Za smrtí Litviněnka stálo Rusko, potvrdil soud ve Štrasburku. Vdově přiřkl milionové odškodné

Jako agent pracoval Litviněnko nejdříve pro SSSR a poté pro Rusko, později začal kritizovat vedení země i poměry v rozvědce. Nakonec v roce 2001 získal politický azyl v Británii, přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6.

Podle vyšetřování existují důkazy, že Litviněnka otrávili bývalí ruští agenti Dmitrij Kovtun a Andrej Lugovoj, které ale Rusko odmítlo vydat.

Otrava během schůzky v hotelu

Látku mu přimíchali do čaje během schůzky, která se na podzim 2006 konala v londýnském hotelu Millenium. Podle britského soudce vraždu „pravděpodobně schválil“ ruský prezident Putin.

Střelba na ruské univerzitě: Nejméně 6 mrtvých, studenti prchali okny, útočník zemřel?

Britské vyšetřování uvádělo, že Lugovoj a Kovtun provedli atentát v rámci operace, kterou řídila ruská Federální bezpečnostní služba (FSB), nástupnická organizace po sovětské KGB.

Rusko však jakoukoliv účast na Litviněnkově vraždě odmítalo. „Rusko bylo zodpovědné za atentát na Aleksandra Litviněnka ve Velké Británii,“ uvedl však v prohlášení Evropský soud pro lidská práva, který sídlí ve Štrasburku.

Osobní nevraživost s Putinem

Litviněnko provedl „opakované vysoce osobní útoky“ na Putina poté, co v roce 2000 požádal o azyl ve Velké Británii, včetně obvinění z pedofilie v červenci 2006, upozorňuje Sky News.

Sám Litviněnko na smrtelné posteli pak ukázal jak na Putina, tak na své bývalé kolegy Kovtuna a Lugovoje. Mezi Putinem a Litviněnkem byl „nepochybně osobní rozměr antagonismu“, uvedl již dříve britský vyšetřovatel sir Robert Owen.

„Soud konkrétně shledal, že šlo o jasný případ, kdy pan Lugovoj a pan Kovtun při otravě pana Litviněnka jednali jako agenti ruského státu,“ uvedl dnes evropský soud. Soud zároveň rozhodl, že Moskva musí vdově po Litviněnkovi vyplatit odškodné přes 100 000 eur (přes 2,5 milionu korun) za „nemajetkovou újmu“, poznamenala agentura TASS.

Rusko: Neopodstatněné závěry

Moskva považuje závěry soudu za neopodstatněné, informovala vzápětí ruská tisková agentura TASS s odvoláním na mluvčího ruského prezidenta.

„ESLP má jen stěží nějakou pravomoc nebo technologickou kapacitu disponovat informacemi o této záležitosti,“ řekl dnes novinářům mluvčí Kremlu Dmitrj Peskov. „Stále nejsou k dispozici výsledky vyšetřování, takže taková obvinění jsou přinejmenším nepodložená. Nejsme připraveni naslouchat takovým rozhodnutím,“ dodal.

Lugovoj, jenž byl v roce 2007 zvolen poslancem ruského parlamentu, označil verdikt za politicky motivovaný. „Myslím, že je to nesmírně idiotské a poškozuje to pověst Evropského soudu pro lidská práva,“ řekl Lugovoj agentuře Reuters.

Kauza Litviněnko znovu ožila po útoku nervově paralytickou látkou na bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dceru v anglickém městě Salisbury v březnu 2018.