Úterý 23. dubna 2024
Svátek slaví Vojtěch, zítra Jiří
Zataženo, déšť 7°C

„Pracujte a roďte.“ Lidé skupují zásoby a bojí se o důchody, premiér Ukrajiny je uklidňuje

Autor: ČTK, simao - 
28. listopadu 2018
12:42

Hrozí válka mezi Ruskem a Ukrajinou? Svět k východnímu dění hledí s obavami, mírnit strachy místních se rozhodl ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman, který vyzval své spoluobčany v deseti správních oblastech Ukrajiny, kde je zaváděn válečný stav, aby žili normálně.

„Žijte obyčejným životem. Pracujte, studujte, roďte. Jsem hluboce přesvědčen, že za třicet dnů budeme mít všechny důvody, abychom válečný stav neprodlužovali, a vše se vrátí k normálu,“ prohlásil ukrajinský premiér během zasedání vlády.

Místní se zásobují. Skupují kroupy, sůl i cukr

V separatisty ovládaných částech Donbasu na východě Ukrajiny zpráva o vyhlášení válečného stavu podle Kommersantu vyvolala znepokojení: „Panika sice nevypukla, ale někteří obyvatelé se rozhodli doplnit si zásoby krup, soli a cukru, které kupovali ve velkém.“

Obavy ale budí hlavně hrozba výpadku ukrajinských důchodů, za kterými musí penzisté z Doněcka či Luhanska a okolí jezdit na území kontrolované kyjevskou vládou. Teď nelze vyloučit nové potíže při přechodu frontové linie. Povstalecké úřady také odrazují před návštěvou Ukrajiny z toho důvodu, že mladší ročníky by mohly být povolány do ukrajinské armády.

Rusy na letišti nepustili dál

Jako první podle listu Kommersant pocítili důsledky válečného stavu Rusové cestující na Ukrajinu. V úterý na dvou kyjevských letištích nevpustili do země více než 70 Rusů, další už v pondělí v Minsku nevpustili do letadel mířících do Kyjeva.

Ukrajina podle ruského deníku také posiluje ochranu pozemní hranice s anektovaným Krymem, přes kterou se dostat je nyní komplikovanější než dosud.

Úřady tvrdí: Zadrželi je v mezinárodních vodách

Vyhlášení válečného stavu je podle premiéra odpovědí na ruskou agresi. „Uvědomujeme si, že vždy musíme být připraveni odrazit agresi našeho nepřítele, který ještě nedávno byl naším sousedem,“ řekl Hrojsman podle listu Ukrajinska pravda.

Ukrajina se rozhodla vyhlásit válečný stav v reakci na nedělní incident v Kerčském průlivu, kde ruští pohraničníci ostřelovali a zadrželi tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva i s jejich posádkami. Ukrajinské úřady podle tisku tvrdí, že Rusové napadli lodě ukrajinského vojenského námořnictva ještě na otevřeném moři, v mezinárodních vodách.

Úřady se odvolávají na souřadnice ukrajinských dělových člunů Nikopol a Berdjansk a remorkéru Jany Kapu v době, kdy je Rusové ostřelovali a zadrželi. Ruské úřady naopak tvrdí, že ukrajinská plavidla nezákonně vplula do ruských výsostných vod, a tak proti nim zasáhly lodě pohraniční stráže.

„Podle článku 95 úmluvy o mořském právu se vojenské lodě těší na otevřeném moři plné imunitě vůči jurisdikci jakéhokoli státu kromě státu, pod jehož vlajkou plují,“ uvedlo podle listu Ukrajinska pravda ukrajinské ministerstvo pro dočasně okupovaná území a vnitrostátní uprchlíky. Útok ozbrojených sil na námořní síly jiného státu je podle rezoluce OSN agresí, zadržení ukrajinští vojáci jsou pod ochranou ženevské konvence o válečných zajatcích, připomnělo ministerstvo a dodalo, že organizátoři a pachatelé agrese by měli pamatovat, že trest je nemine.

Úmyslná provokace?

Ukrajinské ministerstvo spravedlnosti se kvůli neprodlenému propuštění 24 zajatých námořníků na svobodu obrátilo na Evropský soud pro lidská práva, oznámil podle televize 112 ukrajinský ministr spravedlnosti během dnešního zasedání vlády v Kyjevě.

Na polovinu z 24 zadržených ukrajinských námořníků včetně zraněných byla uvalena vazba. Rusko obvinilo Ukrajinu, že incident úmyslně vyprovokovala s cílem vytvořit základ pro nové sankce EU proti Rusku.

Ukrajinu řešili i v českém Senátu

Situace na Ukrajině se přitom dnes řešila i na půdě českého Senátu. Senátní zahraniční výbor přitom podpořil prohlášení ministerstva zahraničí, které odsoudilo násilný postup ruského námořnictva proti ukrajinským lodím. Současně dnes jednomyslně připomněl svůj odmítavý postoj k ruské anexi ukrajinského Krymu, kterou označil za výsledek agrese bez opory v mezinárodním právu.

Výbor podle svého předsedy Pavla Fischera (nezávislý) vyslovil „podporu prohlášení ministerstva zahraničních věcí, které odsuzuje použití síly u Kerčského průlivu“ mezi Azovským a Černým mořem u východního pobřeží Krymu. Ministerstvo v pondělí vyjádřilo znepokojení nad eskalací napětí v oblasti „nelegálně anektovaného Krymu“.

Zobrazit celou diskusi