Volební drama: Vítězem v Německu Scholz, ale... Merkelová povládne až do Vánoc?

Podle odhadů, které již zohledňují korespondenční hlasy, vítězí SPD s 25,8 procenta hlasů; CDU/CSU dostala 24,2 procenta.

„Chtěli jsme víc,“ neskrývá jisté zklamání volební lídryně Zelených Annalena Baerbocková. Před pár měsíci ji některé předvolební průzkumy viděly jako vítězku.

„Kancléřská kriminálka,“ zní aktuální titulek serveru Bild.de, kterým informuje o těsném náskoku SPD (24,9 % vs. 24,7 %).

První projekce složení Bundestagu podle ARD.

„Nemůžeme být spokojeni s výsledkem,“ pronesl spitzenkandidát CDU Armin Laschet, byť nadále doufá, že se kancléřem stane.

Mezi sociálními demokraty panuje veselí, průzkumy jim přisuzují o něco lepší výsledek a doufají i v převahu v korespondenčních hlasech.

Volební účast v německých parlamentních volbách se podle prognóz stanic ARD a ZDF pohybuje mezi 76 a 78 procenty. V roce 2017 činila 76,2 procenta.

„Scholz možná vyhrál volby, ale nemusí sestavit vládu,“ připomíná na twitteru profesor politologie Univerzity v Coventry Matt Qvortrup. „V roce 1976 získala CDU Helmuta Kohla největší část hlasů, ale společné síly středolevé SPD a liberální FDP vytvořily koaliční vládu.“ A o sedm let dříve CDU nesestavila vládu, byť získala skoro 50 % hlasů, kancléřem se stal Willy Brandt z SPD, dodal politolog.

Prognózy televize ZDF a ARD sestavují na základě dotazování voličů při odchodu z volebních místností, nejsou do nich ještě zahrnuty korespondenční hlasy. Ty by podle analytiků mohly činit až polovinu všech odevzdaných hlasů. A v těch podle zkušeností nejen z Německa častěji převažují hlasy pro levici.

V jednom se průzkumy ARD i ZDF shodují: Nedávají šanci levicové, rudo-rudo-zelené koalici SPD, Zelených a postkomunistické Die Linke.

„Po 16 letech již nebude kancléřkou Angela Merkelová,“ tweetuje český mnistr zahraničí Jakub Kulhánek. „I příští vláda bude dbát na dobré vztahy se svými sousedy,“ ujistil ho prý německý prezident.

V jamajskou koalici doufá i generální tajemník CDU Paul Ziemiak, byť přiznává „hořké ztráty“. Ještě to podle něj bude napínavý večer, než se sečtou hlasy.

Ve druhých federálních volbách za sebou získali liberálové (FDP) dvouciferný výsledek. „To se nikdy nestalo, jsme skutečně šťastní,“ řekl televizi ZDF stranický šéf Volker Wissing. Jak s tím strana naloží, ale rozvádět nechtěl: „Dnešek není vhodná doba na hovory o koalicích.“

Jeho stranický zástupce Wolfgang Kubicki tyto zábrany neměl: „Chceme se podílet na vládě, jsme připraveni jednat,“ řekl ARD. „Preference pro Jamajku je jasná, ale strana je otevřená i jiným konstelacím.“

Jamajkou se myslí černo-zeleno-žlutá koalice, tedy CDU/CSU, Zelení a FDP. V úvahu připadá i semafor, čili SPD, Zelení, FDP.

„SPD je zpátky!“ jásal generální tajemník sociálních demokratů Lars Klingbeil. „Vždycky jsme věděli, že to bude těsný závod,“ přiznal, ale věří, že teď získali dost hlasů pro vítězství.

Co do počtu mandátů jsou prognózy trochu složitější. Kvůli hybridnímu volebnímu modelu není pevně daný počet poslaneckých křesel. ZDF takto přisuzuje vítězství sociálním demokratům s 215 křesly z 756 a 198 mandátů pro CDU/CSU, zatímco ARD předpovídá 200 poslanců pro CDU/CSU a 197 pro SPD.

