Neděle 11. duben 2021
Svátek slaví Izabela, zítra Julius
Oblačno 17°C

K Marsu míří nová sonda NASA hledat život. Český expert komentoval start

Aktualizováno -
30. července 2020
14:55
Autor: ČTK, simao - 
29. července 2020
13:19

Na palubě rakety Atlas V ve čtvrtek z floridského Mysu Canaveral odstartovalo robotické vozítko Perseverance (Vytrvalost), které by v únoru příštího roku mělo přistát na Marsu. Největší automatický vědecký rover, který doposud americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) sestavil, bude na rudé planetě hledat stopy po minulém životě a vyzkouší zde nové technologie pro případné budoucí lidské výpravy.

Jde o první ze série plánovaných výprav na Mars, které mají podat zprávu nejen o tom, zda na něm byl, je a bude život. Více než tunu vážící americké vozítko pro průzkum Marsu přitahuje pozornost z mnoha důvodů.

„Od toho, že jde o první článek pro dopravu vzorků z Marsu na Zemi, přes hledání stop života až po transport prvního vrtulníku pro let v nezemské atmosféře,“ vypočítává expert na kosmonautiku a její popularizátor Dušan Majer, který komentoval novou akci NASA živě na Mall.tv, byl označen nejvyšším stupněm atraktivity - stejně jako nedávný přenos startu Crew Dragonu.

O průzkum Marsu je v posledních letech stále větší zájem. Jen tento měsíc k němu vyrazily dvě sondy, obě minulý týden.

Z japonského vesmírného střediska Tanegašima odstartovala raketa se sondou Amal (Naděje) Spojených arabských emirátů, která je první arabskou meziplanetární misí. K Marsu by měla sonda dorazit v únoru, zkoumat ho ale bude jen z oběžné dráhy.

Minulý týden odstartovala ke druhé nejmenší planetě Sluneční soustavy také čínská raketa Dlouhý pochod 5, která má k Marsu nasměrovat družici s přistávacím modulem a průzkumným vozítkem. Půjde o první pokus Číny o přistání na Marsu.

V současné době na Marsu bádají dvě robotická zařízení NASA - vozítko Curiosity (od roku 2012) a stacionární sonda InSight (od roku 2018). Průzkum Marsu z oběžné dráhy zároveň provádí šest sond, z toho tři vyslal NASA.

Video Americký návrat do vesmíru: U ISS poprvé zakotvila loď Crew Dragon s posádkou - Reuters

Evropská kosmická agentura (ESA) má u Marsu dvě sondy, z nichž jedna je její společný projekt s ruskou kosmickou agenturou Roskosmos. Jednu sondu má na oběžné dráze Marsu také Indie.

Perseverance: Nejsofistikovanější, co NASA zatím vyslala?

Šestikolový automatický vědecký rover Perseverance váží asi 1025 kilogramů a je zhruba tři metry dlouhý, 2,7 metru široký a 2,2 metru vysoký. Jeho robotická paže je dlouhá 2,1 metru. Podle NASA je to její zatím největší a nejsofistikovanější vozítko pro průzkum Marsu. Je vybaveno několika přístroji, senzory a kamerovými systémy, jimiž lze na dálku analyzovat povrch planety.

Novinkou je malá robotická helikoptéra (dron) nazvaná Ingenuity (Důvtip), kterou chce NASA na Marsu otestovat a která je prvním vrtulníkem, jenž by měl vzlétnout v tamní řídké atmosféře. Robotický přístroj na solární pohon váží 1,8 kilogramu a rotor má průměr 120 centimetrů. Zkoumat má blízké okolí roveru, a to vždy jen několik málo minut.

K Marsu má dorazit v únoru

Vesmírný rover Perseverance, jehož přistání na Marsu je zatím plánováno na 18. února 2021, má také shromažďovat vzorky tamních hornin a půdy, které by v budoucnu měly být přepraveny na Zemi. Má rovněž v tamních podmínkách ověřit technologii, jíž se dá z oxidu uhličitého získat kyslík.

Cílem mise, plánované nejméně na jeden „marsovský rok“ (necelé dva pozemské roky), je, jak zmínil český expert, hlavně pátrat po známkách možného minulého mikrobiálního života. Podmínky na Marsu jsou nyní pro život velmi nepříznivé (sucho a zima), někteří vědci ale věří, že před mnoha miliony let tam mohla být voda v tekutém skupenství a živé organismy tam mohly existovat.

Přistane v oblasti Jezera

Perseverance má přistát na Marsu v oblasti Jezero, což je kráter, o němž se vědci domnívají, že byl v minulosti zaplaven vodou.

Jako první v historii dopadla na povrch Marsu v listopadu 1971 sonda tehdejšího Sovětského svazu Mars 2, s níž se ale nepodařilo navázat kontakt. S další sovětskou sondou Mars 3 se 2. prosince 1971 spojení podařilo, trvalo ale jen několik sekund.

První úspěšné přistání na Marsu se podařilo až 20. července 1976 americké sondě Viking 1, která šest let mapovala tamní povrch. Délkou pobytu vytvořila na dlouhou dobu rekord, který překonalo až v roce 2010 americké vozítko Opportunity. To fungovalo na Marsu od ledna 2004 do června 2018, poté s ním už nešlo navázat spojení, protože jeho funkci ochromila prachová bouře.

Video Srážky družic a znečištění oběžné dráhy. Expert o Crew Dragon i budoucnosti dobývání vesmíru. - Pavlína Horáková, Aleš Brunclík

vaber ( 30. července 2020 16:04 )

vůbec mě nepřekvapí až se zjistí, že bohové které známe ze starých civilizací byli z Marsu

Lubomír Babáček ( 30. července 2020 14:27 )

Nemohu se zbavit toho paradoxního pocitu, že člověk hledá život i tam, že kdyby ho tam opravdu našel, tak by ho nejspíš i zničil. Zde na Zemi se to zatím ještě úplně nepovedlo, ale dělá pro to opravdu hodně.

Zobrazit celou diskusi
Další videa