziročním růstem spotřebitelských cen se Německo bude potýkat i letos.To bude mít dopady i na vývoj v regionu, protože Německo je největší ekonomikou, kde se platí jednotnou evropskou měnou euro. Je také významným obchodním partnerem České republiky.
Německý ekonomický institut Ifo předpovídá, že celoroční míra inflace v Německu letos vystoupí na 3,3 procenta. Německá centrální banka pak v hospodářském výhledu na letošní rok počítá s inflací 3,6 procenta.
Vysokému tempu růstu spotřebitelských cen čelí Německo od loňského léta. Statistický úřad to zdůvodňuje nejen nynějšími dodavatelskými problémy a rekordními cenami energií, ale také dopadem nízkých cen v roce 2020 a tehdejším dočasným snížením daně z přidané hodnoty (DPH), ke kterému se vláda rozhodla, aby zmírnila dopady pandemie na občany.
Docela směšná inflace. Při jejich platech a důchodech to ani nepoznají