Připomeňme, že předchozí parlamentní volby v roce 2017 vyhrála CDU/CSU s 32,9 procenta hlasů, druhá skončila SPD s 20,5 procenta hlasů. AfD tehdy získala 12,6 procenta, FDP 10,7 procenta, Levice 9,2 procenta a Zelení 8,9 procenta.

Podle projekcí ZDF dostali Zelení 14,5 procenta, liberální svobodní demokraté (FDP) 12 procent, protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) 10 procent a postkomunistická Levice pět procenty. ARD přisuzuje Zeleným 15 procent, AfD 11 procent, FDP 11 procent a Levici pět procent.

Podle prognózy televize ARD získali sociální demokraté (SPD) a konzervativní unie CDU/CSU shodně 25 procent hlasů.

Volby v Německu podle prvních prognóz veřejnoprávní televize ZDF vyhráli sociální demokraté Olafa Scholze s 26 procenty, druzí jsou konzervativci CDU/CSU Armina Lascheta s 24 procenty.

Do německého Spolkového sněmu se podle těchto prognóz veřejnoprávních stanic dostali také Zelení, liberální FDP, protimigrační AfD a postkomunistická Levice.

Volební místnosti v Německu se uzavřely. Začíná sčítání hlasů, které rozhodne o tom, zda volby vyhraje koalice CDU/CSU, nebo SPD.

Starší manželský pár, který vzal do volební místnosti v Berlíně i své vnouče, chodí volit pravidelně a desítky let již podporuje stejnou stranu. „Dáme jí hlas i tentokrát, i když nejsme příliš spokojení s jejím kandidátem na kancléře,“ řekl ČTK muž. Na mysli přitom měl Armina Lascheta, předsedu CDU. Na otázku, zda by raději viděli v čele země dál Angelu Merkelovou, která funkci kancléřky zastává už od roku 2005, oba manželé přikyvují. „Myslím, že vládla dobře,“ dodává muž.

Svého práva volit rád využil bez přesvědčování i sedmdesátník Günther. „Je to pro mě letos trochu revoluce. Je to asi poprvé, co jsem nedal všechny své hlasy sociální demokracii,“ říká. Poměrně složitý německý volební systém dává voličům dva hlasy. Prvním vybírají konkrétního kandidáta pro takzvaný přímý mandát, druhým podporují stranu a její kandidátní listinu. Důvodem, proč se letos u volební urny choval Günther jinak, je podle něj obava, aby SPD po volbách nevytvořila koalici s postkomunistickou stranou Levice.

Koalice sociálních demokratů, Zelených a Levice je jednou z možností povolebního uspořádání, i když podle řady odborníků tou nejméně pravděpodobnou. Nejčastěji se hovoří o koalici SPD, Zelených a liberálů z FDP a stejné konstelaci, v níž by ale vůdčí stranou byla místo SPD konzervativní unie CDU/CSU. Podle barev, které jsou jednotlivým stranám přiřazené, se první variantě přezdívá semaforová koalice, druhé jamajská s odkazem na barvy na vlajce tohoto karibského státu.

Kancléřský kandidát sociální demokracie (SPD) Olaf Scholz a jeho konkurentka za Zelené Annalena Baerbocková nesoupeří jen o vedení budoucí německé vlády, ale uchází se proti sobě také o přímý poslanecký mandát ve stejném obvodě v Postupimi.

Ač průzkumy slibují získání mandátu Scholzovi, Baerbocková se i tak do Spolkového sněmu jako poslankyně dostane, protože je stejně jako Scholz jedničkou na zemské kandidátce své strany. Voliči v Německu mají dva hlasy, první dávají kandidátovi pro přímý mandát ve svém volebním obvodě, druhým volí konkrétní stranu.

Obvod, ve kterém proti sobě oba kancléřští kandidáti stojí, zahrnuje vedle braniborské metropole Postupimi také několik okolních obcí a měst včetně Teltowa s 27 000 obyvateli. O přímý poslanecký mandát se zde uchází 17 kandidátů, získá ho však jen jeden.

