Putin 20 let u moci: Z byrokrata se stal obávaný autoritářský vůdce

Autor: ČTK, tsv - 
10. 8. 2019
16:48

Před 20 lety se Vladimir Putin zčistajasna objevil na vrcholu ruské politiky v podobě efektivního byrokrata z bezpečnostních složek, tržně orientovaného přívržence silného státu a pragmatika bez ideologie. Dnešní Putin vypadá jako silný autoritářský vůdce, uvázlý v geopolitickém střetu se Západem a ideologickém boji proti liberalismu, kvůli čemuž obětuje rozvoj země. I tehdy, kdy mluví o modernizaci, řeč rychle stočí k novým typům zbraní, píše politolog Kirill Rogov v deníku Vedomosti.

Kdyby Putin odešel v roce 2008, zůstal by v dějinách jako jeden z nejúspěšnějších vůdců Ruska. Po letech krizí a otřesů nastolil relativní stabilitu „řízené demokracie“. A hlavně začala éra prudkého hospodářského růstu (o sedm procent ročně) a ještě pozoruhodnějšího růstu příjmů.

Kritici by řekli, že příčinou byla příznivá fáze ekonomického cyklu a růst cen ropy. I přes úspěšné vládnutí se ve skříních hromadili kostlivci: čečenská válka, zničení koncernu Jukos a podobně.

Druhá část Putinova dvacetiletí (2009 až 2019) v mnohém odporovala první polovině. Dvě hospodářské krize, výkyvy cen ropy a moskevské protesty na přelomu let 2011 a 2012 vedly režim k přitvrzení a dominanci elit ze silových struktur. To vytvořilo spouštěcí mechanismus další krize, spjaté s anexí Krymu a válkou na východě Ukrajiny. Tehdejší rozhodnutí nebyla vynucená a jediná možná, ale učinila z konfrontace se Západem hlavní rámec života země.

Série krizí a tři války (Gruzie, Ukrajina, Sýrie) vytvářejí osnovu druhé části Putinova vládnutí. Hospodářský růst zeslábl na 0,6 procenta ročně, tvrdí autor. To je stagnace a neschopnost zmenšovat rozdíl proti Spojeným státům a Evropské unii.

S tím je spjat totální revizionismus druhého Putinova období: absolutizace pojmu suverenita, hledání nových opor v podobě tradičních hodnot, které odsouvají potřebu modernizace, vytváření národně orientovaných elit, faktické odmítnutí hranic vzniklých po zániku Sovětského svazu a obrat od spolupráce ke konfrontaci se Západem.

Je možné, že by to uspělo, kdyby vznikající putinovský systém předvedl ekonomickou efektivnost alespoň v míře autoritářského Kazachstánu, kde HDP na hlavu téměř dostihl ten ruský. To ale nedokázal a to nemohou kompenzovat ani dílčí úspěchy. Nový kurz se mění v protiliberální a protizápadní kázání, vytváření pásma konfrontace a nedůvěry okolo Ruska a v panování oligarchů ze silových složek, neustále požadujících úlevy a výhody.

Pokud jde o vývoj politického režimu, stav na konci prvního postsovětského desetiletí šlo popsat jako oligarchii s poměrně vysokou konkurencí ve veřejné sféře a se slabým, zkorumpovaným právním řádem. Takové režimy jsou teď na Ukrajině, v Moldavsku i Kyrgyzstánu.

Putinovská stabilizace a hospodářský růst vytvořily v Rusku „konkurenční autoritarismus“, ve kterém režim omezuje politickou soutěž a svobodu médií, ale opírá se o širokou, byť pasivní podporu zdola, zajištěnou přesvědčivou dynamikou ekonomiky. Tento režim existoval v Rusku v letech 2003 až 2012. Spíše než opozice vedla k jeho zániku hospodářská krize, která otřásla důvěrou občanů.

Krutější despotické režimy označují politologové za „autoritářskou hegemonii“. Vývoj režimu od prvního k druhému typu se odehrává na pozadí ekonomického poklesu. Jak se snižuje role ekonomiky při zajištění legitimity a stability, narůstá role represí a ideologie. Režim přechází od filtrování a omezování zpráv k agresivní propagandě a systematickému pronásledování. Právě tento přechod představuje náplň posledního Putinova období. Geopolitická konfrontace tady plní roli ideologie, legitimizující represe.

Ačkoliv dnešní Rusko vypadá jako autoritářská země, přechod nelze považovat za završený. Roli zde hraje sociální infrastruktura velkoměst, míra poevropštění elit nebo internet. A ekonomická stagnace. Putin sotva poleví ve snaze zbavit Rusko vlivu Západu. A toto neplodné přetahování nejspíš zůstane hlavním tématem závěru Putinovy dráhy.

Ruský tisk velebí Putina

Putinovo jubileum komentoval také ruský tisk. Zatímco část médií vyzdvihuje Putinovu roli při obrodě Ruska jako velmoci, jiná si všímají, že si Putin dodnes nedokázal poradit s problémy, které vyjmenoval už při svém nástupu.

„Za 20 let u moci Vladimir Putin obrodil světovou velmoc, ale poštval si proti sobě Západ,“ zdůraznila Kremlem financovaná televize RT. Také americká média podle ní oceňují Putinovu klíčovou roli při změně postavení Ruska na mezinárodní scéně, o předvedení ruské vojenské síly v „první válce v Evropě v 21. století“, tedy s Gruzií v srpnu 2008, a o obrodě vlastenectví mezi Rusy.

Televize Mir 24 na svém webu připomněla, jak před 20 lety nový premiér Putin překvapivě odletěl na severní Kavkaz, aby přímo na bojišti povzbudil vojáky a policisty válčící proti islamistickým povstalcům, zatímco Rusko „praskalo ve švech“ a nořilo se do „černé díry“. Ale teď tento region - jako celá země – „vzkvétá, je tady plyn, voda a je tady krásně“.

Vedomosti: Jasnozřivější si balí kufry

Liberální deník Vedomosti naopak zdůraznil, že největší problémy země, o kterých Putin psal před 20 lety, zůstávají nevyřešeny, ačkoliv mezitím dorostla celá generace, která se za Putina narodila a loni v prezidentských volbách mohla hlasovat pro, či proti Putinovi.

„Když Putin vystřídal Jelcina, byl prezidentem nadějí na lepší budoucnost - bezpečnější, klidnější, sytější a perspektivnější,“ napsal deník Vedomosti s tím, že optimismus vlády se nadále zdá nevyčerpatelný, ale nedaří se jej předávat společnosti. Ti jasnozřivější si balí kufry. Za hranicemi sice číhá hodně nepřátel, ale uvnitř země chudoba.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Boris Jank ( 11. srpna 2019 19:25 )

Ten clamek napsal pit...c.

jardahl87 ( 11. srpna 2019 10:27 )

Pan prezident Putin,je nejlepší světový politik !!!!

snehulak ( 11. srpna 2019 07:39 )

Důvěrou občanů Ruska,otřásla chystaná reforma důchodů. Ta má její parametry poslat zhruba na naše současné. To nám ale PRESStituti a tamní disidenti neřeknou. Ani to, že Rusové jsou úplně jiní než my. Milují své vůdce s pevnou rukou a nenávidí své disidenty. Tyhle bláboly je nenapraví a rozumné u nás neoblbnou.

starypes ( 11. srpna 2019 07:11 )

Tento článek pro ČTK sesmolil zřejmě přítel SSSR a nepřítel Ruska Josif Vissarionovič Mitrofanov.

cikrt ( 11. srpna 2019 06:45 )

Nikdy se neměli lidi tak dobře, jako za Vladimíra, je to vynikající politik a vůdce.U mě Rusové jsou hrdý národ.

Zobrazit celou diskusi
Další videa