Znásilněné volby: Kromě hlasovacích lístků sčítají v Mexiku i mrtvé, zemřela stovka politiků
Mexiko se první červnové pondělí probudilo do povolební letargie. Tlampače utichly, fangle zmizely z ulic a nastalo přepočítávání hlasů a nástřely spojenectví. Vedle hlasovacích lístků se však sčítají i mrtví – letošní volby nebyly jen historicky největšími, ale také jedněmi z nejkrutějších.
Jen během předvolební kampaně bylo podle analytického střediska Etellekt, specializujícího se na násilí v politice, zavražděno 96 politiků, z nichž ve 36 případech šlo o kandidáty na jeden z více než 20 tisíc postů, které se tento rok obsazovaly. Mexičané totiž v jediný den volili své zástupce do dolní komory parlamentu, ale i guvernéry 15 z 31 států a obecní zastupitele zhruba 20 tisíc municipalit. Díky tomu můžeme hovořit o historicky největším politickém klání v dějinách Spojených států mexických.
Vedlejším efektem enormnosti voleb se však stalo enormní násilí, které je doprovázelo. Zmíněných 96 politiků zabitých v kampani sice znamená bezmála poloviční pokles oproti krvavým prezidentským a starostovským volbám před třemi lety, v nichž přišlo o život 152 lidí, ovšem co do celkového počtu násilností zaznamenali analytici v letošním roce téměř pětinový nárůst na 910 deliktů.
„Jedná se o nejnásilnější a nejnebezpečnější volby v dějinách současného Mexika,” zhodnotil v rozhovoru s Agencia Anadolu Francisco Jiménez Reynoso, specialista na národní bezpečnost Univerzity v Guadalajaře. Čísla podle něj poukazují na neschopnost mexických autorit zabránit posilování organizovaného zločinu, a to mimo jiné kvůli vysoké beztrestnosti pachatelů. Koneckonců podíl objasněných vražd, jejichž počet každoročně stoupá a za poslední rok se zastavil na cifře 35 tisíc lidí, se pohybuje jen kolem jednoho procenta.
Vítězem i posmrtně
Ze zavražděných politiků se podle Etellektu ve většině případů jednalo o opozičníky, a to v menších obcích. Oběťmi agresí proti politikům v období od loňského 7. září do uplynulého víkendu byly v 36 procentech ženy a 64 procentech muži z celkového počtu 860 napadených. 628 z nich byli kandidáti do různých veřejných funkcí. Nejvíce deliktů se týkalo vyhrožování, hned poté to byly vraždy.
Násilnosti, atentáty, přestřelky či únosy doprovázejí volby v Mexiku běžně, přitom se častěji než o velké synchronizované akce v metropolích jedná o útoky na lokální úrovni. Například jen pár hodin před otevřením volebních místností napadli útočníci v Pueble vůz s kandidátem za stranu Fuerza por México na starostu městečka Izúcar de Matamoros. Rubero Suárez Salgado však z atentátu vyvázl bez zranění.
O podobném štěstí nemůže hovořit kandidát na starostu obce Cazones de Herrera ve státu Veracruz René Tovar, jehož pouhých 36 hodin před volbami skupina ozbrojených osob zastřelila v jeho domě, patrně při pokusu o únos. Kandidát se však i posmrtně stal vítězem, když pro něj hlasovalo 49 procent voličů. Volební orgány zkrátka neměly dostatek času přetisknout listiny, a tak byl Tovar označen za vítěze post mortem.
Den před volbami byla ve státu Chiapas na jihu země zavražděna pětice organizátorů voleb. Když reprezentanti Národního volebního institutu INE předali hlasovací urny zástupcům komunity v obci Pueblo Nuevo Solistahuacán, spustil se útok, při němž byl zraněn prezident komunity. Při převozu do nemocnice však došlo k dalšímu napadení, jemuž podlehl dotyčný zraněný i čtyři další lidé, kteří jej doprovázeli.
V horském Chiapasu, který obývá řada svébytných komunit potomků domorodých obyvatel, žijících nezávisle na federální moci, došlo krátce před volbami k tentokrát spíše úsměvnému incidentu. Příslušníci etnické skupiny Tzotzilů navlékli kandidátovi na starostu San Cristobalu za vládní stranu Morena oprátku a nařídili mu zaplatit 300 tisíc pesos (317 tisíc Kč) za to, že ho pustí. Potom ho nevybíravě vyprovodili z vesnice.
Méně úsměvná byla situace ve státu Jalisco, jenž je místem vzniku jednoho z momentálně nejsilnějších a nejbrutálnějších drogových kartelů v zemi i na světě Jalisco Nueva Generación. V obci Jilotlán na poslední chvíli stáhlo kandidaturu kvůli výhrůžkám 12 ze 13 kandidátů, a tak zůstal jen zástupce vládní strany Morena. Zbylé partaje sice žádaly o zastavení hlasování v oblasti, ale nebylo jim vyhověno. V jiných částech Jaliska se několik volebních místností z důvodu bezpečnostního rizika skutečně neotevřelo a stejně tomu bylo i v dalších částech země.
