
Češi dolétali, tlumočníci volají o pomoc: Sourozenci v nebezpečí a absurdní situace v Kábulu
Třikrát a dost. Česko vyslalo do Kábulu tři evakuační lety - počtvrté se už speciál do vzduchu nevydal, byť v Afghánistánu západní spojenci v evakuacích pokračují. Na paluby se dostaly užší rodiny spolupracovníků Česka, nyní vyvstává však problém s tím, že v Afghánistánu, ovládaném Tálibánem, mají své sourozence či rodiče. A mají o ně přirozeně strach, protože se ví, že spolupracovali se Západem. Předsedkyně Spolku Vlčí máky Miroslava Pašková upozorňuje na to, že problém nyní mají vůbec v tom, aby se v Kábulu dostali na letiště.
„Zvládli jsme dovézt domu všechny osoby, které byly k evakuaci určeny,“ říkal na tiskovce ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek (ČSSD). Mezi evakuaovanými však byly především základní rodiny - rodiče a jejich děti. Do Česka se už nedostali jejich sourozenci či třeba starší rodiče. Podle předsedkyně Spolku Vlčí máky Miroslavy Paškové jsou navíc v Afghánistánu stále spolupracovníci Česka, kteří potřebují pomoc. A naráží přitom i na další úskalí.
Evakuace brzdí kontroly a seznamy
Problémem přitom není už „jen“ to dostat se na palubu spojeneckého letu. Podle aktuálních informací je problém dostat se i na letiště - Talibán povoluje vjezd pouze autobusům s konkrétní SPZ, do kterého se dostanou jenom osoby, které figurují na jmenných seznamech.
Tálibán odmítl pokračovat v evakuacích po 31. srpnu, překotně a za vzrůstajícího napětí se nyní západní země snaží evakuovat další své občany a spolupracovníky. Navíc islamisté varovali afghánské občany, aby se nesnažili dostat na letiště.
Česko vypravilo do Kábulu tři lety. Další v plánu není. Někteří další čeští spolupracovníci tak zůstávají v Afghánistánu uvězněni - dokonce bez možnosti dostat se na letiště. A čas rychle kvapí.
Poslední šance vyhnout se mstě?
Tálibán dál trvá na tom, že do 31. srpna musí americké a další zahraniční jednotky ze země odejít. Od poloviny srpna, kdy Afghánistán ovládl Tálibán, se podařilo ze země evakuovat 82 300 lidí. Podle agentury Reuters to dnes oznámil Bílý dům.
S blížícím se vypršením lhůty pro stažení amerických sil se tempo evakuací stupňuje; za posledních 24 hodin se podařilo 42 americkými vojenskými letouny a 48 koaličními lety dostat do bezpečí asi 19 000 osob. Mezi evakuovanými jsou především cizinci a jejich afghánští spolupracovníci, jimž by se mohl Tálibán v budoucnu mstít.
Do evakuací se již zapojili i Rusové. Čtyři ruská vojenská transportní letadla dnes odletěla z Kábulu s občany Ruska a dalších postsovětských zemí. Z bezpečnostních důvodů se své evakuace rozhodlo zastavit Polsko a podobný krok chystá i Maďarsko. „Po dlouhé analýze zpráv o bezpečnostní situaci nemůžeme riskovat životy našich diplomatů a našich vojáků,“ varoval náměstek polského ministra zahraničí Martin Przydacz. Ve čtvrtek končí i francouzské evakuace.
Pašková: Absurdní situace
Blesk Zprávy: Na tiskové konferenci, kde vláda označila misi evakuace českých spojenců z Afghánistánu za úspěšnou a ukončenou, mimo jiné zaznělo, že se bude jednat se spojenci o záchraně dalších osob na palubách spojeneckých letů. Máte informaci o tom, že se někoho již podařilo touto cestou zachránit?
Pašková: Zatím jsme nezaznamenali, že by se někomu tímto způsobem povedlo dostat se na letadlo spojenců.
Ministerstvo zahraničních věcí pro Blesk uvedlo, že z kapacitních i bezpečnostních důvodů spolupracovníky evakuovali pouze s nejbližšími rodinami. Obracejí se na vás i lidé, kteří by chtěli do Česka za příbuznými?
V evakuačních letech víme, že někdy se podařilo vzít i trochu širší rodinu, například rodiče tlumočníka, tedy prarodiče pro jeho děti. Ale byly to jednotlivé případy, kdy se to podařilo a určitě se na nás obracejí tlumočníci, kteří v Afghánistánu mají rodiny, mají tam třeba sourozence nebo rodiče, o které se bojí.
A snaží se je sem dostat, ale na jejich žádosti adresované ministerstvu zahraničí v podstatě nikdo neodpovídá. Největší problém ministerstva zahraničních věcí je, že vlastně nestíhá těm lidem odpovídat, nebo jsme zaznamenali jenom pár odpovědí a to se značným zpožděním a ještě velice vágních, které vlastně neřešily situaci.
Máte nějaké konkrétní případy?
Tak kupříkladu předevčírem jednomu Čechoafgánci s trvalým pobytem tady v Česku a s pasem vystaveným Českou republikou, který má nárok na mezinárodní ochranu, ministerstvo zahraničích věcí napsalo zprávu, ať se nějak pokusí dostat na letiště.
Když se mu to podaří, tak ať je informuje, a oni pak začnou shánět nějaké to místo v evakuačním letu spojenců. No to je přeci absolutní nesmysl. Oni se ho musí nejdřív snažit dostat nějak na to letiště. To znamená oznámit spojencům, že ho tam mají vůbec pustit.
Jak by tedy podle Vás měla vláda aktuálně postupovat?
Vláda by se měla dál snažit jednat se spojenci, aby ti lidé mohli být evakuováni, případně nabídnout vystavení nějakých víz do sousedních zemí, pokud tedy ti lidé budou schopní dostat se tam po vlastní ose.
Na twitteru píšete, že přemýšlíte, jak záchranu zrealizovat co nejefektivněji. Jak podle Vás taková efektivní cesta vypadá?
Snažíme se dostat z Kábulu do ČR maximum vojenských tlumočníků. Zatím se ale přesně neví, kdo se do evakuačních letadel dostal a kdo tam zůstal. Spolu s našimi kolegy z dalších organizací, které působily v Afghánistánu, vytvoříme přesnější seznamy. A začneme hledat, komu a jak co nejefektivněji pomoci.
Je potřeba to vidět také pohledem daňového poplatníka. Každý Afghánec má několik sourozenců, ti mají několik dětí, manžely a i více manželek, babičky, dědečky, atd. Takže dovézt jednoho Afghánce může klidně znamenat dovézt sto dalších. Všichni samozřejmě budou tvrdit, že jim vyhrožuje Taliban, ale realita není tak horká. A kdo to bude všechno platit? Řešením by bylo rozdělit Afghánistán na více států podle etnik a je záhadou, proč se o to za 20 let nikdo nepokusil a místo toho tam NATO budovalo multikulturní demokracii, která prostě v tamních podmínkách nemůže fungovat. Zřejmě jde o nerostné suroviny, které by se z rozděleného Afghánistánu dobývaly hůře.