Jsi chudá? Tady máš granát. Tálibánci zabili mámu (†45) čtyř dětí, neměla jim z čeho uvařit

Najia (45) strávila své poslední dny ve strachu. Extremisté jí poslední tři dny chodili bouchat na dveře a žádat o jídlo pro 15 bojovníků. Jenže jak se říká, „třikrát a dost“, a tak tomu bylo i v případě Najii. Když se skupina tálibánských uzurpátorů vydala zaklepat počtvrté, ženě nezbývalo nic jiného než znovu odmítnout. „Jsem chudá, jak bych vám mohla uvařit?“ řekla zoufalá matka čtyř dětí. Místo odpovědi začali muži Najiu nemilosrdně mlátit zbraněmi.

Její dcera Manizha (25) křičela o pomoc a prosila bojovníky, aby přestali. „Na krátkou chvíli se zarazili, ale potom do vedlejší místnosti hodili granát a utekli,“ popsala situaci novinářům. Oheň se rozšířil po celém domě a Najia brzy nato zemřela na následky brutálního napadení extremistů.

Tálibán vraždu Najii popírá, událost ale potvrdili sousedé a očití svědci. Podle sousedky, která se ženě snažila během útoku pomoct, žije ve vesnici v provincii Faryab mnoho vdov, které přežívají pouze díky prodeji mléka. Ten ale islamističtí extremisté podle ní dovolovat nebudou. „Nemáme doma muže. Co budeme dělat? Chceme školy, kliniky a svobodu jako ostatní lidé,“ řekla novinářům.

„Sedím tu a čekám, až přijdou.“ První afghánská starostka promluvila o smrti

Ven jedině s mužem a burkou

V oblastech ovládaných Tálibánem ženy nemohou navštěvovat zdravotnická zařízení bez přítomnosti mužského opatrovníka. Věřící učitelé, vládní úředníci, novináři a bojovníci za lidská práva se stali terčem zabíjení. Byla zakázána televize a mužští studenti a učitelé dostali nařízeno nosit turbany a nechat si narůst vousy. Nový striktní dress code musí dodržovat i ženy, které nemohou odejít z domova bez burky. Po dvaceti letech svobodného oblékání se tak tradiční šály staly nedostatkovým zbožím.

Poté, co extremisté ohlásili nové pravidlo, ceny burek vyletěly nahoru. „Když dojde na nejhorší a my nebudeme mít burku, budeme muset použít prostěradlo nebo něco takového jako velkou šálu,“ řekla nejmenovaná žena. V domácnosti, kde bydlí tři dámy, mají burku pouze jednu.

Některé Afghánky nestihly v osudnou neděli doběhnout na trh předtím, než prodejci zavřeli stánky a urychleně odešli domů. „Bylo to tak nečekané, nikdo nečekal, že se to stane tak rychle. Lidé říkali, že se Kábul zvládne bránit rok nebo déle, ale morálka je ztracená. Armáda to jen tak předává Tálibánu,“ řekla žena.

Bojí se o svůj život, strach jí ale nahání i kolaps vlády, za kterou místní bojovali, a konec svobody afghánských žen. „Nás ženy jen nechávají doma. Roky jsme bojovaly, abychom se dostaly ven, musíme teď bojovat za to samé? Abychom dostali svolení k práci nebo k tomu jít samy do nemocnice?“ svěřila se serveru.

Strach z kamenování a útlaku žen. „Zemřeme potichu,“ pláče afghánská dívenka kvůli Tálibánu

Ženy prý budou moci studovat, ale co přesně?

V době, kdy mezi lety 1996 a 2001 Afghánistánu vládl Tálibán, byly uzavřeny veškeré dívčí školy a ženy měly zakázáno docházet do práce. Poté, co v roce 2001 do země vtrhla americká vojska, se situace začala postupně zlepšovat. Vznikala nová práva, která měla ženy a dívky ochraňovat, bylo jim zpřístupněno vzdělání a nucené manželství a znásilnění se staly ilegálními (stejně tak i zákaz práce). Tentokrát Tálibán slibuje „inkluzivní“ vládu, ve které budou sedět i ženy, a možnost studovat nezávisle na pohlaví. Kam až se ale chystají zajít?

Pashtana Durraniová, zakladatelka neziskové organizace Learn zaměřené na vzdělání chlapců i dívek, upozornila, že Tálibán doposud nespecifikoval, jaké vzdělání mají na mysli. Předpokládá se, že dívkám bude povoleno studovat islám, „ale co genderové studie? Co odborné vzdělání? Když se nad tím zamyslíte, ztratíte naději, protože tu není žádná odpověď,“ řekla Durraniová.

Pochybnosti vyjádřila i Farzana Kochaiová, která v posledních letech patřila mezi členy afghánského parlamentu. „Zatím nepřišli s žádným jasným oznámením o tom, jakou formu bude mít vláda v budoucnosti. Budeme mít parlament, nebo ne?“ řekla Kochaiová.

Strach má i o svobodu žen. „To je něco, co mě děsí ještě víc. Přemýšlí o tom každá žena. Budeme moct pracovat?“ dodala. Poukázala na pochybnosti plynoucí z prohlášení, že v budoucí tálibánské vládě zasednou s muži i ženy.