Ukradené urny a střelba v ulicích
Ostatně nebyly to jen bezdůvodné manýry. Ani v den voleb totiž zbraně neutichly. Krátce po deváté hodině ráno měl neznámý muž položit uříznutou hlavu v krabici před jeden z volebních stánků v Tijuaně, vznětlivém městě na hranici s USA. Jen o pár minut později a o pár bloků dál byly nalezeny dva pytle s lidskými ostatky. Odpoledne pak v jiné části města někdo zanechal další uříznutou hlavu nedaleko hlasovacích uren.
Patrně s nejvíce problémy se potýkal stát Oaxaca, kde si ranní útok na volební místnost v obci Santiago Laollaga a následné rozbroje mezi stoupenci znepřátelených partají vyžádaly dva mrtvé
Okolím zněly výstřely, někteří se snažili zapalovat volební lístky, jiní byli podle svědků naopak lynčováni za pokus ohrozit volby.
Ve státu San Luis Potosí u obce Xilitla, kam jezdí turisté z celého světa obdivovat surrealistickou zahradu Las Pozas, byl zastřelen 19letý mladík, patrně rovněž v důsledku politických roztržek. Postřeleno bylo také dvouleté dítě při přestřelce nedaleko volební místnosti ve městě Amecameca, vstupní bráně k vulkánu Popocatépetl nedaleko hlavního města Ciudad de México. Také tam vyšetřují, zda nedělní vražda řidiče podporovatelského vozu jednoho z kandidátů byla politicky motivovaná.
Na několika dalších místech byly hlášeny nájezdy ozbrojených skupin k volebním stánkům a krádeže uren s hlasovacími lístky.
Například ve městě Metepec napadla zhruba dvacítka lidí hlasovací stanoviště, kde ničili zařízení a napadali voliče. „Všichni měli čepice, kapuce a masky přes obličej. Převraceli stoly, volební urny. Neviděl jsem, že by něco sebrali, ale způsobili velké škody, napadali sousedy, a dokonce zranili jednu starší osobu,” popsal svědek útoku deníku Milenio, podle kterého na místo následně dorazila Národní garda, záležitost prověřila a zase se stáhla.
Jinde policie zadržela skupiny lidí s hotovostí v obálkách, které údajně měly sloužit k nakupování hlasů.
Svědci ve městě Tuxtepec popsali pro deník El Universal, že několik žen obklíčilo vozidlo, v němž cestovaly údajné nákupčí s hlasy, přemohly je, zmocnily se batohů s penězi a ty pak rozhodily do vzduchu.
Národní volební institut na konci volebního dne informoval, že od otevření do uzavření hlasovacích místností došlo v celé zemi dohromady k více než šesti tisícům incidentů – od pokusů volit bez oprávnění přes stranickou propagandu u uren až po násilnosti. „Ze všech 6040 incidentů bylo 54,87 procenta vyřešeno,” komentoval to výkonný tajemník INE Edmundo Jacobo.
Ve 30 případech podle něj nebyla otevřena volební místa, mimo jiné z důvodu krádeží, zničení materiálů či obav z násilí. Ve 115 okrscích bylo pozastaveno hlasování, přičemž v 39 byly důvodem násilnosti, v dalších sedmi desítkách zničení volební dokumentace a ve zbytku šlo o povětrnostní podmínky nebo pokusy občanů hlasovat bez pověření.
Předběžné výsledky zatím říkají, že vládní strana Morena prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora bude sice vítězem voleb, ale přijde o absolutní většinu v parlamentu, a tudíž i o sílu provádět změny ústavy, což si hlava země do této chvíle užívala a což mohlo v opačném případě posloužit i k prodloužení prezidentského mandátu. Volby totiž měly uprostřed jeho funkčního období ověřit spokojenost Mexičanů s jeho vládou, to se ovšem stalo jen částečně, jeho strana například přišla o čtyři z 11 starostů v hlavním městě.
Prezident země, který při svém nástupu do funkce v roce 2018 propagoval změnu strategie v boji s drogovými kartely z tzv. Války proti drogám (Guerra contra narcotráfico) na politiku známou jako Objetí místo kulek (Abrazos, no balazos), situaci kolem volebních násilností zlehčuje a tvrdí, že jde jen o „bulvarizaci“ části médií, která o incidentech referovala. Bezpečnostní analytici i statistiky však hovoří jasně: od jeho nástupu k moci ke slibovanému zastavení růstu vražd, násilí a únosů v zemi nedošlo. Zmíněný odborník Francisco Jiménez Reynoso proto varuje, že pokud mexický stát nepřehodnotí strategii ve volebních soutěžích, organizovaný zločin v nich bude získávat stále víc prostoru na úkor kandidátů, kteří nepracují ve prospěch zločinců. „Vstupujeme do nebezpečné fáze narko-demokracie,“ tvrdí.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.