Čtyři zranění vojáci před obřím cvičením NATO. Manévry na severu vyvolaly i obavy z Rusů
V Norsku ve čtvrtek začíná největší cvičení NATO od konce studené války. Na 50.000 vojáků ze tří desítek zemí při něm bude v také ve Švédsku, Finsku a na Islandu do 7. listopadu trénovat, jak „obnovit suverenitu spojenecké země po vnější agresi“. Start cvičení však poznamenala nehoda, při které byli zranění čtyři američtí alianční vojáci. Ruskými kroky je znepokojený i Evropský parlament, který ve čtvrtek odsoudil „nadměrnou činnost“ Ruska v Azovském moři.
Manévrů nazvaných Trident Juncture se účastní všechny země NATO, partnerské Finsko a Švédsko a jako mezinárodní pozorovatelé i Rusko a Bělorusko. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga je už na místě potřebných 65 lodí, 250 letadel, 10.000 vozidel a kolem 50.000 vojáků. ČR zastupují vojáci z 25. raketového pluku ze Strakonic s asi 70 kusy techniky.
„Vojáci jsou na svých pozicích a zahajují cvičení k posílení bojeschopnosti, které bude trvat příští dva týdny,“ řekl agentuře Reuters plukovník Eystein Kvarving z ústředí norské armády.
Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga cvičení reaguje na změněnou bezpečnostní situaci v Evropě v posledních letech. Účastníci budou rozděleni na jižní a severní síly a budou se střídat v rolích fiktivního agresora a bránících se aliančních sil.
Velká část cvičení se odehraje také v Baltském moři a v severním Atlantiku. Atlantik je pro bezpečnost Evropy zásadní a klíčový pro podporu a zásobování, upozornil Stoltenberg. Síly NATO ale podle něj budou nacvičovat práci ve všech „operačních prostředích“, tedy včetně kyberprostoru.
„Je to silná ukázka našich schopností a našeho odhodlání spolupracovat,“ podotkl Stoltenberg před novináři. Připomněl, že aliance reagovala na změněnou bezpečnostní situaci v Evropě v posledních letech největšími změnami za posledních několik desítek let. Cvičení Trident Juncture podle něj tyto změny představuje.
Manévry se konají ve středním a východním Norsku, kde již teploty v těchto dnech klesly pod nulu. Vojáci tak mají příležitost otestovat svou připravenost i v extrémních podnebných podmínkách. Procvičovat se bude schopnost rychlého posilování sil a vybavení přes Atlantik a napříč Evropou.
Přípravy jsou náročné
Cvičení je také velkou logistickou akcí. Na palubách 180 letadel a šesti desítek lodí už od srpna přijížděli do Norska vojáci s technikou z tak vzdálených míst, jako je San Diego v Kalifornii či Izmir v Turecku.
„Dnes máme všechny na místě, od největší lodě až po nejmenší dron,“ oznámil generální tajemník NATO. Onou největší lodí je letadlová loď USS Harry S. Truman, první americká letadlová loď v norských vodách od roku 1987.
Cvičení, kterému bude velet americký generál James Foggo z paluby lodi USS Mount Whitney, skončí 7. listopadu. „Scénář je fiktivní, ale získané zkušenosti budou skutečné,“ dodal Stoltenberg.
Start cvičení poznamenala nehoda, při které se střetla tři vozidla. Čtvrté ve snaze se vyhnout sjelo z cesty a převrátilo se. Čtyři vojáci byli zranění, jeden z nich byl po krátké hospitalizaci propuštěn z nemocnice, ostatní zůstávají pod dohledem ve stabilní kondici.
Znepokojení Ruskem
Navzdory opakovaným kritikám amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu členských zemí NATO kvůli jejich údajně nízkým výdajům na obranu je americká armáda na manévrech Trident Juncture zastoupena největším kontingentem o síle více než 14.000 vojáků. Silné zastoupení mají i Německo, Norsko, Británie a Švédsko.
Přestože Rusko bylo o manévrech Severoatlantickou aliancí předem informováno a bylo přizváno jako pozorovatel, Moskva je manévry rozhořčena, píše agentura AP. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu varoval, že Rusko může být nuceno odpovědět na zvýšenou aktivitu NATO poblíž své západní hranice.
Rusko pořádalo své největší manévry od konce studené války minulý měsíc; povoláno do nich bylo téměř 300.000 vojáků. Do týdenního cvičení Východ 2018 se ve východoasijské části Ruska zapojilo i 36.000 tanků a obrněných vozidel, víc než tisíc letadel, vrtulníků a dronů a 80 bojových a pomocných plavidel.
Norsko je znepokojeno Ruskem od anexe ukrajinského Krymského poloostrova v roce 2014. Zároveň však zdůrazňuje, že svého mnohem většího souseda, s nímž má na severu společnou hranici v délce 196 kilometrů, nepovažuje za přímou hrozbu.
Ačkoli většina Norů podporuje členství země v Severoatlantické alianci, jejímž generálním tajemníkem je bývalý norský premiér Stoltenberg, některé levicové strany by preferovaly odchod Norska z NATO a nahrazení členství nějakým typem vojenské spolupráce se severskými sousedy.
„Tyto aktivity zvýší napětí mezi Norskem a Ruskem a nijak nemohou přispět k míru,“ uvedl poslanec Torgeir Knag Fylkesnes ze Socialistické levicové strany na adresu manévrů s tím, že obavy vyvolává především přítomnost americké letadlové lodi.
Evropský parlament pro změnu ve čtvrtek odsoudil „nadměrnou činnost“ Ruska v Azovském moři, kterou označil za porušení mezinárodního námořního práva a mezinárodních závazků Ruska. Reagoval tak na opakované ukrajinské stížnosti, že ruská strana diskriminační kontrolou projíždějících plavidel Ukrajiny a třetích zemí blokuje hospodářský rozvoj regionu. Parlamentní usnesení rovněž odsoudilo výstavbu mostu z Ruska na anektovaný Krym.
Ruská blokáda
Ruský parlament koncem září schválil zákon, který zmocňuje jednotky národní gardy vykázat cizí lodě z Kerčského průlivu mezi Černým a Azovským mořem. Ruské úřady měly dosud podle dohody možnost podrobit proplouvající lodě inspekci. Nový ruský zákon ale tuto možnost rozšiřuje a dává ruské národní gardě právo cizí loď z průlivu vykázat a eskortovat do speciálního doku.
V ukrajinských médiích se objevily zprávy, že Kyjev chce v azovském přístavu Berďansk vybudovat co nejdřív novou vojenskou námořní základnu. Jejím cílem má být obrana před agresivními akcemi Ruska. Ukrajinské vedení tvrdí, že Moskva chce průliv zablokovat a azovské přístavy izolovat.
Evropský parlament v usnesení vyzval Rusko, aby okamžitě ukončilo „intenzivní diskriminační kontroly lodí“ proplouvajících Kerčským průlivem. Pokud se tak nestane, zváží zavedení vhodných protiopatření.
Parlament vyjádřil znepokojení nad „velmi nestabilní bezpečnostní situací v Azovském moři“, která by mohla snadno přerůst v otevřený konflikt. Poslanci poukázali na pokračující militarizací oblasti Azovského a Černého moře, zejména nezákonně okupovaného a anektovaného Krymského poloostrova.
K čemu tyhle provokace jsou? Ještě vám zase něco "ulítne" a bude vymalováno...
Skoro začínám mít pocit, že je to i záměr... 