Při nedávné návštěvě Spojených států na dotaz, co bude dělat, až v úřadu skončí, Merkelová uvedla, že si dá nejprve pauzu a bude přemýšlet o tom, co ji vlastně zajímá. V uplynulých 16 letech na to totiž podle svých slov měla jen velmi málo času. „Pak si asi zkusím něco přečíst, pak se mi zavřou oči, protože budu unavená, pak budu trochu spát a pak se uvidí,“ řekla o svých plánech končící kancléřka.

V červenci 2019 řešili třesy Merkelové v Epicentru na Blesk.cz i politolog Alexander Tomský a neurolog Martin Jan Stránský. Připomeňte si, jak tehdy komentovali zdravotní potíže kancléřky, plynoucí patrně z přílišného politického stresu:

Průběžná účast v dnešních německých volbách do Spolkového sněmu ve 14:00 činila 36,5 procenta, v roce 2017 do tohoto termínu hlasovalo 41,1 procenta oprávněných voličů. Oznámil to předseda ústřední volební komise Georg Thiel, který upozornil, že tato bilance nezohledňuje korespondenční hlasy. Podíl hlasů odeslaných poštou přitom podle některých analytiků může být letos s těmi prezenčními vyrovnaný.

Thiel předpokládá, že poštovní účast bude rekordní. Odhaduje se, že poštou může být odevzdán každý druhý hlas. V roce 2017 hlasovalo poštou 28,6 procenta zúčastněných voličů.

Laschet si neuhlídal volební lístek

Lídr CDU/CSU Armin Laschet se ve volební místnosti dopustil faux pas. Tak německá média označují situaci, kdy si Laschet u volební urny nedával pozor na hlasovací lístek, ze kterého bylo patrné, že podle očekávání oběma svými hlasy podpořil svou Křesťanskodemokratickou unii (CDU). Předpisy volební komise přitom vyžadují, aby voliči při cestě od plenty k volební urně striktně dodržovali volební tajemství.

Ke kauze se mezitím vyjádřil úřad předsedy ústřední volební komise Georga Thiela, podle kterého je Laschetovo hlasování i přes pochybení platné. Ústřední volební komise po voličích požaduje, aby hlasovací lístky udržovali přehnuté tak, aby nebylo zřejmé, pro koho hlasovali. Před hlasovánmí a také po něm sice Němci mohou otevřeně hovořit o tom, koho si vybrali, ale při samotné volbě je to zapovězeno.

„K aktuální události: Jistý politik známý po celém Německu podle očekávání volil svou vlastní stranu,“ uvedl na twitteru Thielův úřad, podle kterého Laschetovu neopatrnost nelze považovat za ovlivnění voleb. Laschetův hlas vyřazen nebude. „Dostane-li se takový hlasovací lístek až do volební urny, nemůže už být vyjmut a je platný,“ dodala ústřední komise.

Také lídra SPD Olafa Scholze dnes doprovodila jeho manželka - Brittu Ernstovou si bral současný vicekancléř a spolkový ministr financí ve vládě Merkelové v roce 1998.

Při hlasování v dnešních parlamentních volbách v Německu je nutné mít kvůli opatřením proti šíření koronaviru nasazený ve volební místnosti respirátor či roušku. Některá města v nejlidnatější německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko se ale rozhodla vyjít vstříc i těm, kteří si odmítají zakrývat nos a ústa.

Volební lístky mohou házet do mobilních uren, které komisaři vynesou před volební místnosti, informovala stanice WDR. Urny pro lidi, kteří „z principu“ nechtějí nosit roušku či respirátor, připravili podle mluvčího města například v Kolíně nad Rýnem.

V Cáchách či Essenu mají pro voliče k dispozici roušky zdarma. V Duisburgu či Münsteru umožní volit i lidem bez roušky či respirátoru, pokud nebude ve volebních místnostech zrovna velké množství lidí. Ministerstvo vnitra Severního Porýní-Vestfálska uvedlo, že sice i ve volebních místnostech platí opatření proti šíření koronaviru, hlasování ve volbách je ale nutné umožnit všem oprávněným voličům.

Na mnoha místech v Berlíně se dnes museli voliči obrnit trpělivostí, protože se u volebních místností tvořily dlouhé fronty. V hlavním městě se konají kromě parlamentních také zemské volby a referendum o vyvlastnění bytů velkých pronajímatelů.

