Rodná vlast bin Ládina zakročila po 11. září proti terorismu. A spolupracovala s Američany

Teprve před pěti lety však království začalo ustupovat od náboženské ideologie, na níž bylo založeno a kterou zastávalo na své půdě i za svými hranicemi - doktríny vahhábismu, což je striktní interpretace islámu, jež se podílela na vzniku několika generací mudžáhidů.

Mnoho Američanů si Saúdskou Arábii bude navždy spojovat s 11. zářím, pádem mrakodrapů Světového obchodního centra a smrtí skoro 3000 lidí. Dodnes se rodiny obětí snaží vládu Saúdské Arábie pohnat k odpovědnosti v New Yorku a naléhaly na prezidenta Joea Bidena, aby odtajnil určité dokumenty související s útoky.

Vláda Saúdské Arábie naopak označila veškeré obvinění, která zemi viní z podílu na útocích, za „kategoricky nepravdivá“. Oběti střelby, která se v roce 2019 odehrála na floridské vojenské základně, po Saúdské Arábii požadují odškodnění s tím, že Rijád věděl o radikalizaci příslušníka saúdskoarabského letectva a mohl zabíjení zabránit.

Blízký vztah mezi Saúdskou Arábií a Spojenými státy, včetně přítomnosti amerických vojáků v království po první válce v Zálivu, učinilo saúdskoarabské vedení terčem extrémistických skupin.

Teroristé se zaměřili i na Saúdskou Arábii

„Je důležité si uvědomit, že teroristé, kteří zasáhli USA 11. září, se také několikrát zaměřili na saúdskoarabský lid, vedení, vojáky, a dokonce i na naše nejposvátnější náboženská místa v Mekce a Medíně,“ řekl AP mluvčí ambasády Saúdské Arábie ve Washingtonu, Fahad Názir. Poznamenal také, že spolupráce mezi Rijádem a Washingtonem na boji s terorismem zachránila tisíce životů.

I přestože Saúdská Arábie bojovala proti Al-Káidě a později také útokům skupiny Islámský stát (ISIS), vládci země nadále dávali ultrakonzervativním duchovním monopol v kázání a vlivu na společnost výměnou za jejich neochvějnou podporu monarchie.

Toto po desetiletí silné pouto se začalo rozkládat v roce 2017, kdy korunní princ Muhammad bin Salmán před zahraničními investory vyhlásil návrat k „umírněnému islámu“. O rok dříve přitom s podporou svého otce krále Salmána přistřihl křídla náboženské policii, která dříve pronásledovala mladé muže a ženy v království za družení se v parcích, auta hrající hudbu, a nutila obchody zavírat v době modliteb.

„Je to nová země. Je to země, která se utváří, “ uvedla americká novinářka libanonského původu Raghida Derghamová. Dodala, že v Saúdské Arábii v posledních letech došlo k velkému potírání extremismu, což nebylo snadné.

Pokrokový korunní princ

Korunní princ v dubnu v saúdskoarabské televizi poznamenal, že saúdská identita je postavena na islámském a arabském dědictví. Zdálo se, že jeho slova tyto dvě věci dávají na roveň a poukazují na širší úsilí, které stát vyvinul k potvrzení národní saúdské identity, jež už není spojena s panislámskými záměry ani náboženskými ideologiemi Muhammada ibn Abdala Vahhába (1703- 1792), který byl zakladatelem striktního sunnitského směru vahhábismu.

„Pokud by šajch Muhammad Abdal Vahháb vstal z mrtvých a zjistil, že se držíme jeho textu a zavíráme oči před nezávislým uvažováním (idžtihádem) nebo jej zbožšťujeme, byl by prvním, kdo by se proti něčemu takovému postavil,“ uvedl princ.

20 let od teroru 11. září: Biden i exprezidenti uctili téměř 3000 obětí na Ground Zero

Umírněnost však neřeší vše. Zatímco se Saúdská Arábie snaží změnit, jak je vnímána, a kontrolovat výklad své historie, zůstává politicky represivní.

Princovy náhlé změny provázela také jeho snaha posílit svou moc odsunout své rivaly na vedlejší kolej. AP v této souvislosti mimo jiné zmiňuje zákroky proti kritikům či vraždu saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího, kterého v roce 2018 v Turecku zabili saúdskoarabští agenti, kteří pracovali pro korunního prince.

Bývalý dlouholetý pracovník americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bruce Riedel poznamenal, že americko-saúdské vztahy během let prošly zásadními změnami. I v těch nejlepších časech je však podle něj těžké Saúdskou Arábii vykreslit jako nejlepšího přítele Ameriky.

Ačkoliv Saúdská Arábie zdaleka není otevřenou společností, některé dlouholeté společenské restrikce v království již neplatí. Ženy v zemi už mohou usednout za volant a jít na koncert či do kina už není nemyslitelné.

V posledních 20 letech Saúdskou Arábii také ovlivnil nástup internetu, a zejména sociálních sítí. Země také prochází masivní generační proměnou. Více než třetině jejích obyvatel je méně než 14 let a 60 procentům méně než 35. V době útoků z 11. září tito lidé dospívali či ještě nebyli na světě. Podobně jako 36letý princ nebyli na světě v době íránské islámské revoluce, která svrhla šáha a nastolila protiamerický a protisaúdský šíitský režim. V tentýž rok muslimští extremisté obsadili Velkou mešitu v Mekce. Saúdští vládci reagovali na události toho roku zmocněním zastánců tvrdé linie a umožnili vahhábismu dále formovat život v Saúdské Arábii. Začal boj o moc mezi Saúdskou Arábií a Íránem, který pokračoval v sektářských zástupných válkách na Blízkém východě.

Sdílené úsilí Spojených států, Saúdské Arábie a Pákistánu v 80. letech nicméně dnes může být považováno za nejvýznamnější. Mnoho let předtím, než přišel o saúdskoarabské občanství, bin Ládina a další mudžáhidy za studené války vyzbrojovaly a financovaly CIA a království s cílem porazit Sověty v Afghánistánu. O mnoho let později bin Ládin ze základny Al-Káidy v Afghánistánu naplánoval teroristické útoky na východní pobřeží Spojených států. Těšil se přitom ochraně Tálibánu, který je teď v Afghánistánu po stažení amerických a spojeneckých vojsk opět u moci.

„Američané si prostě myslí, že Saúdská Arábie se rovná 11. září“

Při posuzování Saúdské Arábie je podle Derghamové nutné brát zřetel širší strategické zájmy, které dlouhodobě podepírají vztahy mezi Washingtonem a Rijádem. „Američané si prostě myslí, že Saúdská Arábie se rovná 11. září,“ poznamenala. „Víte co, proberte se, přivoňte si k růžím. Toto je partnerství, spojenectví se Spojenými státy, které trvá již roky,“ uvedla.