14°C
Vánoce rodiny s 21 dětmi: Balení dárků od srpna, košíky plné k prasknutí a hry na směny
Hory dárků, jídla a balícího papíru. „Supermáma“ Sue Radfordová má se svým manželem Noelem 21 dětí, to poslední se narodilo minulý měsíc. Jak vypadají Vánoce takové rodinky?
Štědrý den u Radfordových v anglickém Morecambe patří k těm rušnějším. Večeře se bude prostírat pro celkem 30 lidí, přijedou totiž prarodiče i pár vnoučat.
Nakupování dárků
Když máte přes dvě desítky dětí, z nakupování dárků se stává vojenská operace. Předmět plánování musí být hlavně ceny všech darů. „Nemáme kreditní karty, nevěřím na ně. Takže máme připraveno v přepočtu mezi třemi a šesti tisícemi korun na hlavní dárek pro každé dítě,“ vysvětluje Sue.
„Starší děti jsou náročnější, protože chtějí věci jako Xbox a televizi. Ne vždycky to ale jde,“ říká Sue. "Letos si Josh přál Xbox a Oscar taky, takže ho dostanou společně. Děti se ale o věci umí dělit, u nás je to nutnost,“ dodává. Každé dítě dostane jablko, pomeranč a několik menších dárků, jako jsou malé hračky, pastelky a knihy. Starší holky dostanou make-up.
To všechno bude stát v přepočtu okolo 170 tisíc korun. „Šetříme na to během roku, dáváme peníze stranou na účet,“ říká Sue. Každé z dětí musí také kupovat dárky. „Dáváme jim nějaké peníze a oni koupí něco malého nám a některým sourozencům.“
Problém bývá s rozbalováním dárků. „Zkoušeli jsme směnný provoz, ale to nefungovalo,“ říká Sue. „Takže se tam nahrnou všichni a za chvíli není vidět ani koberec.“
Slzy a vztek
I klidná Sue přiznává, že se před Vánocemi dost stresuje. „Vypisuju si dlouhé seznamy, ale stejně se v noci strachuju, abych na někoho nezapomněla a aby někdo nedostal víc, než druhý.“
Největší hádky bývají okolo cukroví. „Můj táta přijede a říká, že by děti neměly jíst tolik sladkostí a kdy už bude večeře. V tomhle se ale nedají zastavit. Vždycky se o cukroví dost hádají. Zkoušeli jsme to na příděly s jejich jmény, ale to se nikdy neujalo,“ vypráví.
Všechno zabalit
Sue tvrdí, že během 15 minut dokáže zabalit 20 dárků. Spotřebuje několik rolí lepící pásky a s balením začíná už v srpnu, aby se vyhnula zraněním z přetížení. „Kupuju dárky během roku a balím je hned potom, co je koupím,“ říká.
„Největší potíže jsou se schováváním. Máme je úplně všude, dokonce i za ohřívači kotle. Pak je ale důležité si zapamatovat, kde jsou,“ směje se Sue.
Manžel Noel přitom hraje důležitou úlohu. Musí zabavit děti, aby manželka mohla nepozorovaně balit. „Sue mi prostě řekne, abych je zabavil. Někdy je to docela problém,“ říká Noel.
Košíky nacpané k prasknutí
Noel a Sue dělají velký vánoční nákup jídla spolu a většinou berou některé starší děti, aby jim pomohly. Zpravidla potřebují dva košíky, někdy ale i tři a za nákup dají přes 17 tisíc korun. Na otázku, jestli by nebylo jednodušší si věci nechat přivést, odpovídá Sue, že by to „těm poslíčkům nemohla udělat.“
Sue musí pamatovat na to, aby koupila dostatek baterií. „Naprosto nejhorší část Vánoc je zprovozňování všech hraček, které potřebují baterky,“ říká. Vánoční večeři vždycky vaří Noel. Připravuje krocana a hovězí. „Mám teď velkou troubu, což je požehnání. Není nic horšího, než když se krocan nevejde do trouby,“ říká Noel.
Při vaření spotřebuje deset kilo brambor, čtyři kila mrkve, dvě hlávky zelí, 60 Yorkshirských pudinků a připraví nejméně 80 párků v rohlíku. Spotřeba kupovaných sušenek je nevyčíslitelná. Většina zeleniny se chystá den předem. „Všichni mají své úkoly,“ říká Sue. Jeden dělá mrkve, druhý brambory. Nejmenším dětem se prostírá, všichni ostatní se o sebe ale musí postarat sami. Potom se hromadně myje nádobí.
Vánoční tradice
Radfordovi se na Štědrý den oblékají do pyžam, ve kterých zůstávají celý den. „Ráno každý dostane nové vánoční pyžamo a nikdo si už nic jiného neobléká. Pak se všichni spolu díváme na vánoční filmy a jíme čokoládu,“ líčí Sue vánoční atmosféru. „Překvapilo by vás, kolik dětí se vejde na jednu pohovku, když se smrsknou,“ dodává.
Večer položíme ven koláček pro Santu. „Dostane jenom jeden za všechny. Kdyby mu všichni dávali zvlášť, bylo by to trochu šílené," směje se Noel. Potom se jde postupně. „Pořád máme sedm dětí, které věří na Santu. Starší jsou skvělé v tom, že jim to nekazí a hrají to s námi,“ říká Sue. Proslov královny se u Radfordových neposlouchá. „Stejně bychom ji přes ten křik neslyšeli.“
Twisterová šichta
Nejpopulárnější hra je v této britské rodině Twister. Musí se ale hrát na směny, aby nedocházelo k nehodám. „Je to trochu chaotické,“ přiznává Sue. Když jdou malé děti spát, vytáhnou se Monopoly. Hraní si je základ šťastné rodiny, tvrdí Sue. Výhoda tolika dětí je prý ta, že se dají snadno rozdělovat do týmů a že nikdy není nouze o hráče.
„Nejhorší jsou ty hromady balícího papíru, jsou to doslova hory. Musíme to odvážet minibusem. Potom už jsou Vánoce konečně za námi a je zase klid. Tedy, až na pár narozenin,“ usmívá se Sue.
Humus