Obavy o lidi i unikátního savce: Spláchne nová tsunami i posledních 67 nosorožců jávských?
Špatné počasí a obrovský sloupec popela brání úsilí indonéských úřadů prozkoumat vulkán Anak Krakatoa a určit tak, zda by region mohla zasáhnout další ničivá vlna tsunami. Ta o víkendu zpustošila indonéské pobřeží Sundského průlivu a vyžádala si na 420 mrtvých. Podle agentury AP tamní úřady dnes oznámily, že pátrání po dalších obětech bude v nejhůře postižené oblasti pokračovat i v lednu. Vedle toho panují i obavy o osud unikátního savce – nosorožce jávského.
Indonéská agentura pro katastrofy dnes oznámila, že si neštěstí vyžádalo 426 obětí na životech. To je o něco méně, než úřad původně tvrdil. Některé oběti byly údajně zaznamenány dvakrát. Pohřešuje se stále 23 lidí a více než 40 000 dalších bylo nuceno opustit své domovy.
Vysoká mořská hladina, oblačnost a nepřetržité sopečné erupce brání úřadům vizuálně prozkoumat sopku Anak Krakatoa. Velká část vulkánu se po sobotní erupci zřítila a způsobila tak ničivou přílivovou vlnu. Úřady vyzvaly obyvatele Sundského průlivu, aby zůstali kilometry daleko od pobřeží pro případ, že by oblast zasáhla další vlna.
Zvýšili stupeň varování
Jakarta ve čtvrtek zvýšila stupeň varování před aktivitou vulkánu Anak Krakatoa na druhý nejvyšší stupeň v obavách z možného opakování vlny tsunami. Úřady rovněž rozšířily oblast zákazu pohybu kolem vulkánu na pět kilometrů. Přesměrovány jsou také lety z jeho blízkosti.
Jeden ze zakladatelů indonéského výzkumného střediska pro studium tsunami Gegar Prasetya uvedl, že případná další vlna by mohla být méně ničivá. Radary totiž ukazují, že vulkán je nyní mnohem menší.
„Teoreticky a podle mého dosavadního výzkumu závažnost potenciální tsunami byla výrazně snížena. Dnes ráno jsme se snažili vyfotografovat oblast z letadla, abychom mohli potvrdit satelitní snímky, ale kvůli vysoké oblačnosti se nám to nepodařilo,“ prohlásil Prasetya.
Vulkanoložka: Těžká situace
Úřady dnes oznámily, že stav nouze v provincii Banten na ostrově Jáva, která byla postižena nejvíce, skončí 9. ledna. Z ostrova Sebesi, který je ostrovu Krakatoa nejblíže, záchranáři už evakuovali zhruba 1600 lidí z téměř třítisícové populace, ostatní budou z ostrova převezeni dnes.
Vulkanoložka Janine Krippnerová tvrdí, že je těžké nyní vyhodnotit riziko dalšího kolapsu vulkánu, který by mohl způsobit další vlnu tsunami. Úřady totiž neví, jak stabilní jsou jeho pozůstatky. K tomu je podle ní nutné sopku prozkoumat, což je kvůli erupcím nyní nemožné.
Další ničivá vlna tsunami, která by případně zasáhla indonéský ostrov Jáva, by přitom mohla vyhladit kriticky ohrožený druh nosorožce jávského. Podle zpravodajského serveru BBC na to upozornili ochránci přírody.
Obavy o ohrožený druh nosorožce
Nosorožec jávský v minulosti obýval džungle jihovýchodní Asie a Indie. V současné době však žije na světě pouze 67 kusů tohoto vzácného živočicha. Vyskytuje se v národním parku Ujung Kulon, který leží v nejzápadnějším cípu ostrova Jáva a který v sobotu zaplavila přívalová vlna. Mezi oběťmi přírodní katastrofy jsou i dva ošetřovatelé z národního parku a vlna zničila i několik budov rezervace.
Nosorožci však zůstali bez újmy. „Vzhledem k tomu, že nikde na světě nežije nosorožec jávský v zajetí, pokud ztratíme tuto populaci, ztratíme celý druh,“ uvedla Nicola Lovethová ze Světového fondu pro ochranu přírody (WWF).
Jávský nosorožec je dnes považován za jednoho z nejvzácnějších savců na světě. Svého času byl nejpočetnějším druhem mezi asijskými nosorožci. V roce 1883 téměř vyhynul v důsledku erupce sopky Krakatoa, z níž se před 90 lety začal formovat stávající vulkán Anak Krakatoa. Erupce tehdy vyvolala vlnu tsunami, jež také zaplavila území národního parku. Dnes jejich populaci ohrožuje především lidská činnost – pytláctví a likvidace jejich přirozeného prostředí.
