Zázračné dítě Kurz má novou koalici. V Rakousku bude vládnout se zelenými

Autor: ČTK - 
1. ledna 2020
22:47

Rakouští lidovci (ÖVP) bývalého kancléře Sebastiana Kurze, kterému se přezdívá Zázračné dítě (Wunderwuzzi), se dohodli se Zelenými na vládní koalici. Ministerské nominace i dohodu musí ještě potvrdit sjezd Zelených, který se bude konat v sobotu.

Šéf rakouských lidovců (ÖVP) a bývalý kancléř Sebastian Kurz ve středu večer potvrdil, že jeho strana se dohodla na vládní koalici se Zelenými. Strany stále pracují na detailech vládního programu, který zveřejní ve čtvrtek, informovala agentura Reuters.

Zelení budou podle Reuters v předpokládané vládě jednoznačně slabším partnerem: v parlamentních volbách z 29. září získala Kurzova Lidová strana Rakouska 37,5 procenta hlasů, zatímco Zelení skončili se ziskem 13,9 procenta na čtvrtém místě.

Pro Kurze vstup do vlády se Zelenými znamená úkrok doleva poté, co v letech 2017 až 2019 vládl s krajně pravicovou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ).

Zelení se dostanou do páté evropské vlády

V Evropě jsou nyní strany zelených v koaličních vládách ve Finsku, Švédsku, v Lucembursku a v Litvě; poprvé zasednou ve vládě také v Rakousku. Historicky prvního premiéra a prezidenta spojeného se stranou zelených měli v Lotyšsku. Vládní zkušenosti již mají zelení i v několika dalších evropských zemích.

Ve Finsku je strana Zelený svaz jednou z největších politických stran v zemi, má dvacet křesel v tamním parlamentu a dvě v Evropském parlamentu, vede ji Maria Ohisalová (34).  

Ve Švédsku zelení poprvé vstoupili do vlády v roce 2014 s tamními sociálními demokraty Stefana Löfvena, a v této podobě dál vládnou i po roce 2018.

V Lucembursku vládne od roku 2018 stejně jako v minulém volebním období koalice složená z liberálů, zelených a sociálních demokratů pod vedením premiéra Xaviera Bettela. A v Litvě je Unie rolníků a zelených (LVŽS) ve vládě od roku 2016 spolu s doposud vládnoucími sociálními demokraty.

Prvního premiéra na světě spojeného se stranou zelených získali v roce 2004 v Lotyšsku. Stal se jím Indulis Emsis, představitel malé formace Sdružení rolníků a Zelených. A zvolili si tu také prvního „zeleného“ prezidenta. Raimonds Véjonis za Lotyšskou stranu zelených stál v čele země v letech 2015 až 2019. Strana zelených tu také byla ve vládě pět let od roku 1993.

Sebastian Kurz s německou kancléřkou Angelou Merkelovou Sebastian Kurz s německou kancléřkou Angelou Merkelovou | Reuters

V Německu zasedli zelení poprvé ve federální vládě v říjnu 1998, a to v rudo-zelené koalici se sociálními demokraty (SPD) Gerharda Schrödera. Jejich tehdejší šéf Joschka Fischer se stal ministrem zahraničí a vicekancléřem. Tato koalice pokračovala i v dalším volebním období od roku 2002. V květnu 2011 získali němečtí zelení svého prvního předsedu zemské vlády, nyní jsou zastoupeni v koalicích jedenácti zemských vlád.

 

Strana vloni zaznamenala výrazné zisky v několika zemských volbách a volbách do Evropského parlamentu. Místní strana zelených byla původně založena v západním Německu a v roce 1993 se sloučila s původně východoněmeckým Spojenectvím 90, její dnešní název zní Spojenectví 90/Zelení.

Také v Irsku byla tamní Strana zelených jednou ve vládě, a to v letech 2007 - 2011 v koalici se stranou Fianna Fáil. Ve Švýcarsku zaznamenala Zelená strana Švýcarska (GPS) v říjnových volbách značný nárůst preferencí, ve vládě ale nezasedla. Členové zelených tu v devadesátých letech slavili úspěch jako zvolení starostové měst a jednou se jejich členka stala i předsedkyní kantonální vlády (Verena Dienerová v roce 1999).

Své poslance v parlamentu mají zelení také v Belgii, Gruzii, Maďarsku, Norsku, Polsku, Portugalsku, Srbsku a Španělsku.

Levicoví ekologové budou chtít „tlačit“ i na Česko

Rakouští Zelení ve vládě dosud nebyli. Po debaklu v minulých volbách, kdy získali jen 3,8 procenta hlasů, loni v září slavili triumf se ziskem 13,9 procenta a zajistili si tak nově 26 křesel v parlamentu. Tato levicová, ekologicky zaměřená strana vznikla v roce 1986 sloučením organizací Spojení zelení Rakouska (VGÖ) a Alternativní kandidátka Rakouska (ALÖ). Z původního názvu Zelená alternativa se v roce 1995 oficiálně přejmenovali na Zelení - Zelená alternativa. Poprvé do parlamentu se dostali v roce 1986, od října 2017 je vede Werner Kogler.

Ve svém programu rakouští Zelení nadále vyjadřují přání, aby Česko a další sousední země upustily od využívání jaderné energetiky. Velké zisky v posledních volbách zaznamenali i díky aktuálnímu tématu boje proti změnám klimatu. Mezi jejich předvolební témata patřila čistá politika.

Andrej Babiš a Sebastian Kurz v Salzburku Andrej Babiš a Sebastian Kurz v Salzburku | Foto Blesk - Jakub Poláček

 

Česká Strana zelených byla jednou z prvních stran, vzniklých po sametové revoluci v roce 1989. Poslanecká křesla získala poprvé v roce 1992, nálepky ekologického radikalismu se zbavila až s příchodem Martina Bursíka do jejího čela v roce 2005. Za jeho vedení se zelení po více než deseti letech dostali v červnu 2006 do Sněmovny. Začátkem roku 2007 se strana stala součástí vlády Mirka Topolánka (ODS) spolu s občanskými demokraty a KDU-ČSL.

Zelení vedli čtyři resorty, Bursík byl ministrem životního prostředí a vicepremiérem. V roce 2008 ale strana propadla v senátních i krajských volbách a po debaklu ve volbách do Evropského parlamentu v následujícím roce Bursík rezignoval. Po sněmovních volbách v roce 2010 zelení vypadli z dolní komory, a ani v dalších volbách se jim nedařilo. V čele strany nyní stojí biolog a pedagog Petr Štěpánek.

iFender ( 2. ledna 2020 07:51 )

Ta koalice se "zelenymi" je absolutni Quatsch.Presne tak Kurz byl na zacatku hodnocen jako nadejny, rakousky,evropsky politik,ale vymeknul a stava se z neho bruselsky rutiner. Velka skoda,byla to prilezitostneco konecne uz zmenit.

Lubomír Babáček ( 2. ledna 2020 01:44 )

Zpočátku, když se dostal k moci měl docela rozumné řeči o normálním světě, ale přílišná sympatie ke krávě Merkelové a jeho další pomalé ústupky totalitní EU se chlapec začíná vzdalovat tomu, co jsem si o něm maloval. Avšak vstoupit do paktu se zelenou pakáží mne utvrzuje v tom, že je to zase jen další hovado, které se bude velmi ochotně podílet na nezvratném zkurvení Evropy a jejího historického základu. Česká jaderná politika bude solí v očích tohoto manekýna, ale vlastně, co můžeme čekat od národa, který hovoří německy, že?

Zobrazit celou diskusi