9°C
V rozbouřené Bolívii došel benzin a zdražuje jídlo. Exprezident slibuje návrat z exilu
Bolivijská biskupská konference v pondělí oznámila, že spolu se zástupci OSN a EU zahájila jednání o zprostředkování dialogu mezi prozatímní bolivijskou vládou a odboráři a dalšími skupinami, které vládu neuznávají. I v noci na dnešek ale pokračovaly v zemi protesty příznivců exprezidenta Eva Moralese, jejichž blokády odřízly některá města v zemi, včetně metropole La Pazu, od zásobování. Potraviny vláda do La Pazu dopravuje letecky.
Tisíce lidí z venkova požadujících návrat Moralese, jenž před týdnem na nátlak armády a policie podal demisi a utekl do Mexika, protestovaly mimo jiné v La Pazu či v departementu Cochabamba. Vládní úřady v centru La Pazu střeží policie a armáda. Ministr vnitra Arturo Murillo v pondělí oznámil, že prozatímní prezidentka Jeanine Áňezová zrušila návštěvu departementu Beni na severu země, protože jí „ozbrojená skupina hrozila atentátem“.
Vláda opět vyzvala demonstranty, aby ukončili blokády silnic, jimiž odřízli některá města od zásobování. Nedostatku potravin využili někteří obchodníci, kteří zdvojnásobili ceny. Vláda vyhlásila nouzový plán a zásobuje metropoli a přilehlé město El Alto potravinami letecky.
Problémem v La Pazu bude také brzy svoz odpadků, uvedla v pondělí místní média. Ve městě totiž chybí i pohonné hmoty. Ministr ropného průmyslu Víctor Hugo Zamora v pondělí oznámil, že vláda do města dopraví benzín a naftu z Peru a Chile, protože státní ropný podnik YPFB kvůli protestům pozastavil dopravu pohonných hmot. Zamora též slíbil, že dovezený benzín bude stejně drahý jako domácí.
Áňezovou uznal minulý týden ústavní soud za dočasnou hlavu země, kterou se stala z pozice druhé místopředsedkyně Senátu po demisi prezidenta i viceprezidenta a šéfů obou komor parlamentu. Ánezovou ale neuznávají příznivci Moralese, jehož strana Hnutí za socialismus (MAS) má většinu v parlamentu a který stál v čele Bolívie jako její první indiánský prezident téměř 14 let. Demisi podal 10. listopadu poté, co ho k tomu vyzvalo i vedení armády a policie. Morales ale nátlak označil za puč a nyní z Mexika přilévá olej do ohně, když přes média své přiznivce povzbuzuje, aby pokračovali v boji „proti diktatuře“, a slibuje jim, že se vrátí.
Nepokoje v Bolívii zažehly výsledky prezidentských voleb z 20. října, v nichž podle volebního soudu zvítězil už v prvním kole Morales; opozice i Organizace amerických států (OAS) volby označily za zmanipulované. Do ulic vyšli okamžitě po volbách kritici i odpůrci Moralese, jejichž střety si vyžádaly přes dvě desítky obětí, z toho skoro polovinu o tomto víkendu při zásahu policie a armády proti Moralesovým příznivcům.
Prozatímní bolivijskou prezidentku podpořily USA i některé země regionu, někteří levicoví latinskoameričtí lídři ale stojí za Moralesem. O víkendu si prozatímní bolivijská vláda vysloužila kritiku Moralesových příznivců, ale i organizací pro lidská práva, včetně Human Rights Watch, dekretem, který zbavuje trestní odpovědnosti vojáky potlačující protesty v ulicích. Podle dokumentu nemají být stíháni, pokud „v souladu se svými pravomocemi legitimně brání“ veřejný pořádek.
Témata:
Související