Předseda CDU a kandidát konzervativní unie Armin Laschet hlasoval v rodných Cáchách, doprovodila ho manželka Susanne. Předseda sesterské CSU a bavorský premiér Markus Söder k volbám v Norimberku přišel s manželkou Karin.

Záhada třesoucí se Merkelové

V souvislosti s kancléřkou Merkelovou se v minulosti řešily i její třesy na veřejnosti, kdy se při řadě příležitostí především v roce 2019 začala nekontrolovatelně třást. A to třeba během návštěvy ukrajinského prezidenta Zelenského či finského premiéra Rinneho v Berlíně.

„Nemám nic zvláštního k ohlášení. Jsem v pořádku,“ reagovala Merkelová na množící se dotazy k jejímu zdravotnímu stavu. Objevily se spekulace o Parkinsonově chorobě, třesy Merkelové na veřejnosti však později ustaly a kancléřka v plném režimu fungovala dál.

„Můžu tuto funkci vykonávat,“ hájila se na tiskové konferenci před dvěma lety. A o svém konci v roce 2021 dopředu říkala: "Pak doufám, že bude následovat další život. A ten bych ráda vedla ve zdraví." Merkelová po trojím třasu, který kancléřku postihl, absolvovala nějaký čas přijímací ceremoniály vsedě. Záhada třesoucí se kancléřky však své jednoznačné objasnění doposud nemá. V dalších dvou letech totiž tyto zjevné potíže Merkelové navenek odezněly. 

Lídryně Zelených Annalena Baerbocková dorazila do volební místnosti v Postupimi s manželem Danielem Holefleischem.

Až 40 procent německých voličů do poslední chvíle nevědělo, zda vůbec v dnešních parlamentních volbách volit, nebo komu dát hlas. Němci mířící dnes do berlínských volebních místností v rozhovorech s ČTK většinou uváděli, že představu o tom, koho podpoří, měli již dříve, několik jich ale připustilo, že rozhodování letos nebylo jednoduché. I přes váhání se ale nenechali zlákat slunečným počasím, které dnes v Berlíně panuje, a místo na výlet mimo město se vydali k volebním urnám.

Jedním z váhajících byl Hamudi, který dnes dopoledne s manželkou Mirou hlasoval v základní škole Anne Frankové, vzdálené jen několik desítek metrů od zámku Bellevue, sídla německého prezidenta. „Věděla jsem, že hlas dám opět CDU,“ řekla Mira a dodala, že manžel si příliš jistý nebyl. „Ještě před hlasováním jsme si zašli na kávu, kde jsme se o tom bavili. A co jsem zaslechl od ostatních stolků, nebyli jsme jediní,“ řekl Hamudi.

Hamudi nakonec jako manželka podpořil konzervativní unii CDU/CSU, za kterou se o kancléřské křeslo po Merkelové uchází její spolustraník Armin Laschet. A právě o Laschetovi měl Hamudi pochybnosti. „Mám vůči němu určité výhrady a nemyslím si, že to jen ten nejlepší kandidát, kterého unie mohla vybrat,“ dodal. Laschet byl pro něj důvodem, proč váhal.

„Ona je stabilní, je to taková klidná síla, je to vyrovnaná žena, nemá žádné skandály, nemá žádné problémy. Umí hasit krize, je pragmatická, trpělivá. Celkově Němci, když se s nimi bavíme, říkají, že ona je důvěryhodná. A na tom je zajímavé to, že to říkají i ti, kteří jí nevolí,“ uvedla o Merkelové politoložka Bára Procházková pro iRozhlas.cz. Laschet i Scholz dle ní mají problém v tom, že ani jeden z nich není pro Němce tak důvěryhodný, jako byla Merkelová.

„Němci a nejen její voliči měli Angelu Merkelovou rádi a možná jim bude chybět. Těšila se důvěře přes 45 procent dlouhodobě. Když to srovnáme s tím, co záme u nás v ČR, tak o tom by se českým politikům mohlo jen zdát. A je pravda, že ona to měla a v posedním roce a půl ta její důvěra ještě stoupá. Máme tady pandemii a Němci plus mínus věří, že to zvládla dobře,“ dodala Procházková.