Volební drama: Vítězem v Německu Scholz, ale... Merkelová povládne až do Vánoc?
Německé volby vyhráli sociální demokraté. Olaf Scholz tak předčil lídra CDU/CSU Armina Lascheta, který vzkazuje: Scholz není žádný král. Nyní se rozbíhá složité povolební vyjednávání. A politologové očekávají, že nebude krátké. Scholz by rád Merkelovou vystřídal v kancléřském křesle ještě před letošními Vánoci. Panují však i pochybnosti, zda se v Německu nová vláda stihne do té doby domluvit.
Nedělní parlamentní volby v Německu vyhráli sociální demokraté (SPD) vedení kancléřským kandidátem Olafem Scholzem, kteří získali 25,7 procenta hlasů.
Konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta skončila druhá s 24,1 procenta hlasů, což je nejhorší výsledek v poválečných dějinách Německa. O kancléřský úřad po odcházející Angele Merkelové se přihlásili jak Scholz, tak Laschet. Na svou stranu ovšem musí získat Zelené a liberální svobodné demokraty (FDP). Volební účast činila 76,6 procenta, v roce 2017 byla 76,2 procenta.
Osm stran v Bundestagu
V příštím Spolkovém sněmu, který bude mít 735 křesel, nebude sedm politických stran jako dosud, ale osm. Vedle SPD, Zelených (14,8 procenta), FDP (11,5 procenta) a koaliční CDU/CSU to budou ještě protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD, 10,3 procenta) a postkomunistická Levice (4,9 procenta), která sice nepřekonala nezbytnou pětiprocentní hranici, ale díky přímým mandátům poslance získala. Po takřka sedmdesáti letech má jeden mandát dánská menšina zastupovaná Jihošlesvickým svazem voličů (SSW).
Domluví se před Vánocemi? Scholz by rád
Voliči podle Scholze jasně rozhodli, že CDU/CSU chtějí v opozici a že vládnout by měla SPD s FDP a Zelenými, neboť tato trojice oproti volbám v roce 2017 dosáhla lepších výsledků. S FDP a Zelenými se chce sociální demokrat rychle dohodnout na vládě, jež se má věnovat sociálním a ekologickým otázkám, které Německo kvůli energetické a průmyslové transformaci čekají.
„Moje představa je, že budeme velmi rychlí a že výsledku dosáhneme před Vánocemi, pokud možno,“ řekl Scholz. Jenže je otázkou, zda se mu toto přání skutečně splní. A zda na konci roku nebude stále ještě kancléřkou dosluhující Angela Merkelová, která vedla Německo 16 let.
SPD první ve 12 ze 16 zemí
Scholzova SPD vyhrála v nedělních parlamentních volbách ve dvanácti z celkem šestnácti německých spolkových zemí.
Naopak Křesťanskodemokratická unie (CDU) zvítězila jen v jediné. Křesťansko-sociální unie (CSU), která je bavorskou sestrou CDU, zvítězila v Bavorsku s 31,7 procentem hlasů, což je její nejhorší výsledek od roku 1949.
V Sasku a Durynsku se nejsilnější politickou stranou stala AfD, která bývá označována za populistickou až krajně pravicovou. V obou těchto spolkových zemích získala zhruba čtvrtinu hlasů. V Braniborsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku, dalších dvou zemích bývalé Německé demokratické republiky (NDR), skončila AfD na druhém místě.
Zelení a FDP rozhodujícím faktorem
Evropský tisk dnes o volbách, které po 16 letech ukončily éru kancléřky Merkelové, napsal, že Německo nyní čekají náročná a dlouhá koaliční vyjednávání, ve kterých budou mít navrch menší strany které obsadily třetí a čtvrté místo: Zelení a FDP. To bylo dnes téma i v německém tisku, podle kterého Německo nynější situaci ještě nezažilo.
„Skutečně to vypadá tak, že než začne ostré jednání, tak budeme mít liberálně-zelený blok, který přijde s nějakými požadavky. A z velké části to budou právě oni, kdo rozhodne, kdo bude stát v čele budoucí německé vlády,“ řekl ČTK politolog Ladislav Mrklas z CEVRO Institutu.
„Osobně si myslím, že kancléřem bude nominant SPD Olaf Scholz, protože sociální demokraté (jako jedni z mála v dnešní EU) dokázali vyhrát volby a posílili,“ uvedl dnes politolog z Masarykovy univerzity v Brně Petr Kaniok.
Gratulovali Kulhánek i Babiš
Ať již bude kancléřem kdokoli, podle českých politiků to výraznější změny ve vztahu k Česku nepřinese. Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) věří po vítězství německé sociální demokracie v další posilování strategického partnerství v obchodu, vědě, dopravě, bezpečnosti a v Evropské unii. Také premiér Andrej Babiš (ANO) se těší na pokračování spolupráce.
