Pátek 19. dubna 2024
Svátek slaví Rostislav, zítra Marcela
Oblačno, déšť 8°C

Poláci novým mediálním zákonem naštvali USA. Izrael zas zuří kvůli restitucím

Autor: ČTK, ap - 
13. srpna 2021
13:30

Polsko čekají napjatější vztahy se dvěma spojenci, Spojenými státy a Izraelem, poté, co polští poslanci schválili dva různé zákony týkající se zahraničního vlastnictví médií a majetkových práv rodin, které přežily holokaust. Polská vláda byla varována, aby od předložení norem upustila, napsala agentura AP.

Své výhrady ohledně oslabování svobody médií vyjádřila i Evropská unie. Přibylo tak další napětí v třenicích mezi Varšavou a Bruselem, který je znepokojen tím, co vnímá jako oslabování demokracie v členském státu.

Zmíněné zákony ve středu přijala dolní komora parlamentu, Sejm, a vyžadují ještě schválení v Senátu a podpis prezidenta, který podporuje stranu vládnoucí zemi od listopadu 2015.

Oba návrhy hrozí další izolací Polska, jehož geografická poloha ve střední Evropě jej často nechala napospas silnějším sousedům. Členství v EU a NATO a vztahy s USA jsou považovány za klíčové záruky budoucí bezpečnosti země.

Video  Polsko schválilo zákon o holokaustu. Kritizují ho USA i Izrael  - Reuters, Markéta Volfová
Video se připravuje ...

Jeden z návrhů má přimět americkou společnost Discovery Inc. k prodeji její velké a oblíbené polské televize TVN. Druhý má znemožnit bývalým vlastníkům nemovitostí (včetně těch, kteří přežili holokaust) a jejich potomkům získat zpět majetek vyvlastněný komunistickým režimem.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken vydal ve středu prohlášení ke „znepokojivé legislativě“ a uvedl, že Severoatlantická aliance, k níž Polsko patří, „je založena na vzájemných závazcích ke sdíleným demokratickým hodnotám a prosperitě“.

„Tyto právní předpisy jsou v rozporu se zásadami a hodnotami, za kterými moderní demokratické národy stojí,“ uvedl Blinken.

Polský premiér Mateusz Morawiecki odpověděl tím, že naznačil, že američtí představitelé nepochopili polské zákony a měli by je blíže prostudovat.

Návrh mediálního zákona vyvolal v Polsku celostátní protesty lidí, kteří se obávají o své právo na nezávislé informace. Mezi davy protestujících byli postarší Poláci, kteří si pamatují komunistickou cenzuru.

Naopak zákonu týkajícímu se bývalých vlastníků nemovitostí - židovských i nežidovských - se v Polsku téměř nedostalo žádné mediální pozornosti. V Izraeli ale vyvolal prudkou a rozzlobenou reakci. Ministr zahraničí Jair Lapid řekl, že zákon „poškozuje vzpomínku na holokaust i práva jeho obětí“.

AP také připomněla kritická vyjádření unijní komisařky Věry Jourové, předsedy Evropského parlamentu Davida Sassoliho a německého ministra Michaela Rotha ohledně mediálního zákona.

Vývoj mnohým připadá jako zásadní krok v postupném odstraňování demokratických norem, které Polsko přijalo, když se v roce 1989 zbavilo komunismu. Maďarsko prorazilo cestu k takové neliberální politice a EU dosud předvedla, že je s to udělat jen málo pro to, aby zajistila dodržování svých hodnot v Maďarsku a Polsku, což dříve byly dvě ukázky příkladné demokratické transformace.

Po pádu komunismu před více než třemi desítkami let vstoupilo na polský mediální trh mnoho zahraničních investorů. Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) vedená faktickým vůdcem země Jaroslawem Kaczyńským to dlouhodobě vnímá jako problém a snaží se média „znovu polonizovat“. Strana tvrdí, že kontrola médií polskými vlastníky je věcí národní bezpečnosti a že takové předpisy jsou v souladu se západoevropskými standardy.

Znárodnění médií jako snaha umlčet nezávislé hlasy?

Kritici však považují snahy o znárodnění médií za záminku pro umlčení nezávislých hlasů - a tato snaha je na dobré cestě. PiS od příchodu k moci v roce 2015 proměnila veřejnoprávní média financovaná z daní poplatníků v hlásnou troubu strany. Loni státní ropná společnost koupila velkou soukromou mediální skupinu, zahrnující noviny, časopisy a internetové portály, ve kterých vyměnila redaktory.

Někteří kritici se obávají, že internet by mohl být další na řadě. Kaczyński minulý měsíc prohlásil, že „druhá strana“ je na internetu ve výhodě a že „se budeme muset nadále snažit, aby se tato situace změnila“.

Ve čtvrtek zpravodajská televize TVP Info, patřící veřejnoprávní stanici, uvedla, že poslanci mediálním zákonem brání „polskou svrchovanost“. Nezávislí novináři mají jiný názor. Pod dopis na obranu TVN se podepsala více než tisícovka polských žurnalistů.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi