Maduro přichází o armádu: Za hranice mu prchlo už 300 vojáků, další se chystají
Od sobotního dne z Venezuely zběhlo do sousední Kolumbie již téměř tři sta vojáků, konkrétní počet se zatím ustálil na 274 „Madurových mužích“. Informaci v úterý přinesla kolumbijská média s odvoláním na kolumbijský migrační úřad. Další asi desítka členů venezuelské armády uprchla od soboty do Brazílie. Vojáci uznali za hlavu své země opozičního lídra a předsedu parlamentu Juana Guaidóa, stejně jako to od ledna udělalo už více než 60 zemí, včetně USA.
„Mnozí opustili Venezuelu i se svými rodinami, protože se bojí represí (režimu prezidenta Nicoláse Madura),“ citoval v úterý kolumbijský tisk místní migrační úřad. Deník El Tiempo také uvedl, že venezuelská armáda má kolem 100.000 členů a že od roku 2017 dezertovalo už na 4000 vojáků.
Nejnovější útěky z venezuelské armády odstartovali v sobotu časně ráno místního času čtyři vojáci, kteří se dvěma obrněnými vozy prorazili zábrany na hranici s Kolumbií. Nejprve způsobili paniku, posléze je místní nadšeně vítali a objímali.
Zátarasy na hranicích s Kolumbií i Brazílií nechal postavit prezident Maduro, aby zabránil vstupu humanitární pomoci do Venezuely. Dodávky potravin a léků se do země snažila dostat venezuelská opozice kvůli ekonomické krizi, s níž se země potýká už několik let a za niž podle části analytiků z velké části může řízená hospodářská politika Madurovy vlády. Maduro ale pomoc odmítá s tím, že ji Venezuelané nepotřebují, a označuje ji za začátek vojenské intervence USA a Kolumbie.
Sobotní události na hranicích vyústily v násilí a pomoc se přes Madurem uzavřenou hranici nedostala. Někdo dokonce v sobotu na hranici zapálil kamion s humanitární pomocí. Podle serveru BBC Mundo mají násilnosti z části na svědomí takzvané colectivos, což jsou ozbrojené gangy civilistů, kteří za sociální výhody od režimu podporují Madura a při demonstracích násilně zasahují proti opozici. Víkendové události na hranicích Venezuely s Kolumbií a Brazílií si vyžádaly desítky zraněných a u brazilských hranic podle brazilské vlády i pět mrtvých. Neoficiální zdroje hovořily až o 25 mrtvých u brazilských hranic.
Napětí mezi venezuelskou opozicí a vládou se vyhrotilo minulý měsíc, když se během protivládních demonstrací šéf parlamentu Guaidó prohlásil prozatímním prezidentem. Učinil tak poté, co poslanci označili za nelegitimní nový Madurův mandát s tím, že vzešel z loňských nesvobodných voleb. Ústavní krize v zemi ale trvá už od roku 2016, kdy Maduro po porážce své strany v parlamentních volbách začal s pomocí nejvyššího soudu označovat za nelegitimní veškerou legislativu přijatou parlamentem.
O situaci ve Venezuele má dnes od 21:00 SEČ na žádost USA jednat Rada bezpečnosti OSN. Spojené státy navrhují podle agentury EFE rezoluci s výzvou ke svobodným prezidentským volbám. Vetovat ji ale zřejmě bude Rusko a Čína, které podporují Madura. Moskva podle médií chystá vlastní návrh, v němž označuje dění ve Venezuele za vnitřní záležitost, do níž se nemají jiné státy vměšovat.
proč někteří vojáci prchají od Madura ví každý rozumný člověk,,amík ji naslibuje hory doly protože potřebuje Venezuelské nerostné bohatství a tak proto už jim ve spolupráci s Anglickou bankou zastavil přívod peněz co tam měla Veneuzela uschovaný ale amík je četník a naše vláda je ještě aktivnější a tak uvidíme jestli tam za čas bude takový binec jak u Poprošenka