S gratulací německé sociální demokracii pak přispěchal i šéf ČSSD Jan Hamáček.
Dopady na vztahy s Českem?
„Pokud jde o Česko – ale obecně o celý středoevropský region – jeho pozice bude každopádně složitější a nová německá vláda nebude trpět žádným sentimentem, který někdy u Angely Merkelové probleskával,“ uvedl politolog Kaniok s odkazem na vazby nynější kancléřky k Česku, která zde nějakou dobu pobývala. Německá politika se podle odborníka nyní bude spíše orientovat na západní státy typu Francie.
Mrklas však připomíná, že zatímco má kancléřka k Česku blízko, její partnerství s ČR provázely i některé spory - například kvůli migrační krizi či odklonu Německa od jaderné energie, kterou naopak ČR prosazuje. „Myslím, že pokračování česko-německých vztahů neprojde žádným zásadnějším zlomem, protože to jsou věci, které z té politiky nezmizí. Teď je otázka, jak se jich dál zhostí nový kancléř a nový ministr zahraničních věcí,“ dodal Mrklas.
Dění kolem německých voleb jsme na Blesk.cz sledovali online:
„Úkol je zformovat federální vládu, která zkombinuje sociální spravedlnost, hospodářský zdravý rozum a ochranu klimatu a posílí roli Německa v Evropě i ve světě. To Olaf Scholz dokáže,“ tweetuje jeho stranický kolega a ministr zahraničí Heiko Maas.
Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která je označována za populistickou až krajně pravicovou, se stala ve spolkové zemi Durynsko nejsilnější politickou stranou. Podle předběžných konečných výsledků získala 24 procent hlasů. Na druhém místě skončila SPD s 23,4 procenta hlasů a třetí je CDU s 16,9 procenta hlasů.
Durynskou organizaci AfD tamní tajná služba považuje za extremistickou, i tak ale v letošních parlamentních volbách v této spolkové zemi zaznamenala strana výrazný úspěch. Aktuální výsledek překonal i zisk ze zemských voleb v roce 2019, kdy AfD získala 23,4 procenta hlasů.
V Durynsku mohlo v neděli hlasovat 1,7 milionu lidí, nakonec zde volilo 1,3 milionu lidí, tedy 74,9 %. AfD získala přes 303 000 hlasů.
Průběžně aktualizované odhady televizí ARD a ZDF jsou si stále bližší.
Strana ARD ZDF
SPD 25,8 % 26 %
CDU/CSU 24,1 % 24,2 %
Zelení 14,6 % 14,3 %
FDP 11,5 % 11,5 %
AfD 10,5 % 10,6 %
Linke 4,9 % 5 %
Dalším z ministrů CDU, kteří se do Bundestagu nedostanou přímo, je Julia Klöcknerová z resortu zemědělství. V Kreuznachu (Porýní-Falc) ji o čtyři procentní body poráží socialista Joe Weingarten.
Sečteny jsou už tři čtvrtiny volebních obvodů.
„Napjatě očekáváme výsledky,“ tweetuje německá ambasáda v Praze. „To je pro nás však jen první poločas – pokračovat se bude 8. a 9. října v Česku."
Stejně je na tom i Helge Braun, dosavadní ministr bez portfeje a šéf úřadu kancléřky, kandidující za hesenský Gießen. Od roku 2009 přitom vždy získal přímý mandát.
Ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerová z CDU nezíská přímý poslanecký mandát, voliči v Saarbrückenu dali přednost rivalce Josefine Ortlebové (SPD). „AKK“ byla přitom ještě loni lídryní CDU, než ji nahradil Armin Laschet. Do Bundestagu se pravděpodobně dostane díky tzv. druhým hlasům, je jedničkou stranické kandidátky v Sársku.
Vedení Zelených zatím hodlá naslouchat představitelům SPD i CDU/CSU, jejich mládežnické křídlo má však jasno, že do vlády chtějí se sociálními demokraty: „Má generace potřebuje silnou vládu usilující o ochranu klimatu a sociální spravedlnost,“ uvedla ve stanovisku předsedkyně mladých zelených Anna Petersová.
„Scholz a Laschet bojují o kancléřství. Ale kdo povede novou vládu, rozhodnou dva menší koaliční partneři,“ píše v editoriálu šéfredaktor Spiegelu Steffen Klusmann.
Kdyby vypadla před 10 lety, bylo by to pozdě, ale ona se držela zuby nehty u koryta dál. Adolf se snažil o čisté Německo a ona ho totálně zasvinila a celou Evropu s ním.