Zákaz potratů po 6. týdnu těhotenství v Texasu: Útok na práva žen, čílí se Biden

Nejvyšší soud o zákonu, který vešel v platnost ve středu, rozhodoval ještě ten den pozdě v noci. Proti jeho zákazu hlasovalo pět z devíti soudců, včetně tří soudních pověřenců bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Rozhodnutí většiny podle nich „nebylo založeno na žádném závěru o ústavnosti texaského zákona“.

Liberální soudkyně Sonia Sotomayorová později napsala, že rozhodnutí soudu bylo „ohromující“. „Většina soudců zabořila hlavu do písku hned, jakmile se jim na stůl dostala žádost o povolení protiústavního zákona postaveného tak, aby znemožňoval ženám využívat svých ústavních práv a obešel soudní přezkoumání,“ dodala v nesouhlasu s rozhodnutím Ústavního soudu Sotomoayorová.

Polsko bojuje proti „potratové turistice“. Ministerstvo udeřilo na české senátory

Texaský zákon zakazuje interrupce od okamžiku těhotenství, kdy lze u plodu detekovat srdeční tep, tedy přibližně šest týdnů po početí. Podle zastánců práva na potrat se 85 až 90 procent těchto zákroků v Texasu provádí právě až po šestém týdnu těhotenství. Nový zákon bude pravděpodobně znamenat, že se většina klinik poskytujících tento zákrok ve státě uzavře.

V Česku je interrupce legální do 12. týdne těhotenství, s lékařským doporučením až do 24. týdne a v případě závažných problémů s plodem bez omezení.

Čertí se i Biden

Ve středu se proti uvedení nového zákona v platnost postavil i sám americký prezident Joe Biden. Omezení potratů označil za bezprecedentní útok na ústavní práva žen a varoval, že by mohlo významně narušit přístup žen ke zdravotní péči.

Ve svém prohlášení dále ujistil, že hodlá „chránit a obhajovat“ precedent z roku 1973. Nejvyšší soud tehdy rozhodl, že ženy mají právo na potrat až do chvíle, kdy je plod schopný přežít i mimo dělohu (tedy přibližně do 22 až 24 týdnů těhotenství). Biden zdůraznil, že verdikt soudu přetrvává jako precedent již skoro 50 let.

Podle mluvčí Bílého domu Jen Psakiové prezident už dřív žádal o kodifikaci tohoto precedentu, který by se tak po odhlasování Kongresem stal pevným federálním zákonem. „Texaské ustanovení akorát ukazuje, že je potřeba snahy o kodifikaci posílit,“ řekla při konferenci Psakiová.

Prezident zdůraznil, že rozhodnutí není konečným slovem k texaskému zákonu, který je podle něj „extrémní“. Biden řekl, že federální vládě nařídil, aby zjistila, jak by bylo možné „zajistit, aby ženy v Texasu měly přístup k bezpečným a legálním potratům“ a jaké právní nástroje jsou k dispozici k ochraně žen a poskytovatelů potratů před dopadem „bizarního schématu externího vynucování“.

Pelosiová: Katastrofa pro ženy v Texasu

Demokratická šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová dnes řekla, že sněmovna bude v nejbližších týdnech debatovat a hlasovat o zákonech, které by jednotlivým státům znemožnily zavádět restriktivní protipotratová nařízení, jako je i to texaské. Texaský zákon podle ní znamená „katastrofu pro ženy v Texasu, zvláště ženy tmavé pleti a ženy z nízkopříjmových komunit“. Pelosiová řekla, že demokraté sněmovně předloží svůj návrh zákona po parlamentních prázdninách, které končí 20. září.

Starosta města New York Bill de Blasio volá po národní mobilizaci, která je podle něj jedinou šancí, jak s ustanovením bojovat. „Je to přímý útok na práva žen,“ rozčiloval se de Blasio.

„Můj život se rozpadl na kusy!“ Polka měla donosit zdeformované dítě, potrat jí zrušili

Skupiny aktivistů, jako je Planned Parenthood a American Civil Liberties Union, které žádaly o zneplatnění zákona, se neplánují jen tak vzdát. „Boj ještě nekončí,“ vzkazují.

Ženy zvolí nebezpečné alternativy

Gynekoložka a porodní expertka Ghazaleh Moayediová, která provádí potraty na své klinice v severním Texasu, vyjádřila velké obavy z budoucnosti. Podle ní nová legislativa donutí neplánovaně těhotné ženy vyhledávat všemožné nebezpečné alternativy.

Zákon podle jejích slov naruší přístup ke zdravotnické péči hned 90 procentům žen, které k ní dosud docházely na zákroky. Tyto pacientky tak budou nuceny buď za potratem cestovat do jiného státu nebo donosit nechtěné dítě.

Nejen o ženy, které se obrátí na nekvalifikované a neoprávněné osoby, se lékařka bojí i o sebe. „V důsledku této změny se bojím o svou osobní budoucnost a o budoucnost své kariéry,“ svěřila se novinářům. Kvůli výraznému zúžení klientely by mohla přijít o praxi.

Při rozhovoru s BBC prohlásila, že nové ustanovení jde proti přesvědčení Texasanů. „Texasané věří, že by vláda neměla zasahovat do našich osobních životů. Věříme, že se o sebe navzájem postará komunita. Nedává to smysl, že naši zákonodárci jdou po lidech kvůli jejich osobním rozhodnutím, protože takhle se to tu u nás nedělá,“ dodala.

Za patnáct let kariéry Moayediová zažila mnoho restrikcí a omezení, žádná z nich se ale ani zdaleka nevyrovnají agresivitě nového zákona.